(14.40 hodin)
(pokračuje Ransdorf)
Pokud je mi známo, jeden z důvodů, proč Spojené státy zatím nepodepsaly tuto konvenci, je právě skutečnost, že se na americkém trhu pracovních sil zhusta využívá právě dětské pracovní síly. Myslím si, že i to je záležitost, která je pro nás zajímavá. To je zajímavá informace a byl bych také zvědav na mínění ministra zahraničních věcí, do jaké míry skutečně Spojené státy jsou věrohodné jako ochránce lidských práv, když tak základní konvenci, která se týká budoucnosti celé nové generace lidstva, zatím nepodepsaly.
A konečně bych chtěl navrhnout tomuto shromáždění to, abychom přerušili jednání v této věci, abychom zařadili zbývající část jednání o daném bodu na úterý jako druhý bod mimo jiné i z toho důvodu, že všichni se postupně seznamujeme s hodnotící zprávou Evropské unie a bylo by dobré, kdyby diskuse mohla pokračovat už s hlubším zvládnutím dané problematiky. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji panu kolegu Ransdorfovi. Máme zde několik procedurálních návrhů a já předpokládám, že pan zpravodaj kolega Doktor je stihl zaznamenat. Další přihlášku do rozpravy nevidím, ale byla zde žádost, abychom před ukončením rozpravy dali prostor pro hlasování o procedurálních návrzích. Prosím pana kolegu Doktora, aby je v tuto chvíli zrekapituloval.
Poslanec Michal Doktor: Já bych za prvé doplnil vystoupení pana kolegy Payna, protože v zásadě nejsme v rozporu, o citaci z nálezu Ústavního soudu, kterým Ústavní soud jednoznačně říká, že tato úmluva, která je nepochybně mezinárodní smlouvou o lidských právech a základních svobodách, je smlouvou ve smyslu článku 10 Ústavy ČR, a Česká republika je tudíž touto smlouvou vázána.
Já bych chtěl navrhnout - na rozdíl od pana kolegy Ransdorfa - po dohodě s předkladatelem procedurální návrh na přerušení obecné rozpravy do středy příštího týdne s tím, že tento bod bude prvním jednacím bodem dne.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: To je návrh, který koresponduje víceméně s návrhem pana kolegy Payna, jestli jsem tomu dobře rozuměl. Tento procedurální návrh padl jako první. Jak by zněl druhý návrh pana kolegy Ransdorfa, abychom věděli, mezi kterými se rozhodujeme? Protože nebude-li schválen tento, bude hlasovatelný návrh pana kolegy Ransdorfa. Budeme hlasovat v tom pořadí, jak byly návrhy předloženy. Hovoří kolega Ransdorf.
Poslanec Miloslav Ransdorf: S ohledem na program návštěvy prezidentky Irské republiky jsem předložil návrh, který klade projednání této věci na úterý jak druhý bod.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: V tuto chvíli dostávám ještě informaci od ministra zahraničních věcí ČR, který je předkladatelem, že v úterý je na oficiální návštěvě Estonské republiky. Chápu, že kolega Ransdorf to nemohl vědět, ale myslím, že je důležité, aby ministr zahraničních věcí byl přítomen při předkládání. Takže já bych postupoval tak, že budeme nejprve hlasovat o návrhu pana kolegy Payna, tak jak jej upřesnil pan kolega Doktor, a poté, pokud neprojde tento návrh, o návrhu kolegy Ransdorfa. Prosím, pane kolego.
Poslanec Svatomír Recman: Pane předsedající, já chci říci, že jsme si na úterý už odsouhlasili první tři body. Jsou to body 41, 42, 43. (Výkřik: To říkej svému kolegovi.) To jsme si už vyříkali.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: My jsme v tuto chvíli těch hlasování, kdy jsme rozhodli o nějakém termínu a můžeme být v kolizi se svými rozhodnutími, učinili několik, na začátku úterního jednáni o tom budeme muset asi hlasovat. Já bych v tuto chvíli nechal hlasovat o návrhu pana kolegy Payna, tak jak jej upřesnil kolega Doktor, a v případě, že tento návrh neprojde, budeme se zabývat návrhem kolegy Ransdorfa. Můžeme takto postupovat? Ano.
Je zde procedurální návrh, který předložil kolega Payne. Rozhodneme o něm v hlasování pořadové číslo 100, které jsem zahájil a ptám se: Kdo je pro, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?
