(16.50 hodin)
(pokračuje Ransdorf)
Není tedy jen demokratický deficit, ale je také soudní deficit, protože žádný evropský občan prakticky nemůže přímo zažalovat žádnou z evropských institucí v podmínkách evropského práva. Články 7 - 10 konvence o Europolu také nebezpečně rozšiřují okruh osob, o nichž je možné shromažďovat data. Vymezení je tak široké, že může zahrnovat každého občana EU. Tak se vytvářejí překrývající se databáze. Schengenský informační systém je navázán prostřednictvím sítě Siréné na systém Europolu. Systém Eurodac má zavést povinné sbírání otisků prstů u osob usilujících o azyl od 14 let výše. U Europolu také chybí účinná zákonná úprava jeho činnosti. Jak ukazují články 73 K a 73 L, je vývoj azylového práva také znepokojující rovněž pro občany EU, kterým přístup k azylu omezuje.
Zvláštní kapitolou jsou Schengenské dohody, zde tolikrát diskutované, které původně měly pojednávat o volném pohybu osob - to je obsah čl. 7 A Maastrichtské dohody - ale věc se nakonec zvrtla úplně někam jinam. V obrovské mase 142 článků a 3000 stránek pravidel jen 4 články pojednávají o svobodě pohybu a naopak 138 o kontrole. Amsterodamská dohoda začlenila schengenská ujednání do evropského rámce. Schengenský informační systém se sídlem ve Štrasburku působí od roku 1995 a může se stát noční můrou pro evropské demokraty, stejně jako sám schengenský sekretariát. Přes veškeré řečí o lidských právech - viz např. nový článek F 1 - jejich zakotvení v evropských dokumentech je slabé a Evropský soud lidských práv ve Štrasburku má vztah nikoli k unii, ale k Radě Evropy. Jak jsem říkal, soudním dvorem EU je Evropský dvůr spravedlnosti v Lucemburku.
S ohledem na nedávný korupční skandál EU, paní Edith Cressonové a dalších, si maně vzpomínám na myšlenku Tacitovu, že čím zkorumpovanější stát, tím více zákonů. Nyní, v roce 1999, má EU za sebou 26 000 zákonných norem a dokumenty EU přesahují 140 000 stran. Firmy specializující se na evropské právo utrácejí 5000 liber ročně, aby získaly onu tisícovku nových norem v elektronické formě. Řadový občan EU je tedy mimo možnost seznámit se s unijním právem, nanejvýš se mu něco předkládá k věření. Amsterodamskou smlouvu nezná, a tak netuší, že přináší další podřízení národního práva evropskému. Omezeno je skutečné spolurozhodování. To má spíše blokující povahu tam, kde se vyžaduje jednotnost. Rada může pozastavit členská práva států, zatímco běží dál plnění povinností - to je čl. 7.
Dále se zeslabuje domácí kontrola hranic - čl. 62, o rostoucích nekontrolovaných operačních kompetencích jsem už mluvil - to je nový čl. 30 EU.
V 19 nových případech se zavádí hlasování většinou v radě, což dále snižuje váhu domácích parlamentů. V čl. 9 se dále omezuje možnost národních vlád chránit domácí trh protekčními opatřeními ve prospěch neprůhledného rozhodování komise. Je tu 11 nových a pět už existujících článků, které převádějí pravomoci od národních států směrem k EU. Zaslouží pozornost, že mezi novými je zaměstnanost - čl. 4, opatření na podporu ekonomického růstu - čl. 5, sociální vyřazení - čl. 112/2, stejné příležitosti - čl. 119/3, veřejné zdraví - čl. 129/4, transparentnost - čl. 191 A, podvody - 209 A, statistika - čl. 213 A, ochrana osobních dat - čl. 213 B, bývalé kolonie - čl. 227/2 a celní spolupráce.
