(11.10 hodin)
(pokračuje Recman)
Za třetí, a to je určitý závěr, který jsem vyvodil z části 3, která se týká ekonomiky a její transformace, je skutečnost, že ani po deseti letech jsme v rozhodujících ekonomických a hospodářských ukazatelích nedosáhli úrovně výchozí základny, tzn. úrovně konce roku 1989. Tady bych se opřel o argumenty a skutečnosti, které jsou uváděny ve zprávě. Např. hrubý domácí produkt ke konci loňského roku je na úrovni 95,5 % úrovně roku 1989. Situace je i v tomto období velice nepříznivá a HDP bude klesat i v roce letošním. Zároveň produkce žádného ze základních výrobních odvětví nedosáhla úrovně konce roku 1989. Průmyslová výroba byla nižší o 16 %, stavební výroba o 14 %, zemědělství se propadlo o 30 %. Výrazně rovněž poklesla i bytová výstavba, která je společně se stavební výrobou důležitým indikátorem vývoje celé ekonomiky. Přitom zejména růst bytové výstavby je ekonomy považován za výrazný stimul ekonomického růstu. Hrubá mzda osciluje kolem úrovně roku 1989, ale čistá mzda ještě této úrovně nedosáhla a je, jak uvádí zpráva, o 3 % nižší.
Zato výrazně vzrostla vnější zadluženost státu ze 7,9 mld. amerických dolarů v roce 1989, a to je údaj za celé Československo, až na vládou zmíněných 24,4 mld. dolarů koncem loňského roku. Přitom hrubá zahraniční zadluženost překročila již kritickou hranici 40 % a dosáhla 43 % HDP. Přitom trend je nadále nepříznivý, zadluženost obecně, ale i zahraniční zadluženost roste. Na druhé straně za uvedené období výrazně vzrostla nezaměstnanost z 1 % v roce 1990 na dnešních již 8,4 %, míra inflace, trestná činnost apod.
Za čtvrté, česká ekonomika - a to je další z mých závěrů - se nejen nepřibližuje úrovni EU, ale naopak se od ní ještě vzdaluje, což dokládá dramatický vývoj zejména v posledních dvou letech. A tento trend bude pokračovat i v roce letošním. Chtěl bych připomenout, že abychom se začali přibližovat Evropské unii - a teď srovnávám vývojové trendy, které jsou v jednotlivých zemích EU a v České republice - musel by se růst HDP v České republice přiblížit hranici 5 %. To se povedlo v posledních deseti letech pouze jednou, a to v roce 1995. Přitom v letech 1990, 1991, 1992, 1993 a 1998 a podle všech předpokladů i v roce 1999 byl vývoj HDP v červených číslech, tzn. záporný.
Za páté z toho vyvozuji - a myslím, že se na tom všichni shodneme - že současný trend je zcela opačný, než potřebujeme, že česká ekonomika je v poklesu, je opět v krizi.
Statistické údaje ČR za první čtyři měsíce letošního roku potvrzují předpoklad dalšího poklesu ekonomiky. Statistické údaje za měsíc květem např. říkají, že stavební výroba poklesla o 2,9 %, průmyslová výroba o 6,9 % a rovněž i hrubý domácí produkt.
Dosud, a to je můj osobní názor, žádné signály nepotvrzují opak, neboť tendence je jasná. Směřujeme podruhé k transformačnímu dnu po roce 1990, kterého jsme dosáhli v roce 1993. Česká ekonomika nejenže nenastartovala, ale jede z kopce. Výhodné výchozí podmínky nejenže nebyly využity, ale naopak byly trestuhodně promarněny.
