(12.20 hodin)

(pokračuje Grulich)

V rámci ekonomického zabezpečení předmětného převodu mi dovolte, abych vás informoval o tom, že problematika změny dislokací je řešena výlučně s využitím stávajících objektů Policie ČR nebo okresních úřadů. Finanční nároky těchto změn byly hrazeny z rozpočtů okresních úřadů. Na přestavby, rekonstrukce a nákupy nových budov nebyly a ani v příštím roce se nepředpokládají výdaje ze státního rozpočtu.

Chtěl bych poděkovat výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí, poslancům, zpravodajům a všem členům tohoto výboru za pozornost, kterou projednávání věnovali. Návrhy uvedené v jeho usnesení jsou pro Ministerstvo vnitra akceptovatelné s následujícími výjimkami, které se týkají vládního návrhu zákona o evidenci obyvatel a vládního návrhu zákona o občanských průkazech:

Za prvé. Vládní návrh zákona o evidenci obyvatel. Již při projednávání ve výboru zástupci předkladatele nesouhlasili se změnou navrženou k § 10 odst. 5 písm. c) vládního návrhu zákona o evidenci obyvatel, která spočívá v tom, že se rozšiřuje o vlastníka objektu okruh subjektů, jejichž souhlas je občan při hlášení změny místa trvalého pobytu povinen předložit. Navrhovaná změna totiž podstatným způsobem změnila charakter institutu trvalého pobytu.

Podle vládního návrhu má trvalý pobyt charakter evidenční, zatímco navrhovaná změna převádí tento institut do polohy povolovacího režimu. O povolení změny trvalého pobytu však nerozhoduje orgán státní správy, nýbrž soukromý subjekt, vlastník objektu. Ve svém důsledku tato změna povede k tomu, že řada občanů, kteří nezískají souhlas vlastníka, bude mít trvalý pobyt odlišný od místa, kde se fakticky zdržují.

Cílem navržené změny je podle poslanců výboru, kteří předmětný návrh projednávali, ochrana vlastníka objektu před neoprávněným nastěhováním jiných osob. Podle mého názoru však tohoto cíle nebude dosaženo, neboť neoprávněné ubytování by se mělo řešit především předpisy z oblasti soukromého práva a smlouvami uzavíranými mezi vlastníky a nájemci bytů.

Z těchto důvodů bohužel nemohu s navrženou změnou k citovanému usnesení vládního návrhu zákona o evidenci obyvatel souhlasit, protože je v rozporu s koncepcí schválenou vládou i s celou koncepcí zamýšleného a předloženého návrhu zákona.

Za druhé. Vládní návrh zákona o občanských průkazech. K navržené změně § 3 odst. 2 vládního návrhu zákona o občanských průkazech, tj. přesun zápisů dětí do 15 let z nepovinných údajů zapisovaných do občanského průkazu do povinně zapisovaných údajů v rozsahu jméno, příjmení a rodné číslo, uplatňuji následující výhrady a připomínky:

S ohledem na to, že občanský průkaz je koncipován jako identifikační doklad občana, měl by tedy obsahovat povinně pouze základní údaje k jeho identifikaci. Rozsah základních údajů vychází z mezinárodního standardu pro strojově čitelné doklady a svou skladbou koresponduje s průkazy totožnosti běžně používanými v Evropě. Chtěl bych upozornit, že jsme v tomto ohledu vázáni obsahem Schengenských dohod a že připravovaná změna je zcela v duchu těchto dohod, které pro nás jsou závazné pro přijetí do Evropské unie. Údaje o dětech se v těchto dokladech zpravidla nevyskytují, pouze ve Spolkové republice Německo jsou tyto údaje zapisovány jako nepovinné.

Chtěl bych obrátit vaší pozornost k následujícím dvěma problémům, které v případě akceptování navržené změny bude nutné řešit.

Bude třeba se vyrovnat s dopadem na státní rozpočet, protože vládní návrh zákona je koncipován tak, že vydání občanského průkazu z důvodů zápisu změny povinného údaje není spojeno s placením správního poplatku, přičemž vlastní cena občanského průkazu se předpokládá 60 Kč. Rovněž bude třeba řešit vlastní prostorovou kapacitu dokladu v povinných údajích, protože všechny povinné údaje rozšířené ve smyslu navržené změny není nyní možné např. u osob, které mají více dětí, do tohoto průkazu zapsat.