Už existující články tohoto druhu jsou 45/3, nebo surovin - 56/2, právo na ustavení - 130 I, 1/2 - výzkum a technický vývoj, 130 O - výzkumné a vývojové společnosti.
Princip subsidiarity - a to pokládám za velmi důležité - je překroucen protokolem 2 Amsterodamské smlouvy a znamená zablokování opětného převodu pravomocí zpět na národní státy. Ukazuje se, že EU není důsledek dohody mezi nezávislými národními státy, ale již jakousi nezávislou entitou odříznutou od svých původních kořenů.
Chtěl bych říci v této souvislosti - vidím, že kolega Laštůvka už je velmi nervózní z času, který byl stráven mým výkladem a který bych chtěl dále rozšířit, ale dám mu to k dispozici v písemné podobě - že všechny tyto výtky, které zejména bychom měli, pokud jde o sociální část, neznamenají, že bychom odmítali evropský integrační proces. Konstatujeme také u Amsterodamské smlouvy některé nesporné zisky, které se tady objevily, zejména pokud jde o ekologickou oblast, protože poprvé se stalo to, že v čl. 3 D je udržitelný rozvoj a zachování životního prostředí něco, co má charakterizovat celou politiku EU. Toto je pozitivní rys, stejně tak, že do procesu spolurozhodování o ekologických otázek byl vtažen i parlament - to je článek 130 R.
Myslím, že je tedy velice důležité, aby o těchto otázkách, jak o pozitivech, tak i negativech, objektivně byla informována celá česká veřejnost, aby nedošlo k tomu, co se stalo v Rakousku nebo ve Švédsku - na to upozorňoval kolega Payne naprosto právem - kdy nedostatek informovanosti vedl ke zklamání a následnému úpadku důvěry vůči EU. Myslím, že toto je věc, kterou musíme akcentovat.
Chtěl jsem vystoupením mj. i naznačit, že názor tisku na náš postoj vůči EU je mylný, že KSČM má prostě svou vizi české účasti na evropském integračním procesu, aniž by upadala do euroskepticismu jako ODS nebo eurofanatismu jako ČSSD, která ve vládním prohlášení zmínila příklad Evropské unie 59krát. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji panu poslanci Miloslavu Ransdorfovi. Dále se přihlásil do diskuse člen vlády, ministr průmyslu a obchodu, kolega Miroslav Grégr a po něm vystoupí pan poslanec Zdeněk Jičínský. Nyní hovoří ministr průmyslu a obchodu kolega Grégr.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Miroslav Grégr: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, kolegové, kolegyně, požádal jsem o slovo, protože budu muset pravděpodobně o něco dříve odejít a rád bych zaujal aspoň jedno stanovisko, a to k vystoupení pana poslance Payna, který jako obvykle není přítomen v jednacím sále. Hovořil o nefunkčnosti smlouvy, která byla uzavřena mezi Ministerstvem zahraničních věcí a Ministerstvem průmyslu a obchodu, týkající se vnějších ekonomických vztahů. Hovořil o tom, že obchodně ekonomická oddělení při zastupitelských úřadech jsou řízena ze dvou míst a výsledkem je jakýsi chaos - jeden platí, druhý řídí.
Chtěl bych říci na adresu nepřítomného pana poslance Payna, že se právě tímto aktem napravuje nekompetentnost minulých vlád v této záležitosti, kdy se omezovala obchodně ekonomická oddělení při zastupitelských úřadech, když ostatní státy tyto aktivity významně posilovaly. Myslím, že tyto počiny minulých vlád právě způsobily nedozírné škody. Pan poslanec se sice dostavil, ale měl by být naprosto konkrétní, kteří velvyslanci si stěžují, kteří obchodní radové přestali pracovat. Já mám naprosto opačné zprávy. Řada vyslanců, velvyslanců a pracovníků obchodně ekonomických oddělení si právě stěžovala na destruktivní kroky minulých vlád v této oblasti a vítá právě kroky, které jsme učinili společně s panem ministrem Kavanem.
***