(pokračuje Plachý)
Dokonce tento zákon předběhl ministrem Grulichem slíbený harmonogram legislativních prací potřebných pro naplnění zatím legislativně prázdného pojmu kraj. Předložený zákon zaslouží bohužel i kritiku, protože je zoufale vytržen z kontextu celkové reformy veřejné správy a jako takový je důkazem nesystematického řešení celé problematiky. Vždyť bez jasného obrysu kompetencí krajů, bez stanovení dalšího osudu okresních úřadů, bez rozhodnutí, zda státní správa bude oddělena od samosprávy či nikoliv, předjímá předložená novela řešení, které nemusí být v průběhu diskuse o reformě veřejné správy potvrzeno. Mimochodem navržené řešení nebylo zřejmě ani důsledně projednáno s těmi, kterých se nejvíce týká, tj. s občany, obcemi a zástupci obecních živnostenských úřadů.
Základním rysem předloženého návrhu novely zákona o živnostenských úřadech je návrat k centralizaci výkonů státní správy na okresy a při neexistenci Živnostenského úřadu České republiky na Ministerstvo průmyslu a obchodu. Přitom předložená novela mohla být jakousi optimalizací sítě obecních živnostenských úřadů. Je nepochybné, že zrušení všech obecních živnostenských úřadů z centra bez ohledu na jejich vytíženost žádnou optimalizací není. Má-li být optimalizace úspěšně provedena, pak musí být konána na úrovni okresů nebo raději budoucích krajů. Budou-li však okresní živnostenské úřady podle novely řízeny přímo Ministerstvem průmyslu a obchodu, pak i zřizování tzv. odštěpných pracovišť bude zřejmě opět podléhat schválení ministerstvem. Ostatně je naprostý ekonomický nesmysl fungující a vytížené obecní živnostenské úřady nejprve zrušit, propouštět lidi, převádět agendu a pak je znovu zřizovat. Mimochodem náklady na odstupné při propouštění zaměstnanců obecních živnostenských úřadů, které jdou k tíži obcí, nejsou nikde vzpomenuty, ačkoliv budou určitě podstatnou položkou a přitom iniciátorem této organizační změny je stát.
Nemohu neupozornit na další diskutabilní prvek novely, kterým je porušení jednoho z obecných pravidel reformy, že totiž státní správa by se neměla vzdálit občanovi. Síť živnostenských úřadů se novelou podstatně zmenší. Navrhované změny tak budou mít negativní finanční i časové dopady, především na řadové občany, a dojde tím i k výraznému zhoršení dostupnosti státní správy pro občany. Tento krok je v ostrém rozporu s trendem přibližování veřejné správy občanům prosazovaným v zemích Evropské unie.
Nyní mi dovolte několik poznámek k formálnímu zpracování materiálu. Důvodová zpráva je bohužel zpracována velmi nekvalitně a obsahuje několik zavádějících informací. Mezi nedostatky současné právní úpravy je např. uvedeno, že výkon státní správy v živnostenskoprávní oblasti je administrativně náročný a neefektivní. Implicitně se tím podsouvá, že stávající právní úprava brání zefektivnění systému a zjednodušení administrativní náročnosti. Není tomu tak. Bohužel jediné, co tomu bránilo a brání, je nečinnost ministerstva resp. ministerstev od doby vzniku živnostenských úřadů. Za sedm let jejich trvání ministerstva nezajistila jednotné metodické řízení a např. formuláře dodnes nejsou jednotné dle usnesení vlády.