Proto nemohu ani s navrženou změnou k § 3 odst. 2 vládního návrhu zákona o občanských průkazech souhlasit.

Chtěl bych podotknout, že tak jako cestovní doklady, i tento doklad předpokládá takové vybavení a takové uzpůsobení, že bude strojově čitelný, tedy čtecími stroji, a nadměrný počet informací samozřejmě může způsobit, že se to na plánované dvě strany - líc a rub - prostě nevejde, i kdybychom to brali jako nepovinné, podobně jako ve Spolkové republice Německo.

Vážení páni poslanci, vážené paní poslankyně, to jsou všechny mé připomínky a reakce na zmíněné tři zákony. Vřele vám doporučuji, aby po projednání tyto zákony byly postoupeny do třetího čtení. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji ministru vnitra Václavu Grulichovi. V tuto chvíli bych měl formálně zahajovat jednotlivé body, ale doufám, že se na mne nebudete zlobit nebo někdo protestovat, když nyní dám slovo zpravodaji Petru Bendlovi, který je zpravodajem ke všem třem zákonům, a nebudu ho formálně přerušovat, abych zahajoval jednotlivé body.

Hovoří pan Petr Bendl, zpravodaj k bodům 16, 17 a 18. Prosím, pane kolego.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Pane předsedající, drahá vládo, kolegyně a kolegové. Vládní návrh zákona, který máte před sebou, je návrhem řešícím záležitosti na úseku hlášení pobytu občanů, které jsou v současné době regulovány zákonem č. 135/1982 Sb., o hlášení a evidenci pobytu občanů, vyhláškou Federálního ministerstva vnitra č. 146 z téhož roku, kterou se provádí zákon o hlášení a evidenci pobytu občanů, a vyhláškami Ministerstva vnitra č. 129/1993 a č. 50/1995.

Hlavním obsahem návrhu je snaha o převedení některých správních činností z Policie ČR na okresní úřady. Návrh počítá s méně údaji požadujícími se od občanů. Jde pouze o údaje související s adresou místa trvalého pobytu, a nikoliv rodiče, děti apod. Navrhuje se také převedení udělování rodných čísel z působnosti Českého statistického úřadu dle vyhlášky 55/1976 Sb., o rodném čísle, a Ministerstva vnitra jako jediného výdejového místa.

V důvodové zprávě vláda uvádí, že nedojde k navýšení počtu úřednických míst, a tudíž k vyšším požadavkům na státní rozpočet. Výbor se při projednávání tohoto zákona shodl na názoru, že vyšší požadavky na státní rozpočet budou, a požádal předkladatele, aby věrohodným způsobem prokázal a definoval ve zprávě předkladatele v rámci druhého čtení potřebnost finančních prostředků na zabezpečení realizace tohoto zákona, neboť toto výbor považuje za zásadní při rozhodování, zda zákon podpořit, či nikoli. Pan ministr bohužel nevěnoval  tomuto tématu podle mého názoru příliš velkou pozornost.

V této souvislosti bych chtěl také upozornit zejména na skutečnost, že financování převedení agendy z Policie ČR na okresní úřady bude komplet ze státního rozpočtu, ale převedení agend z Policie ČR na úřady statutárních měst už jde z velké části na vrub rozpočtů statutárních měst. Proto bych se chtěl prostřednictvím předsedajícího zeptat pana ministra, zda Ministerstvo vnitra je si vědomo této skutečnosti a zda ve státním rozpočtu počítá s podporou statutárních měst v této záležitosti.

Výbor také diskutoval skutečnost, že předložený návrh může být kontraproduktivní ve vztahu k usnesení přijatému Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR týkajícímu se doporučení vládě ČR vypracovat návrh koncepce reformy veřejné správy ve formě sloučení státní správy a samosprávy v jednu veřejnou správu, a to zejména proto, že máme obavy o zbytečné vynakládání dvojích finančních prostředků způsobených jednak přechodem agendy z Policie ČR na okresní úřady a jednak z okresních úřadů na subjekty definované zákony souvisejícími s reformou veřejné správy.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP