(15.40 hodin)
(pokračuje Lux)
Porovnáme-li tyto dva návrhy - dnešní a který leží na stole - musíme říci, že jsou téměř ve všech bodech shodné. Návrh, který projednáváme a který přijal návrh kolegy Grůzy, odmítl návrh kolegy Palase na zreálnění majetkových podílů formou majetkových listů a místo toho stanovuje dluhopisy. Tento návrh shodně vychází z toho, že oprávněné osoby mají dostat to, co jim patří. Tento návrh shodně s novým návrhem vychází z toho, že stát by měl prostřednictvím Pozemkového fondu převzít garanci pro oprávněné osoby, že tyto své prostředky získají. Tento návrh shodně s návrhem nově předloženým předpokládá, že stát, resp. Pozemkový fond se stane věřitelem zemědělských družstev, od kterých tento majetek postupně získá.
Logika je velmi podobná, ne-li shodná. Jediné, v čem se tyto dva názory liší, je čas. Náš návrh realisticky předpokládá, že oněch 10 000 korun a dlouhodobý cyklus splácení je uskutečnitelný. Tento návrh, jak je předložen v této podobě, dle mého názoru uskutečnitelný není. Dovedu si představit ustoupit od podpory stávajícího zákona ve prospěch nové novely, která je předložena, za předpokladu, že bude zřejmé, kde se opatří prostředky na vypořádání mimo garance Pozemkového fondu, resp. že poslanci, kteří jsou členy prezidia Pozemkového fondu, řeknou, že Pozemkový fond buď má peníze, nebo nemá a odkud je opatří a že se najde způsob, jak vytvořit předpoklady, aby zemědělská družstva mohla tento majetek čestně a poctivě splatit.
Jsem přesvědčen, že v porovnání těchto zákonů, které jsou velmi podobné, ten, který projednáváme, je poctivější a realističtější.
Minule jsem také hovořil o tom, že velmi podobný text, ale filozoficky stejný, který dnes projednáváme, schválila vláda myslím v roce 1996 jako východisko z této situace.
Proto apeluji na členy tehdejší vlády a na příznivce tehdejší vlády, aby ve svých postojích byli konzistentní. Jestliže dnes zaznívají názory o protiústavnosti, možná měly zaznít již tenkrát, ale hlavně tytéž argumenty, které uvedl pan kolega Zuna k tomuto zákonu, předpokládám, že uplatní v návrhu kolegů Peška a Tlustého, protože jsou totožné.
Připadá mi teď nejtěžší vypořádat se s argumenty pana prezidenta. Nestává se mi často, že bych s panem prezidentem nesouhlasil, ale nyní jsem v této situaci. Pan prezident uvádí dva základní argumenty, proč nepodepsal tento zákon: za prvé že se prohlubuje nerovnost mezi dvěma skupinami oprávněných osob, tzn. těmi, kteří byli vypořádáni formou majetkového podílu a jsou soukromí zemědělci, a těmi, kteří mají být vypořádáni formou financí. Za druhé že se tím zmenšuje důvěra v právo.
Mám za to, že jsem vysvětlil, v čem je založen problém rozevřených nůžek mezi dvěma skupinami oprávněných osob. Je v tom, že jedni byli připraveni přijmout vypořádání formou majetku, a tak se také stalo. Ti, kteří chtějí peněžní vypořádání, nebyli vypořádáni hlavně proto, že prostředky tam nejsou, a to z těch důvodů, o nichž jsem hovořil: nižší výnosnost kapitálu, otázky menší angažovanosti státu v zemědělské politice ve srovnání s vyspělými zeměmi a skutečnosti, že se zemědělci u nás nemohou podílet obvyklou měrou na konečné ceně výrobku, protože jim nebyl navrácen majetek hospodářských družstev.
Naopak jsem přesvědčen, že když bude přijat tento zákon, tato nerovnost se sníží, protože oprávněné osoby získají alespoň 10 000 korun a byť s odkladem získají to, co jim patří. Nebude-li tento zákon přijat, obávám se, že nedostanou nic.
