(Schůze opět zahájena v 11.03 hodin.)
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Kolegyně a kolegové, zrekapituluji další průběh. Tento bod jsme začali projednávat ve čtvrtek 20. května a před ukončením rozpravy jsme jednání přerušili. Budeme tedy pokračovat v rozpravě. Do rozpravy jsou přihlášeni tito poslanci: Páralová, Recman, Teplík, Zahradil, Šulák, Kováčik, Jalůvka, Máče. Toto jsou přihlášky, které bychom měli v rozpravě absolvovat. Přihlášku do rozpravy však stáhli poslanci Zahradil, Kováčik, Páralová, takže zůstávají poslanci Recman, Teplík, Šulák, Jalůvka, Máče. V tomto pořadí za malou chvíli budeme pokračovat v rozpravě.
Mám informaci, že předseda vlády dorazí v nejbližším možném termínu, neboť byl povolán do Senátu Parlamentu České republiky. Do té doby jej zastoupí jak funkčně, tak u stolku zpravodajů první místopředseda vlády České republiky Vladimír Špidla, kterého, jakož i zpravodaje poslance Bláhu prosím, aby zaujali místo u stolku zpravodajů, aby sněmovna mohla pokračovat. Nezahájím jednání dříve, než se tak stane. První místopředseda vlády přichází a můžeme pokračovat v rozpravě.
Prvním do pokračování rozpravy bude pan poslanec Recman. Udílím mu slovo.
Poslanec Svatomír Recman: Pane předsedající, členové vlády, kolegyně a kolegové, úvodem chci říci, že se mi jevilo jako nešťastné, že jsme přerušili projednávání tohoto bodu a zařadili ho až na úplný konec této schůze. Myslím, že je to ke škodě věci, že tato zpráva si zasloužila výraznější podporu Poslanecké sněmovny. Vycházím ze zkušeností, které jsou ve světě. Víme, že např. ve Spojených státech, když prezident přednáší zprávu o stavu Unie, je to v centru pozornosti sněmovny, sdělovacích prostředků a celé veřejnosti. Jsem si vědom, že Česká republika nemá takové postavení ve světě, takže mezinárodní dopad zprávy je skutečně minimální. Ale domnívám se, že je to zásadní dokument, který hodnotí vývoj v české společnosti za uplynulé desetiletí, a svým způsobem je to dokument, který nám podává obraz, kde v současném období česká společnost a česká ekonomika je a jakým způsobem se bude ubírat.
Při přečtení této zprávy jsem si uvědomil, že vláda využila dva pohledy při zpracovávání této zprávy. První byl pohled výrazně politické povahy, neboť se jedná o pohled vlády, která hodnotí uplynulé desetileté období radikálních systémových změn, o názor vlády ČSSD, která jako politická strana drtivou většinu tohoto období působila v opozici, ale dnes je necelý rok stranou vládní. Jako druhý je pohled odborný, který hodnotí po stránce profesní jednotlivé oblasti, ať už oblast ekonomiky, politiky, společenský pohled vlády apod.
Každý z těchto pohledů má samozřejmě své klady a zápory a mohlo by trvat značně dlouho, pokud bych hodnotil tuto zprávu z kteréhokoli z těchto pohledů. Proto své vystoupení zaměřím pouze na určitá zobecnění, která podle mého soudu odlišují předloženou zprávu od jiných zpráv, informací nebo dokumentů, které byly předloženy Poslanecké sněmovně v minulém období.
Především, a to za prvé zpráva jako celek - a zde bych chtěl podtrhnout ono slovo celek - hodnotí zatím nejšířeji nebo nejkomplexněji vývoj české společnosti od listopadového převratu v roce 1989. Hodnotí vývoj - jak už jsem připomněl - v těch rozhodujících společenských oblastech a souvislostech, byť mnohdy bez hlubší vazby a vzájemné souvislosti. Budu se opírat zejména o hodnocení části třetí, která se zabývá oblastí ekonomiky a její transformace.
Měli jsme možnost v uplynulých měsících a letech hodnotit v jednotlivých oblastech vývoj v české společnosti. Na rozdíl od zprávy jako celku jsme tuto možnost měli. Chci z tohoto pohledu připomenout např. projednávání státního rozpočtu a státních závěrečných účtů, kde se hodnotí vývoj ekonomiky, ale i předložení celé řady dílčích materiálů, které se zabývají koncepčními věcmi, např. koncepcí zahraničního obchodu, zdravotnictví, zahraniční politiky, politiky bezpečnosti, byly nám předloženy i změny koncepce veřejné a státní správy apod.
Za druhé - určitý přínos zprávy vidím i ve skutečnosti, že hodnotí vývoj ve společnosti v časové řadě od roku 1989 až do závěru roku 1998, to znamená do doby projednání této zprávy ve vládě. Naprostá většina zpráv a hodnocení předložených ve sněmovně nešla za tento horizont, nešla za horizont roku 1993, za období rozpadu společného státu a vzniku samostatné České republiky.
Většinou i Český statistický úřad, pokud se nejednalo o Statistickou ročenku, uvádí údaje v časové řadě od roku 1993, jako by se právě před tímto datem u nás čas zastavil.
***