(15.40 hodin)
(pokračuje M. Zeman)
Kdybych chtěl být stejně demagogický jako někteří opoziční kritici, mohl bych na základě lineární extrapolace suše prohlásit, že rozpočtový deficit zřejmě skončí ve výši 7,5 mld. Kč, protože 3 x 2,5 je právě 7,5 mld., ale nikdo z vás by mi to nevěřil, protože lineární extrapolace jsou opět dobré do učebnic, ale nejsou dobré do reálného světa.
My se musíme přesto ptát, proč vznikají obavy z nástupu rozpočtového deficitu. Jak vznikly tyto obavy? Vznikly tehdy, když jsme poprvé od listopadu 1989, a to v souladu s požadavky Evropské unie, zpracovali čtyřletý rozpočtový neboli fiskální výhled. Ano, v minulosti tato země žádný takový delší výhled neměla a při rozpočtových analýzách žila doslova z roku na rok, přičemž si snad všichni již konečně uvědomují, že zejména u dlouhodobých investičních výdajů, jako je např. včera schválená dostavba Temelína, musíme počítat s dobou výstavby delší než jeden rok a už to je dostatečným důvodem pro tento fiskální výhled.
Jestliže jsme se podívali do budoucnosti, pak první, co jsme zpracovali, byla tzv. pasivní prognóza, a já se obávám, že někteří lidé, kteří se nevyznají v tak ezoterickém oboru, jako je prognostika, se mylně domnívají, že pasivní prognóza je výpověď vlády o tom, co bude. Ve skutečnosti pasivní prognóza je druhem varovné prognózy podmíněné tím, že se nebude dělat nic, že nebude aktivní politika vlády založená na oživení hospodářského růstu a na brzdění růstu hospodářského deficitu. Jestliže vám meteorolog řekne, že přijde hurikán a spadne váš dům, pak tehdy, když váš dům zabezpečíte, tento dům nespadne, ale přesto byla varovná prognóza užitečná. Něco podobného je i s prognózou narůstajícího rozpočtového deficitu.
Myslím, že tato sněmovna by si měla sáhnout do svědomí. Myslím, že tato sněmovna by si měla uvědomit, že to byla právě ona, kdo vyzval vládu České republiky - a vláda toto vyzvání plně respektovala - aby do návrhu rozpočtu nebyly zahrnuty fiskální důsledky dosud neschválených zákonů. Tak se i stalo. Jestliže nyní s farizejským údivem hledíme na fakt, že tato vláda předložila návrh faktického snížení daně z příjmu zhruba o 3 % formou zrychlených odpisů, jestliže tento návrh byl sněmovnou dále prohlouben, takže znamenal velice podstatný výpadek na příjmové straně rozpočtu, ale jestliže vláda respektující toto usnesení tento výpadek nemohla zahrnout do příjmové stránky, jestliže naopak je v této zemi systematicky mařen úmysl vlády o zvýšení spotřebních daní, pak i toto je jeden z podstatných faktorů prohlubování rozpočtového deficitu. A ten, kdo tento faktor neuznává, má buď nesmírně krátkou paměť a lze ho politovat, anebo - což by bylo horší - úmyslně zastírá fakta.
Každý, kdo se alespoň trochu zabýval ekonomií, ví, že dobrá i špatná hospodářská politika - v tom se neliší - působí na makroekonomický pohyb se zpožděním v průměru dvou let. Dnes tedy například zažíváme dopad tzv. rozpočtových balíčků z počátku roku 1997, kdy byly rozpočtové výdaje seškrtány o více než 40 mld. Kč. Tehdy se nám, vážení kolegové, tvrdilo, že to ozdraví ekonomiku. Dnes, s výjimkou naprostých zabedněnců, již každý uznává, že to byl jeden z faktorů, který vedle restriktivní politiky České národní banky a neúměrného zdražení peněz tuto ekonomiku naopak zabrzdil.
Jsme-li vyzýváni k úsporám, a to zejména k úsporám v investičních výdajích, jsme vlastně vyzýváni k tomu, abychom opakovali omyly minulých vlád a tlumili investiční výdaje včetně jejich multiplikačního efektu, platili penále za zrušené smlouvy a opět zpomalili hospodářský růst. Kolegové, ekonomika se podobá nikoli džunce, ale velké námořní lodi, kde otočení kormidla znamená, že loď, než změní svůj směr, uplave ještě několik kilometrů setrvačností. A i to je důvod pro ono zhruba dvouleté časové zpoždění.
Co tedy může vláda dělat nyní? Vláda provedla jednak keynesiánskou fiskální expanzi, to znamená deficitní rozpočet se soustředěním se na investice do odvětví s největším multiplikačním efektem, jako je infrastruktura a jako je bytová výstavba. Mimochodem severomoravským kolegům bez rozdílu politické příslušnosti bych chtěl připomenout, že i díky tomuto rozpočtu bylo po 30 letech možné zahájit stavbu dálnice D47 jako jedné z těchto infrastrukturních investic.
Za druhé vláda přijala rozsáhlý systém investičních pobídek na přilákání zahraničního kapitálu. Každý, kdo se aspoň trochu zabývá ekonomickou statistikou, ví, že poprvé po několika letech, kdy zahraniční investoři v hrůze prchali z naší republiky především díky neprůhlednosti kapitálového trhu, objem zahraničních investic začíná prokazatelně vzrůstat.
Za třetí vláda přijala určitá opatření na straně oživení spotřebitelské poptávky a sem patří i zvýšení tarifních mezd zhruba 800 000 pracovníků veřejného sektoru, jako jsou učitelé, zdravotníci, silničáři, policisté a další profese.
Vláda si je vědoma svého závazku postupně usilovat o zvýšení daňové výtěžnosti. Zde mi dovolte, abych vás upozornil na jeden paradoxní fakt, který dokazuje, jak snadno lze kouzlit se statistikou. Jistě jste si, vážení kolegové, všimli potěšitelného faktu, že v prvním čtvrtletí tohoto roku poprvé od listopadu 1989 ve srovnání s prvním čtvrtletím minulého roku kriminalita v této zemi poklesla o 4,4 %. To je jistě dobře, ale ekonomické trestné činy se v témže období meziročně zvýšily o 35 %, a to přitom znamená spíše zvýšenou míru evidence těchto činů než reálný nárůst ekonomické kriminality. Stejně tak objem vykazovaných daňových nedoplatků znamená, že finanční úřady konečně vůbec začínají evidovat daňové dlužníky, což je první, i když nikoli poslední krok k jejich postihování a k výběru těchto daňových nedoplatků.
Musíme provést i daňovou reformu jednak ve vertikále, tzn. v přesunu od přímých daní k daním nepřímým, jednak v horizontále, tzn. v přesunu od centrálních k místním daním, a tedy k posílení obecních rozpočtů. Musíme provést urychlenou privatizaci bankovního sektoru a některých dalších podniků, tedy tu privatizaci, před níž minulé vlády váhaly a kterou tato vláda provádí. Považuji za vydírání a za naprosto neodpovědný postup, když některé politické strany v této situaci spekulují s radikálním snížením daňové zátěže.
***