K druhému argumentu pana prezidenta, že se tím sníží důvěra v právo. Dle mého názoru je-li nějaký zákon neuskutečnitelný, je-li špatný, pak je poctivé to přiznat a snažit se tento zákon napravit, učinit ho lepší. Myslím, že je to poctivé a správné. Mám za to, že to naopak posílí důvěru v právo. Myslím si, že větším ohrožením důvěry občanů této země v právo bude skutečnost, když se všichni budeme tvářit, že tento zákon platí, většina zainteresovaných bude vědět, že je neuskutečnitelný, a co je nejhorší, ti, kterých se tento zákon týká, tzn. oprávněné osoby, které očekávají, že budou vypořádány, nakonec nedostanou nic. Dle mého názoru toto důvěru občanů v právo poškodí daleko více. Myslím, že přiznání chyby a snaha napravit ji naopak posílí důvěru v právo
Ve vší úctě k panu prezidentovi velmi nerad musím s argumenty, které zazněly, nesouhlasit a myslím, že jsem uvedl argumenty, které hovoří o tom, že tento zákon naopak pochybnosti, tak jak byly předloženy panem prezidentem, může vyřešit.
Vážené kolegyně a kolegové, řekl jsem nejzávažnější argumenty. Moje řeč nesměřovala k těm z vás, kteří jsou již dopředu rozhodnuti, k těm, kteří se dívají ideologickým pohledem na tento problém, ale směřovala k těm z vás, které ještě rozum neopustil. Jsem přesvědčen, že vás je většina.
Předseda PSP Václav Klaus: Pan poslanec Kühnl.
Poslanec Karel Kühnl: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, snažíme se tady rozebrat zákon vrácený panem prezidentem z věcného hlediska, jak se o to pokusil kolega Lux. Myslím si, že je to úroveň, kterou jsme mnohokrát projednali a kterou dnes zde rozebírat nemá žádný smysl.
Není to tak, že pan prezident nepodepsal zákon, ale využil své pravomoci dané článkem 50 ústavy a vrátil zákon. Je to malý rozdíl. Pan prezident se ve svém odůvodnění nesnažil rozebrat technicko-ekonomickou podstatu problému, podstatu toho, zda vedení některých družstev zacházela s majetkem tak, jak zákon 42/92 předpokládal, zda jiná vedení družstev s ním zacházela jinak. Pan prezident se soustředil na to, na co se on jako ten, který stojí na konci legislativního procesu, v užším slova smyslu musí soustředit především, tj. na zachování podstaty právního státu, na zachování ústavou zaručené ochrany vlastnických práv. To je také hlavní a základní argumentace jeho kroku, kterým vrátil tento zákon.
Tři instituce, které se účastní legislativního procesu v úzkém slova smyslu, tj. Poslanecké sněmovna, Senát, Parlament ČR a prezident republiky, se již tímto zákonem zabývaly. Chtěl bych připomenout, že dvě z těchto institucí, a to je apel na kolegy, kteří se nedívají na věc ideologicky a zachovali si zdravý rozum, se postavily ze základních důvodů proti této novele zákona 42/92.
Chtěl bych připomenout, že je tady další instituce, která je za legislativním procesem, a to je Ústavní soud.
Kolega Zuna připomínal, že byla připravena stížnost k Ústavnímu soudu, že byla zpracována společně s kolegy z ODS. Za klub Unie svobody vyzývám všechny kolegy, aby v případě, že by byl zákon propuštěn a přes veto prezidenta republiky přijat, požádal bych je, aby se připojili svým podpisem k této činnosti. Myslím si, že pan prezident ve svém krátkém vystoupení uvedl přesně důvody, proč není možné tento zákon podpořit. Vyzývám kolegyně a kolegy, aby se k názoru pana prezidenta přiklonili.
Předseda PSP Václav Klaus: Hlásí se předseda klubu Tlustý. Než bude hovořit, chtěl bych se zeptat, kdo se ještě hlásí do rozpravy. Pan poslanec Palas.
Poslanec Vlastimil Tlustý: Vážený pane předsedo, vážená vládo, dámy a pánové, vyzývat před závěrečným hlasováním jeho jednotlivé účastníky k tomu, aby akceptovali argumenty jedné nebo druhé strany, se mi jeví po mnoha kolech, která jsme již na toto téma absolvovali, jako málo smysluplné.
***