Za šesté: Z tohoto pohledu již vůbec neplatí tvrzení ve zprávě, že jsme z hlediska HDP přibližně tam, kde jsme byli v roce 1990. Např. podle oficiálních údajů ČSÚ tržby v průmyslu byly v lednu 1999 o 23 % nižší než měsíční průměr v roce 1990. Stavební výroba za stejné období byla dokonce nižší o 58 %. A pokud jde o životní úroveň, i zpráva vlády musela konstatovat, že za léta transformace naprostá většina obyvatel ztrácela. Rodiny zaměstnanců s dětmi, což je přibližně polovina obyvatel, měly v první polovině minulého roku průměrný čistý příjem nižší než v roce 1989 o 13 % a rodiny důchodců, což je šestina obyvatel, o 7 %. Rodiny zemědělců, kteří tvoří dvacetinu domácností, měly životní úroveň nižší o 28 %. V některých regionech - a zde bych chtěl vzpomenout zejména severní Čechy a severní Moravu - je situace výrazně horší, než uvádějí tato celostátní čísla. Situace v tomto roce je vzhledem k roku 1989 a celkovému vývoji v posledních deseti letech mnohem horší. Otevřenou otázkou zůstává, o kolik.
Vážená sněmovno, taková je bohužel tendence ekonomiky v posledních dvou letech. Potažmo takovouto tendenci měla ekonomika i v posledních deseti letech. To jen potvrzuje většinu inventurních nálezů vládní zprávy. Současná vláda podle mého názoru zatím nepředložila nástin receptu, jak léčit nemocnou ekonomiku postiženou epidemií nesmyslné privatizace, restrukturalizace, deregulace, spekulace, korupce a tunelování. Publikovaná zpráva je - a zde bych využil konstataci pana předsedy Zemana - určitou inventurizací. Domnívám se, že právě proto, že je jen inventurizací, že to je výrazným nedostatkem této zprávy. Chybí analýza příčin současného nepříznivého stavu včetně závěrů, jak dál. Domnívám se, že je potřebné zpracovat národohospodářskou koncepci minimálně na střednědobé období 3 - 5 let s aspoň nástinem možných variant rozvoje celé České republiky na další období 10 - 15 let. Samozřejmě je potřebné zpracovat i cíle, které chceme dosáhnout, a rovněž prostředky, tak i samozřejmě určitou celkovou, odvětvovou i regionální politiku.
Tyto koncepční materiály podle mého názoru zatím vláda nemá, a proto v řadě případů zaujímá i pozici váhavého střelce. Proto se domnívám, že je na čase položit vládě i otázku: Máte reálnou koncepci na řešení současné krizové situace? Troufáte si v dohledné době zajistit nápravu?
Vážená sněmovno, velmi rád bych znal odpovědi na tyto vyřčené otázky. Děkuji.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji panu poslanci Recmanovi. Nyní má hovořit pan poslanec Teplík, který zde ale není, tudíž jeho přihláška ztrácí pořadí. Dalším přihlášeným je pan kolega Petr Šulák, připraví se kolega Máče.
Poslanec Petr Šulák: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové poslanci, dosavadní průběh diskuse ke zprávě vlády o stavu společnosti mě celkem neudivuje. Zazněla zde z úst mých pravicových kolegů spousta poznámek, které se k této zprávě stavějí velmi skepticky, hodnotí ji jako špatnou, neobjektivní apod. Myslím, že zde platí jedno české přísloví, a sice přísloví o potrefené huse. Potrefená husa se zde ozvala.
Nicméně má-li být nastoupena cesta k nápravě poměrů, musela vláda provést objektivní zhodnocení, pojmenovat adresně to, co se zde od r. 1989 udělalo, prostě bilanci. Bilance je bohužel tristní, ať už se to naší pravici líbí, nebo nelíbí. Současná vláda převzala stagnující hospodářství, společnost, ve které se rozmohla korupce, kriminalita apod. Ostatně když bychom to vzali jmenovitě, všechny oblasti života společnosti zaznamenaly vývoj, který je negativní, ať už se to týká školství, zdravotnictví, oblasti obrany apod.
Myslím, že vzhledem k tomu, co zaznělo ve zprávě, což považuji za velmi objektivní, tak navrhuji do usnesení, aby sněmovna vzala tuto zprávu na vědomí. Děkuji.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji, pane poslanče. Prosím, abyste tento návrh předal zpravodaji. Dalším přihlášeným do rozpravy je pan kolega Máče, připraví se pan poslanec Teplík.
***