(11.20 hodin)
(pokračuje Payne)
Podobně bychom mohli pokračovat s katastrálními úřady, s pracovními úřady a s celou řadou dalších institucí, které tímto způsobem fungují.
O této věci, že se budou rušit úřady a že dojde k uvolnění nějakých budov, jsme neslyšeli ani slovo. Z toho tedy vyplývá, že vláda o tom neuvažuje.
Zatím jsem hovořil o tom, jaký je zájem státu, že zájmem státu je vykonávat byrokraticko-administrativním způsobem polovojenské "instituce" státní správu. Jaký je zájem samosprávy. Samospráva je nestátní subjekt, je to soukromoprávní korporace občanů, kteří se sdružili, bydlí na jednom území, pravda, sdružili se nedobrovolně, protože tam je nucené členství. Samospráva má zpravidla zájem bránit své zájmy proti státu. A tady musí být jisté napětí, a to napětí bude tím větší, čím je větší vzdálenost mezi samosprávou a státní správou. A jestliže se ve variantě jedna navrhuje důsledné oddělení státní správy a samosprávy, pak lze předpokládat, že napětí mezi samosprávou a státní správou vzroste, výrazně vzroste.
Třetí subjekt, který je ve hře, je občan. Já jsem přesvědčen, že občan má primární zájem na dostupnosti, a v této věci mám pocit, že bychom se měli zamyslet nad moderním principem veřejné správy, a totiž takovým, že by kterákoli úřadovna státní správy poskytovala kompletní servis a občan, ať se obrátí na kterýkoli státní úřad, tak může učinit podání ve věci jakéhokoli správního úkonu.
Jestliže už dnes máme všechny okresní úřady propojené počítačovou sítí svázanou s Ministerstvem vnitra, myslím si, že už dnes by bylo možné zřídit na každém okresním úřadu úřadovnu, kde když občan přijde, tak na jakési podatelně učiní podání k libovolnému úřadu státní správy v republice, na libovolné úrovni, na libovolném území, a dá podání, které se zaregistruje v počítači všech možných typů a za 14 dní si přijde pro vyřízená všechna podání, která tam učinil. Tak bych si představoval to, že cílem veřejné správy bude občan.
Myslím si, že je věcí státu, aby si dovedl mezi sebou informace předat a zúřadovat takovou věc. Myslím si, že to je proveditelné, a mám pocit, že tak by se snad zvýšila dostupnost veřejné správy pro občana. Ve své podstatě počítač dokáže daleko přesněji odkontrolovat, zda občan vyplnil nějaký dotazník velmi přesně, tak jak je potřeba, nebo zda nějakou kolonku zapomněl vyplnit, nebo ji vyplnil špatně. Možná že to počítač zkontroluje přesněji a lépe, než to dokáže udělat některý úředník, který se dopouští třeba i určitých chyb, a zároveň jsem přesvědčen o tom, že kdyby se takto přešlo na systém, že veškerá podání státní správy budou učiněna na počítači, dostali bychom se k tomu, že by se dalo vyhodnotit, kolik takových úkonů, které úředník denně vykonává, jejich výkon, tzn. počet správních úkonů za den, by byl přímo měřitelný, a pak by se dalo také uvažovat o tom, že pokud stát, nevím, jestli o tom tato vláda ještě uvažuje, ale bude nadále držet princip nějaké přenesené působnosti, to znamená, že to nesvěří do samosprávné působnosti, ale jen pověří samosprávu výkonem určité státní správy, pak by se dalo také uvažovat o tom, že stát bude náklady spojené s výkonem takové státní správy obci hradit. Myslím, že by to byl férový přístup, protože obec je nestátní subjekt, a jestliže stát od nich chce nějakou práci, tak si ji musí také zaplatit. A měl by platit úměrně tomu, kolik agendy obcím přibude. Z tohoto hlediska kvantifikace správních úkonů, které jsou vykonávány, by umožnila i transparenci z hlediska financování.
Další poznámka se týká Evropské unie. Tady se stále opakuje tvrzení, že musíme provést veřejnou správu, abychom mohli čerpat z fondů, které nabízí Evropská unie.
Vážení přátelé, období, kdy EU měla přebytek peněz, skončilo. A pravděpodobně už nikdy nenastane. Období přebytku peněz bylo motivováno dvěma věcmi.
Za prvé: Bylo to proto, že Německo cítilo jistou odpovědnost za druhou světovou válku a dobrovolně přispělo do evropských fondů více, než Německu náleželo. A tím vznikl nadbytek peněz.
Za druhé: Náklady na obranu západní Evropy z velké části na sebe převzaly Spojené státy a ušetřené peníze Evropa investovala do spotřeby, čímž vlastně v době studené války západní Evropa měla vyšší životní standard, než by normálně západní Evropě odpovídalo. To se už nikdy nebude opakovat. Evropská unie bude nadále, tak jako Česká republika, vázána principem, že má pouze tolik peněz, kolik si vybere. A z tohoto hlediska nečekejme, že Evropská unie bude komukoli rozdávat peníze jen tak zadarmo, protože neví, co s nimi.
Pokud nějaké peníze z těchto fondů dostaneme, pak je dostaneme proto, že Evropská unie si na našem území kupuje své zájmy legitimním způsobem. Ona nám nabídne jakési dotace, řekněme na určitý typ čističek odpadní vody, a my potom budeme zavázáni na příštích 50 let nakupovat čističky právě tohoto typu od západoevropské firmy.
Nevěřím tomu, že Evropská unie nám bude rozdávat peníze jen tak. A chtěl bych varovat před tímto argumentem, který tu nepravdivě stále znovu a znovu zaznívá. Naše členství v Evropské unii nebude zdrojem nějakých mimořádných finančních prostředků, ale budeme rádi, když se podaří vyjednat takové členství v Evropské unii, kde náklady na příspěvek do společných fondů a výnosy, tzn. naše příjmy z fondů Evropské unie, budou v rovnováze. Nespoléhejme na to, že Evropská unie bude jen tak financovat cokoli na našem území. Takoví dobrodinci v Evropské unii zase nejsou.
Poslední poznámka se dotýká financování. V návrhu se počítá s tím, že krajská úroveň samosprávy bude rozdělovat prostředky na obecní úroveň samosprávy. Já bych před tímto principem chtěl velmi varovat. Vede to k nekonečným sporům a k nekonečným napětím.
Chtěl bych říci, že je znám model jiný, např. takový, a pokud vím, tak Ministerstvo financí se o to doposud pokoušelo, částečně, je znám model, kde přerozdělování peněz je prováděno podle jistého matematického výpočtu, kde mohou být různé parametry, jako je počet obyvatel, plocha zemědělské půdy, plocha naopak neobdělávatelné půdy, znečištění životního prostředí, rozvinutost infrastruktury, počet kilometrů dálnic atd. To se dá přesně vyčíslit. Takový matematický model má jednu výhodu. Jestliže se řekne, že chceme přijmout peníze na životní prostředí, pak dostane přidáno nejenom severočeský kraj, který byl, pravda, znečištěný a dnes je na tom výrazně lépe, ale také by podle matematického vzorce např. měla dostat Praha, která je dnes jedním z regionů, který je na tom nejhůře z hlediska životního prostředí, ale nic nedostane, protože vždy se použije argument obavy z pragocentrismu. Praha nedostala, pokud vím, v podstatě žádné investice do životního prostředí.
Z tohoto hlediska si myslím, že by bylo spravedlivější, kdyby se přistoupilo k čistě matematickému modelu, a my se tu ve sněmovně potom můžeme bavit o parametrech takového matematického vzorce, podle kterého se peníze mají rozdělovat. Samozřejmě že vzorec může obsahovat jak řekněme jednu rovinu jakési solidarity, abychom nenechali propadnout méně výkonné regiony, ale může také obsahovat vzorec motivační, aby ti úspěšnější také dostávali více. Model je přesně popsán, známe příklady, a myslím si, že by bylo velmi účelné, abychom se vyhnuli tomu, že krajská samospráva bude rozdělovat peníze.
Dokonce podle té často citované Charty místní samosprávy by tomu tak nemělo být. Nechť si krajská samospráva hospodaří se svými penězi na investice, které chce sama podniknout, a nechť si obce hospodaří se svými penězi, které chce obec v samostatné působnosti podniknout. Není důvod podřizovat jednu úroveň samosprávy druhé. To jsou samostatné nestátní subjekty a není mezi nimi žádní hierarchie. Není pravda, že krajská samospráva bude mít silnější pravomoci než obecní. To jsou prostě naprosto jiné subjekty, a kdybych to měl k něčemu přirovnat, tak je to asi tak, jako že máme jednu firmu, která vyrábí traktory, a jinou firmu, která vyrábí traktory.
***