Poslanec Miloslav Výborný: Paní předsedající, dámy a pánové, protože je mnoho přihlášených, pokusím se být velmi stručný. Začnu tím, že zákon o střetu zájmů mně to neukládá, ale přesto oznámím sněmovně, že jsem činný v místní samosprávě, a že bych tedy paradoxně měl vlastně tento návrh podporovat, neboť obec, kde působím, by ušetřila dva pracovníky, a tím by ušetřila nějaké peníze. Leč já tento zákon nepodporuji a velmi výrazně navrhuji, aby byl zamítnut hned v prvním čtení.
Mnoho důvodů pro zamítnutí přednesl ve zpravodajské zprávě už zpravodaj sněmovny. Nechci je opakovat, řekl bych, že zásadním důvodem je za prvé velmi nepřesvědčivá nebo neúplná, ale především nepřesvědčivá důvodová zpráva. Nemůžeme se přece spokojit s tvrzením, že výkon státní správy samosprávnými orgány způsobuje problémy vzhledem k možnému konfliktu zájmů, jak cituji z důvodové zprávy a jak zde zopakoval pan ministr. To bychom museli rezignovat na přesné znění § 58 odst. 4 zákona o obcích, totiž že ve věcech přenesené působnosti obce je obecní úřad podřízen okresnímu úřadu, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak, a zde jinak nestanoví. Čili to problém nemůže a nesmí být a právní řád pamatuje na to, aby ve věcech přenesené působnosti ke konfliktu nedocházelo.
Nesouhlasím ani s tím, že současný zákon způsobuje nějaké zvláštní problémy. Pokud si vzpomínám - a vzpomínám si v této věci dobře, protože jsem už v té době byl poslancem, v době, kdy se zákon o živnostenských úřadech přijímal - bylo mnoho hlasů, které volaly po tom, aby živnostenské úřady prvého stupně byly nadány mnohem většími kompetencemi, aby rozhodovaly nejen o živnostech volných, ale také o živnostech vázaných, řemeslných, koncesovaných. Dámy a pánové, já jsem byl tehdy proti, protože se domnívám, že přece jen v oněch vyšších typech živností, abych tak nepřesně řekl, by měl rozhodovat okresní úřad. Ale to, že obecní úřady rozhodují u jisté malé části těchto záležitostí ve své přenesené působnosti, se ukázalo jako funkční a správné, a několik let nám tento systém funguje, aniž by přinášel nějaké zásadnější problémy. A my si tímto zákonem ony zásadnější problémy můžeme do fungování živnostenských úřadů vnést.
A já tvrdím, že si je tam zcela určitě vneseme, pokud tento zákon schválíme, pokud tento zákon vůbec propustíme do druhého čtení, s tím základním problémem, že od prvního ledna 2000, kdy má nabýt účinnosti tento navrhovaný zákon, nabývá účinnosti ústavní zákon číslo 347/1997 Sb. a z hlediska ústavního budou zřízeny kraje. Na to má přirozeně navázat reforma státní správy a na to mají navázat mnohé zákony. Obávám se, že bychom přijetím tohoto zákona od 1. ledna roku 2000 zrušili obecní živnostenské úřady, na rok přenesli jejich působnost na okresní úřady a poté v rámci reformy veřejné správy vraceli alespoň z části působnost okresních úřadů na obce resp. na kraje.
Dámy a pánové, pokud toto tento parlament dopustí, neudělá rozumnou věc. Navrhuji zamítnutí tohoto zákona. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji panu poslanci Výbornému. Slova se ujme paní poslankyně Páralová, připraví se pan poslanec Záruba. Prosím, paní kolegyně, ujměte se slova.
Poslankyně Alena Páralová: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážení páni ministři, dámy a pánové, obecní živnostenské úřady vykonávají svoji činnost od vzniku zákona o živnostenských úřadech zcela v souladu s dříve přijatými záměry přiblížit státní správu co nejblíže k občanům. Ve své působnosti mohou ve velké míře uplatnit svoji znalost podmínek života občanů a jejich problémů, vyhovět požadavkům na urychlené vyřizování živnostenských oprávnění. Vezmeme-li v úvahu, že se většinou podnikatel přijde na obecní úřad nejprve poradit či informovat, potom přijde s vlastním ohlášením živnosti a až následně si vyzvedne živnostenský list, je jasné, kolik času a finančních prostředků by musel vynaložit na cesty do okresního města.
Skutečností naopak je, že naprosté většině ve podnikatelé dotazují, proč nejsou všechna oprávnění vyřizována na městech. Podotýkám, že na příklad ve Slovenské republice jsou veškeré živnosti s výjimkou koncesí vydávány na obecních úřadech. Vlastní činnost obecních úřadů žádným způsobem nezatěžuje státní rozpočet, neboť mzdy pracovníků jsou hrazeny z rozpočtu města.
Zcela neodůvodněné jsou argumenty o úspoře po provedené navrhované úpravě. Jestliže na obecních úřadech vykonávají tuto činnost průměrně jeden až dva pracovníci, musel by prakticky stejný počet pracovníků posílit okresní živnostenské úřady, neboť by pouhým převedením nedošlo k žádnému snížení pracovního vytížení. Mzdové zařazení pracovníků na okresních úřadech je pak vyšší než na úřadech obecních.
Dále by bylo nutné vybudovat příslušný počet kanceláří včetně jejich počítačového vybavení. Uváděné zvýšení kvalifikovanějšího a kvalitnějšího výkonu se jeví jako pouhá účelová argumentace, neboť požadavky na vzdělání a kvalifikaci jsou stejné jak na okresním, tak obecním úřadě - odborná způsobilost dosažená po absolvování Institutu Ministerstva vnitra v Benešově.
Neobstojí ani argument možného konfliktu zájmů vzhledem ke skutečnosti, že pracovníci obecních úřadů u ohlašovacích živností nerozhodují, nýbrž pouze je evidují a získání živnostenských oprávnění nemohou žádným způsobem ovlivnit.
Není vůbec jasné, proč se v důvodové zprávě hovoří o tom, že by navrhovaná úprava vyřešila vydávání živnostenských oprávnění sloučeně na jeden živnostenský list, když vlastní vydávání živnostenských oprávnění neřeší zákon o živnostenských úřadech, nýbrž živnostenský zákon, o jehož novele se však v této souvislosti nehovoří a není k projednání předkládána. Pokud by k takové novele následně došlo, bude pochopitelně znamenat zlepšení i pro práci obecních úřadů.
Předpokládaná novela vzbuzuje pocit, že je zcela účelově pojata k zachování důležitosti okresních úřadů, které mají obavy o svoji existenci v souvislosti se zavedením krajů bez jakéhokoliv ohledu na skutečné zájmy a potřeby občanů, a v zásadě by znamenala zvýšení byrokracie a s tím spojenou kritiku a nespokojenost podnikatelů.
Proto se připojuji k návrhu na zamítnutí této novely a děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji paní poslankyni Páralové. Slova se ujme pan poslanec Bohuslav Záruba, připraví se pan poslanec Tomáš Kvapil. Prosím, pane poslanče, můžete se ujmout slova.
Poslanec Bohuslav Záruba: Pane místopředsedo, dámy a pánové, vládní návrh zákona o živnostenských úřadech je předkládán v době, kdy nejsou zcela jasné kompetence nových krajů. Předbíhá tudíž jednu ze základních změn, která se předpokládá v novém ústavním zákonu o VÚSC, který by měl vejít v platnost v roce 2000. Nepředpokládá, že v rámci rekonstrukce státní správy v rámci příslušných zákonů by měli být rekonstruovány i okresní úřady.
Nový živnostenský zákon předpokládá zrušení živnostenských úřadů při městech a obcích a převedení veškerých kompetencí na okresní úřady. V důvodové zprávě se uvádí úspora zejména mzdových prostředků. Předkladatelé ale neuvažují, že by se se zrušením živnostenských úřadů při obcích neúměrně navýšil počet pracovníků okresních úřadů, kteří by museli příslušnou agendu vyřizovat.
Nikdo netvrdí, že by nebylo potřebné provést změnu v počtu živnostenských úřadů. Proč však rušit něco, co v rámci státní správy funguje poměrně dobře?
***