Dalším uvedeným argumentem je finanční náročnost na státní rozpočet. Opět se jedná o falešný argument vzhledem k tomu, že náklady na provoz obecních živnostenských úřadů včetně příjmů za poplatky a pokuty jsou zahrnuty v rozpočtech obcí, a nejsou tedy součástí státního rozpočtu. I kdyby se však vztáhla finanční náročnost nikoliv pouze na státní rozpočet, ale na veřejné rozpočty jako celek, není vůbec jisté, že při zachování agendy živnostenských úřadů ve stávajícím rozsahu 2,5 milionu platných živnostenských oprávnění bude možné po převodu na okresní úřady nějaké prostředky ušetřit. Pokud např. přijmeme normativ tisíc živnostenských oprávnění na jednoho pracovníka, pak by bylo nutné přibrat dalších 200 zaměstnanců bez ohledu na to, zda dojde ke zrušení obecních živnostenských úřadů, či nikoliv.
Analýza současného stavu, jeho předností či nedostatků, se pohybuje pouze v rovině číselně nepodložených tvrzení. Je to škoda, protože k dispozici je určitě celá řada přesných čísel, ze kterých by bylo možno vyčíslit a porovnat finanční náročnost stávajícího a navrhovaného řešení. Je nesporné, že převodem agendy obecních živnostenských úřadů na okresy vzrostou výdaje státního rozpočtu na státní správu a současně vzrostou i příjmy rozpočtu na poplatcích a pokutách. Bilance změněných příjmů a výdajů státního rozpočtu není však v materiálu uvedena.
Ve prospěch navrhovatele jsem povinen uvést, že je to možná způsobeno tím, že v tisku 111 tak, jak byl distribuován, zřejmě chybí strana č. 8 důvodové zprávy. Usuzuji tak proto, že věta na konci strany č. 7 není ukončena a důvodová zpráva po straně 7 pokračuje až stranou 9. V této souvislosti upozorňuji na možnou kolizi s § 89 jednacího řádu, který ukládá povinnost předložit návrh zákona nejméně 10 dnů před schůzí sněmovny, což zřejmě platí i pro případné doplnění tisku 111 o chybějící stranu č. 8.
Vážené dámy a pánové, dovolte mi na závěr několik poznámek k tzv. důvodům nezbytnosti navrhované právní úpravy uvedeným na straně 6 důvodové zprávy. Navrhované řešení by mělo zejména zjednodušit soustavu živnostenských úřadů a zkvalitnit a zefektivnit jejich činnost. To vše šlo realizovat i podle stávající právní úpravy, pokud by ministerstvo nebylo nečinné. Navrhované řešení by dále mělo odstranit zbytečnou administrativní náročnost procesu vstupu do podnikání pro podnikatele. Osobně se domnívám, že řešením tohoto problému není novela zákona, ale např. delegování potřebných pravomocí okresních živnostenských úřadů v plné šíři na obecní živnostenské úřady.
Navrhované řešení by mělo dále zlepšit vypovídací schopnost registru živnostenského podnikání. To ovšem nemůže vyřešit tato novela, ale až nový zákon o státním informačním systému. Konečně navrhované řešení by mělo vytvořit podmínky pro důslednou aplikaci novelizované zákonné úpravy živnostenského podnikání. Bohužel jedině bůh ví, zda vytvářené podmínky budou pro velkou novelu živnostenského zákona vyhovovat, protože ta je nyní pouze ve stadiu přípravy.
Z důvodů, které jsem uvedl, podávám podle § 90 odst. 2 jednacího řádu návrh na zamítnutí vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon ČNR č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, ve znění zákona č. 286/1995 Sb., tisk 111. Nebude-li návrh přijat, pak podávám návrh na vrácení zákona navrhovateli k dopracování.
Děkuji za vaši pozornost.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji zpravodaji panu poslanci Jaroslavu Plachému a otevírám v tuto chvíli obecnou rozpravu, do které mám následující přihlášené poslankyně a poslance. Jako první je pan poslanec Výborný, po něm paní poslankyně Páralová, po něm pan poslanec Záruba, pak pan poslanec Kvapil, poté pan poslanec Beneš, pan poslanec Šafařík, pan poslanec Kohlíček a pan poslanec Kořistka. Toto je 8 přihlášených do rozpravy.
Jako první je pan poslanec Výborný a já mu v tuto chvíli v otevřené rozpravě udílím slovo.
***