(9.40 hodin)
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Vládní návrh jsme v prvním čtení přikázali k projednání výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí a hospodářskému výboru. Usnesení obou výborů byla rozdána jako sněmovní tisky 90/1 a 90/2.
Prosím, aby se nejdříve ujal slova zpravodaj výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí poslanec Rudolf Tomíček.
Poslanec Rudolf Tomíček: Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, dámy a pánové, dovolte, abych vás seznámil s usnesením výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí z jeho 10. schůze dne 10. března 1999.
Výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí na své schůzi přijal usnesení, kterým doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky předložený sněmovní tisk 90 schválit s tímto doplňujícím návrhem:
V čl. I předloženého vládního návrhu doplnit nový bod 1 v tomto znění:
V § 3 se za písmeno i) vkládá nové písmeno j), které zní:
Práce na zpřístupnění starých a opuštěných důlních děl a práce na jejich udržování v bezpečném stavu.
Ostatní body se přečíslují.
Za b) Zmocňuje zpravodaje, aby ve spolupráci s legislativním odborem provedl nutné legislativně technické změny a seznámil s tímto usnesením Poslaneckou sněmovnu. Děkuji.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Prosím, aby se nyní ujal slova zpravodaj výboru hospodářského pan poslanec Karel Sehoř.
Poslanec Karel Sehoř: Vážený pane předsedo, vážení přítomní, upozorňuji, že zpravodajem nejsem k tomuto zákonu, ale hospodářský výbor na svém zasedání schválil přednesený zákon a doporučuje jej do třetího čtení. Děkuji.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Nyní otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásil pan poslanec Jaroslav Gongol. Ne, pan poslanec se přihlásil do podrobné. Do obecné rozpravy se nehlásí nikdo. Končím obecnou rozpravu a zahajuji podrobnou. Nyní pan poslanec Gongol.
Poslanec Jaroslav Gongol: Pane předsedo, dámy a pánové, protože asi správně předpokládám, že v této sněmovně příliš širokou diskusi k zákonu o hornické činnosti nevyvodíme, která je ostatně na okraji zájmu celé společnosti, připomenu, že je to v podstatě reakce vlády na nedávnou nehodu na dole Československá armáda v Karviné, při níž zahynuli tři lidé.
Já se nedomnívám, že zvýšení bezpečnosti při práci v dolech zajistí jen zvýšené pokuty, a to zvláště za situace, kdy se v hornictví nedostává peněžních prostředků ani na zajištění prostého provozu.
Z důvodové zprávy k tomuto zákonu vyplývá, že za rok 1997 bylo státní báňskou správou uděleno 80 pokut, a to v průměrné výši 25 tisíc korun, i když dnešní možnost podle stávajícího zákona činí až 100 tisíc korun. Přesto dnešní návrh požaduje zvýšení na 1 milion korun, což považuji za neúměrné.
Doporučuji proto tyto pozměňovací návrhy ke sněmovnímu tisku 90 v čl. I:
Za prvé: V § 44 odst. 1 se částka 100 000 korun nahrazuje částkou 500 000 Kč.
Za druhé: V § 44 odst. 4 se částka 5000 Kč nahrazuje částkou 10 000 Kč.
Za třetí: V § 44 odst. 6 se částka 200 Kč nahrazuje částkou 1000 Kč.
Jen pro osvěžení paměti poslanců připomínám, že v bodě 3 se jedná o zvýšení tzv. blokové pokuty.
Žádám hlasování o jednotlivých návrzích odděleně. Děkuji.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu poslanci. Hlásí se ještě někdo do podrobné rozpravy? Ne. Podrobnou rozpravu končím a táži se, zda jsou nutná závěrečná slova. Nejsou. Nebyly žádné návrhy na vrácení zákona, proto končím druhé čtení. Děkuji panu ministrovi a panu zpravodaji.
Dostáváme se k bodu
8.
Vládní návrh zákona o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu
a o změně některých souvisejících zákonů
/sněmovní tisk 91/ - druhé čtení
Z pověření vlády předložený návrh zákona odůvodní ministr pro místní rozvoj Jaromír Císař. Pane ministře, prosím, ujměte se slova. Prosím pány poslance, aby kuloární debaty vyjasňovali mimo tento sál. Buďte kolegiální.
Ministr pro místní rozvoj ČR Jaromír Císař: Pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové, rád bych na samém začátku zdůraznil, že předložený návrh zákona řeší prvořadě ochranu spotřebitelů ve vztahu k podnikání cestovních kanceláří. Mimoto se jedná o návrh zákona, kde bylo poprvé zástupci Evropské unie konstatováno, že návrh zákona splňuje základní cíl, jehož má být implementací příslušné směrnice Evropské unie dosaženo, a EU vyslovila s mírou implementace souhlas. Za další: Návrh zákona, který zcela nově upravuje problematiku podnikání cestovních kanceláří a s tím spojenou ochranu spotřebitele, tj. jde o právní úpravu, která zatím neměla v České republice precedens. Za další: Návrh zákona, který poprvé zpřístupňuje přístup k podnikání těm podnikatelům, kteří v minulosti v tomto oboru selhali a bylo jim odebráno živnostenské oprávněně. Návrh zákona, který se zásadním způsobem dotýká i dosavadního pojetí systematiky občanského zákoníku v souvislosti s požadavky Evropské unie na značnou podrobnost právní úpravy.
Evropská unie předpokládá, že podnikání cestovních kanceláří bude legislativně ošetřeno v souladu s příslušnou směrnicí o souborných službách pro cestování, pobyty a zájezdy. Tuto implementaci směrnice do našeho právního řádu lze považovat významný krok v začlenění České republiky do Evropské unie.
V průběhu února až dubna projednaly návrh zákona tři výbory sněmovny a jeden podvýbor. Dne 11. března se uskutečnil seminář pro poslance a odbornou veřejnost o účelu zákona, jeho základních principech. Podané pozměňovací návrhy - přibližně 60 - většinou nešly proti smyslu zákona, v řadě případů naopak přispěly k jeho zkvalitnění. Výjimku tvoří pozměňovací návrh na úpravu § 6 odst. 1 podaného ústavně právním výborem. Ten požaduje zúžit ochranu spotřebitele pouze na repatriaci, zato však ve všech případech.
Přijetím tohoto návrhu by na jedné straně došlo k výraznému snížení míry implementace směrnice Evropské unie, která požaduje nejen repatriace, ale i refundace zaplacených neposkytnutých služeb, a na druhé straně umožňuje spekulativní zneužívání tohoto ustanovení cestovními kancelářemi na úkor pojišťoven. Pojišťovny by musely návraty zajišťovat automaticky, bez možnosti vymáhat v odůvodněných případech náhradu vynaložených prostředků na cestovní kanceláři. Sám návrh pak navíc postrádá adekvátní promítnutí do ostatních ustanovení zákona, a to zejména ve vztahu ke koncesované životnosti cestovních kanceláří, tj. do jisté míry ruší základní princip odpovědnosti za nabízený zájezd formou pojištění, který se prokázal jako jediný možný optimální způsob v podmínkách České republiky.
***