(pokračuje Jičínský)
Chci říci ve srovnání s jinými ústavami, že takto přesná a přísná omezení jsou výjimečná, anebo jsou obsažena v určité podobě, ale většinou méně striktní, v prováděcím zákonu. Dali jsme přednost tomu, aby nemohlo dojít k pochybnostem a námitkám o tom, že referendum lze zneužít z populistických důvodů, aby tato omezení byla formulována přesně přímo v návrhu ústavní úpravy. K tomuto návrhu ústavního zákona je předložen i návrh prováděcího zákona, který jste mezitím dostali a měli jste možnost si jej prostudovat. Myslím si, že přijetí těchto návrhů by bylo pozitivní z hlediska doplnění mezery, která existuje v našem ústavním pořádku.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Jičínskému. Předložený návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání ústavně právnímu výboru. Usnesení výboru bylo rozdáno jako sněmovní tisk 18/2. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru poslanec Zdeněk Koudelka.
Poslanec Zdeněk Koudelka: Vážená paní předsedající, vážená vládo, vážení přítomní, ústavně právní výbor se předmětným návrhem zabýval 4. listopadu 1998 na své 8. schůzi a přijal usnesení č. 12, ve kterém doporučuje Poslanecké sněmovně, aby návrh neschválila.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: K návrhu zákona jsme dále obdrželi sněmovní tisk 18/3, což je oponentní zpráva menšiny členů ústavně právního výboru. Prosím zpravodaje menšiny poslance Zdeňka Jičínského, aby se ujal slova.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Zpravodaj hovořil o tom, že ústavně právní výbor navrhuje sněmovně zamítnout tento tisk. K tomuto návrhu ústavně právní výbor dospěl po obecné rozpravě. Je to samozřejmě jeho právo. Připomínám jenom, že k tomuto rozhodnutí dospěl většinou deseti hlasů proti osmi hlasům. Myslím si, že poměr těchto hlasů o něčem svědčí. Myslím, že by bylo vhodné přece jen tento zákon projednat i v ústavně právním výboru v obecné rozpravě.
Dávám tady návrh - nejsem si jist jejich pořadím - aby sněmovna rozhodla o vrácení návrhu ústavně právnímu výboru k novému projednání. Pokud by tento návrh nebyl přijat, aby návrh byl odročen.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Zaznamenala jsem procedurální návrh pana poslance Jičínského na odročení tohoto bodu. Pane poslanče, prosím vás, mohl byste zopakovat ještě jednou návrh.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Paní předsedající, dal jsem dva návrhy s jistou výhradou. Neměl jsem možnost se mezitím podívat do jednacího řádu, o kterém se má hlasovat dříve. Dávám dva návrhy. Nejsem si jist, který musí být hlasován dříve. Buď vrátit ústavně právnímu výboru k novému projednání, anebo odročení.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Jsem přesvědčena o tom, že správný procedurální postup po poradě s mými kolegy je hlasovat o odročení tohoto bodu do té doby, než návrh projedná ústavně právní výbor.
Vzhledem k tomu, že se jedná o procedurální návrh, je sice třeba hlasovat hned, ale vzhledem k tomu, že není v tuto chvíli zcela jasný výklad, dám slovo panu poslanci Bendovi k procedurální připomínce.
Poslanec Marek Benda: Paní místopředsedkyně, nezlobte se na mne, ale já se obávám, že tady dochází k podivným manipulacím s jednacím řádem. Tady jsou procedurální návrhy podávány mimo rozpravu, navíc procedurální návrhy, které nemohou zaznít. Nemůže zaznít návrh na odročení, aby projednal ústavně právní výbor, když ústavně právní výbor projednal a jednací řád speciálně stanoví, že sněmovna může vrátit výboru k novému projednávání. Tohle je mechanismus, jak jednací řád obejít, a ne jak se jím řídit.
Teď by měla být řádně otevřena rozprava. Podle mého názoru až v této rozpravě měla zaznít zpráva menšinového zpravodaje a tam může zaznít návrh, aby byl návrh zákona vrácen výboru k novému projednání, ale nemůže teď zaznít návrh na odročení mimo rozpravu a ještě menšinového zpravodaje.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Já jsem se nyní dostala do poněkud složité procedurální situace, protože zákon o jednacím řádu samozřejmě umožňuje hlasovat jak o vrácení zákona výboru k novému projednání, tak o odročení, ale pravděpodobně lze dovodit z jednacího řádu, že takovýto návrh může padnout pouze v rozpravě. V tuto chvíli vzhledem k tomu, že oba zpravodajové již hovořili, otevírám obecnou rozpravu, do které mám přihlášeny poslance Cyrila Svobodu, Ivana Langra a Marka Bendu. Předpokládám, že obdržím další přihlášky. V tuto chvíli udílím slovo panu poslanci Cyrilu Svobodovi. Připraví se pan poslanec Ivan Langer. Případné návrhy na vrácení výboru k novému projednání či odročení očekávám v průběhu rozpravy. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Cyril Svoboda: Vážená paní místopředsedkyně, vážená vládo, souhlasím s panem poslancem Jičínským v tom, že potřebujeme ústavní zákon o referendu. Zároveň souhlasím s tím, že referendum jako instrument našeho vstupu do Evropské unie bude zapotřebí. V tomto smyslu s tímto návrhem souhlasím. Není však možné souhlasit s návrhem tak, jak je napsán, a to z jednoho základního důvodu. Tento zákon totiž trpí dvěma nedostatky. První je tento. Navrhuje se v něm, aby byl dán k lidovému hlasování text zákonů. Sami dobře víme, jak vypadá legislativní proces, že je potřeba dotvářet zákony i v průběhu jejich projednávání a jejich schvalování. V tomto případě by bylo nutné takový zákon zjednodušit do jednoduché otázky "ano a ne", navíc jsou tam velmi rigidní pravidla, jak je možné takto schválený zákon poté měnit. Jinak řečeno, problém se zjednoduší do jednoduché otázky "ano a ne", ať je kvalita zákona jakákoliv.
Dovolím si proto znovu upozornit, že jsme parlamentní demokracie založená na nepřímé demokracii a že existuje v naší ústavě článek 15. Ten říká, že parlamentu náleží zákonodárná moc. Jinak řečeno říká, že není možné tuto moc svěřit někomu jinému. Proto sám navrhuji, aby toto řešení mělo alternativu, a to tuto: aby bylo možné dát k hlasování věcný záměr zákona, nikoliv jeho text, to znamená, aby se respektovala vůle lidu, nikoliv abychom nutili lid psát normativní text.
Druhá námitka, která pramení z mých úvah na téma tohoto zákona, se opírá o to, že byla vyloučena lidová iniciace, že není možné, aby lid sám o sobě, to znamená občané této země, měl možnost iniciovat referendum. Naše zkušenost, kterou máme s našimi bývalými spoluobčany ve Slovenské republice, jenom dokazuje, že nastává situace v životě společnosti a země, kdy je nanejvýš potřebné, aby bylo možné iniciovat lidové hlasování o otázce, kterou sám si iniciuje lid.
***