Hlasování končí. Z přítomných 117 pro 73, proti nikdo, návrh byl přijat.
Tím jsme v tuto chvíli skončili projednávání bodu 108 a vrátíme s k němu v termínu, který byl uveden a který jsme odsouhlasili. Děkuji ministru zahraničních věcí i panu kolegu Doktorovi. (K poslanci Karlu Vymětalovi:) Přerušili jsme projednávání. Já jsem řekl pro tuto chvíli, pane kolego.
Takže v tuto chvíli můžeme přistoupit k projednání bodu
109.
Vládní návrh, který se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu
s přístupem České republiky ke Třetímu protokolu ke Všeobecné dohodě
o výsadách a imunitách Rady Evropy, sjednanému ve Štrasburku dne 6. března 1959
/sněmovní tisk 234/ - druhé čtení
Nyní prosím, aby se úvodního slova opět ujal ministr zahraničních věcí ČR pan Jan Kavan, prosím, pane ministře, řečniště je vaše.
Ministr zahraničních věcí ČR Jan Kavan: Děkuji. Vážený pane předsedající, abych se nedopustil procedurální chyby, mohu vaším prostřednictvím něco sdělit panu poslanci Ransdorfovi, aby tu na základě jeho projevu nezůstal jakýsi stín na České republice? Ve zprávě Evropské unie není žádná kritika týkající se práce dětí. Tam je odkaz na to, že jsme tranzitní zemí pro obchodování se ženami, i když je to v rámci podobného odkazu.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Pane ministře, já toto beru jako vystoupení mimo rozpravu, na které ministr má právo, ale mám v tuto chvíli problém panu kolegu Ransdorfovi udělit slovo s faktickou poznámkou, protože není rozprava. Chápu, že je to trochu unfair, protože pan kolega teď nemůže reagovat, ale já bych vás poprosil, abyste toto buď řešili individuálně, nebo na zahraničním výboru, případně faktickou poznámku mohu udělit, až otevřu rozpravu k tomuto bodu, ale bude to muset být kratší, nežli já stihnu zareagovat, abych vám odebral slovo, protože budeme hovořit k jinému tématu. Poprosil bych o pochopení a teď už k tématu, které bylo otevřeno.
Ministr zahraničních věcí ČR Jan Kavan: Vážené poslankyně, vážení poslanci, Česká republika přistoupila k Fondu sociálního rozvoje Rady Evropy 12. února 1999 jako jeho 34. člen, čímž byl splněn jeden ze zahraničněpolitických záměrů programového prohlášení vlády ze srpna 1998. Nezbytnost přístupu ke Třetímu protokolu ke Všeobecné dohodě o výsadách a imunitách Rady Evropy vyplývá z ustanovení článku III. statutu fondu, podle kterého každý stát, který si přeje stát se členským státem fondu, musí potvrdit svůj záměr při nejbližší příležitosti přistoupit ke Třetímu protokolu ke Všeobecné dohodě o výsadách a imunitách Rady Evropy sjednanému ve Štrasburku dne 6. března 1959.
Tento Třetí protokol je jedním ze šesti dodatkových protokolů ke Všeobecné dohodě o výsadách a imunitách Rady Evropy z roku 1949. První, Druhý, Čtvrtý a Pátý protokol jsou pro Českou republiku závazné od roku 1995 a Šestý od roku 1998. Třetí protokol, který se týká pouze členských států Fondu sociálního rozvoje Rady Evropy, stanoví výsady a imunity fondu, jeho úředníků, majetku a zástupců státu u fondu.
Závazek přistoupit k tomuto protokolu je explicitně vyjádřen v prohlášení vlády ČR o přístupu České republiky k Fondu sociálního rozvoje Rady Evropy, který se jejím jménem podepsal 11. února 1999.
Článek I. přiznává fondu právní subjektivitu a z toho plynoucí způsobilost sjednávat smlouvy a disponovat jeho majetkem a určuje některé další podmínky pro sjednávání těchto smluv. Články II. a III. stanoví postupy pro řešení sporů ze smluv fondem sjednaných. Články IV. až VIII. se týkají nedotknutelnosti majetku fondu, podmínek pro vynětí ze zdanění, cel apod. Články IX. až XII. upravují postavení orgánů fondu a členů těchto orgánů. Článek XIII. s odkazem na Všeobecnou dohodu upravuje postavení úředníků fondu.
***