(10.20 hodin)
(pokračuje Špidla)
To je velmi závažné, velmi nebezpečné a musíme tomu věnovat pozornost.
Další charakteristikou, která se týká obecně všech veřejných sektorů, je hluboké podcenění veřejného sektoru. Politika konzervativních vlád nevycházela z představy kooperativního modelu mezi veřejným sektorem a soukromým sektorem, tak jak se to prosazuje ve vyspělých zemích, ale vycházela v podstatě z konkurenčního modelu mezi soukromým a veřejným sektorem s cílem zásadně omezit rozsah veřejného sektoru a zásadně docílit privatizace tohoto veřejného sektoru tak, kam až je to politicky možné. Tato metoda a tento cíl zasáhl jak zdravotnictví, tak školství, tak kulturu a všechny další obory, které s veřejným sektorem souvisejí.
I to je jednak ekonomicky a národohospodářsky hluboce neefektivní a na druhé straně je to velmi nespravedlivé, protože demontáž veřejného sektoru vyřazuje rozsáhlé skupiny obyvatel ze základních civilizačních hodnot. Nekvalitní veřejné školství by zabránilo dětem dosáhnout odpovídajícího vzdělání, přitom ti, kteří jsou na vrcholu společenské pyramidy, by byli schopni si toto vzdělání koupit privátně. Oslabení a rozvrat bezpečnostních sektorů samozřejmě znamená ohrožení pro ty, kteří jsou nejobyčejnější, a naopak ti, kteří jsou na vrcholu společenské pyramidy, jsou si schopni zajistit privátní bezpečnost pomocí tělesných strážců a elektronických plotů.
Tento přístup k veřejnému sektoru mimo jiné znamenal, že byl velmi výrazně podceněn mzdový vývoj ve veřejném sektoru a lidé z veřejných služeb, ačkoliv představují statusově velmi vysoké kvalifikace, které by odpovídaly sociální pozici středních vrstev, jsou příjmově na nepřijatelně nízké úrovni. Tento sektor pak ztrácí svou schopnost mzdově konkurovat, a proto kvalifikovaní učitelé, lékaři a další lidé odcházejí do soukromé sféry.
Myslím si, že je nutné si uvědomit, že právě toto podcenění veřejných služeb, podcenění funkce moderního sociálního státu obecně, vedlo k vytvoření rozsáhlé právní nejistoty, rozsáhlého zostření jednotlivých konkurenčních střetnutí a výsledkem je jakási - řekl bych v jisté nadsázce - občanská válka velmi nízké, submaximální intenzity. Protože ve společnosti se stále více prosazuje názor, že právo, slušnost a obecný respekt ke druhému je něco, co je velmi neproduktivní, a že naopak důležité je být silný a bezohledný, jedině to že vytváří určitou jistotu a bezpečí do budoucna.
Tento problém podcenění veřejných služeb a nepochopení aktivní role veřejných výdajů se projevil ve všech jednotlivých subsystémech a já se nebudu zabývat jednotlivými detaily, protože předpokládám, že jednotliví resortní ministři se v příhodnou dobu vyjádří ke svým kapitolám. Přesto mi ale dovolte, abych načrtl některé ze základních tendencí.
Ve školství je charakteristická tendence k odtržení struktury kvalifikace a vzdělání od potřeb trhu práce, což s sebou přináší velké množství mladistvých nezaměstnaných. Přináší to s sebou obrovské ekonomické a sociální náklady, jejichž rozsah lze jen velmi těžko odhadnout.
V oblasti zdravotnictví se podle mého názoru zřetelně ukázalo, jak chybná byla koncepce rozsáhlé privatizace. Tato koncepce se v podstatě zhroutila a byla v tichosti opuštěna, takže už se nikdo příliš tímto směrem neusiluje. Mimo jiné se v tomto systému zřetelně projevila manažerská neschopnost politické reprezentace, která vytvořila mimořádnou ekonomickou náročnost a plýtvání prostředky a současně vytvářela v pravidelných obdobích nerovnovážné stavy, které hrozily dílčími krizemi, stávkami a vysokým napětím.
V oblasti kultury se projevily některé tendence, které jsou naprosto shodné s ostatními, a myslím si, že jedna z výrazných je rozbití infrastruktury kulturních zařízení obcí, které způsobilo, že se velmi podstatně snížila kulturní nabídka ve venkovském a regionálním sektoru. Paradoxně i toto má své národohospodářské důsledky. Musím znovu zdůraznit, že jednotliví zahraniční investoři mají mimo jiné velmi výrazné nároky na regionální kulturní infrastrukturu. Zažil jsem ve dvou případech rozhodnutí, které bylo odůvodněno například tím, že v dosahu Chomutova neexistují cizojazyčná gymnázia, což by mohlo vést k tomu, že lidé, kteří přijdou se svými dětmi, jim nebudou moci zajistit vzdělání v národním jazyce, a to se ukázalo velmi významné. V jiném případě rozhodnutí pro určitou investici - samozřejmě že ne rozhodujícím, ale přesto dílčím způsobem ovlivněno - bylo založeno na tom, že v dané oblasti nebylo divadlo. Takže je nutné si uvědomit podcenění tohoto vědomí, že infrastruktura kulturní, regionální je současně infrastrukturou pro národohospodářskou kapacitu, je zdrojem těžko vyčíslitelných, ale přesto výrazných ztrát.
V životním prostředí je opět charakteristický nekoordinovaný přístup, který znamená, že prostředky se vydávají neefektivním a neoptimálním způsobem, i když nelze popřít, a také to nikdo nepopírá ani v naší zprávě, že v řadě prvků životního prostředí se dosáhlo výrazného zlepšení. Je ovšem otázka zejména v oblasti skleníkových plynů, jak dalece je toto zlepšení vázáno na současnou ekonomickou recesi.
Dámy a pánové, dovolte mi tedy, abych načrtl, jaké jsou představy vlády na řešení této situace. Základní představou je systematická aktivita směřující k vytvoření pracovních příležitostí. Za velmi důležité považujeme zaručení spravedlivé odměny za práci, totiž zajištění, aby práce, ať je v jakékoliv podobě, přinášela nezávislý společenský statut a byla nad úrovní chudoby.
Považujeme za zcela zásadní rovné uplatňování lidských práv, jak obecně, tak i ve všech oblastech pracovního procesu.
Za zásadní považujeme i reformu soustavy sociálního zabezpečení ve směru jejího oddělení od státního rozpočtu a podřízení veřejnoprávnímu systému.
Obecně považujeme za mimořádně důležité formování zdravých životních podmínek a kultury zdravého životního stylu.
Dále považuje za zcela jasné a významné úsilí o nápravu nepovedené reformy českého zdravotnictví, která bude založena na optimalizaci forem organizace, zajištění rovnoměrného územního rozložení a efektivního financování zdravotní péče.
Za podstatné považujeme i výrazné zesílení podpor rodin s dětmi, protože situace, tak jak se v současné době vyvinula, je politicky i eticky neudržitelná.
Stejně tak považujeme za zcela jasné a významné, že je nutné zlepšit status a finanční situaci pracovníků ve veřejných službách, ať se to týká zdravotnictví, školství, koneckonců i veřejné správy.
***