(11.30 hodin)
(pokračuje Špidla)
Dovolte mi, abych se dotkl ještě jednoho čísla, aby nám bylo zřejmé, o co jde. Počet případů týraných dětí, které byly nahlášeny v roce 1998, představuje přibližně 1 400 případů. Je to neuvěřitelná suma. Pokud jsem měl příležitost - a bohužel k práci na Ministerstvu práce a sociálních věcí patří seznamovat se s životem přímo a dívat se a setkávat se s věcmi, kterým by se člověk nejraději vyhnul - mohu prohlásit, že dokumentace, pokud jsem měl možnost se s ní seznámit, je otřesná a že případy jsou kruté a že je naší povinností učinit krok, který situaci zlepší.
Nemám iluzi a nemyslím si, že zákon, tak jak je předložen, je normou, která situaci dokonale vyřeší a tím bude počet dětí, které jsou týrány a zneužívány, zásadním způsobem menší. Nemyslím si, že se počet zredukuje třeba na jednu třetinu. To bych nemohl prohlásit, to by bylo nepoctivé.
Jsem však přesvědčen o tom, že počet zjištěných a rychle zvládnutých případů se zvýší a že dokážeme pomoci dětem, kterým bychom jinak nepomohli.
Základní konstrukce zákona je založena na dvou principech. Za prvé respektuje Listinu základních práv a svobod. To v každém případě. Vychází z Úmluvy o právech dítěte a dalších mezinárodních dokumentů. Vychází z názoru, že ty kroky, které jsou nevratné a které vytvářejí osudový mezník, mají být pod plnou ústavní kontrolou, tj. pod plnou ústavní kontrolou, kterou vykonává stát.
Druhou linií, kterou tento zákon obsahuje a které se snaží otevřít prostor, je činnost nevládních a nestátních organizací. Mohu s plnou vážností prohlásit, že prostor, který se otevírá v nové předloze, je prostorem, který je rozsáhlejší, a to významně rozsáhlejší, než byl v předchozích úpravách, z nichž nejdůležitější je zákon 100/1988.
Dámy a pánové, tato norma, jak už jsem řekl, byla připravována dlouho, byla diskutována mimořádně široce jak předvídanou procedurou, tak i mimo tuto proceduru, s řadou odborníků, s řadou nevládních organizací, s řadou lidí, kteří mají zkušenosti z terénu a kteří se ve věci vyznají a o jejichž kompetenci nemůže být pochyb.
Výsledek těchto jednání byl vtělen do textu zákona. Já jsem přesvědčen, že tento obtížný proces nás dovedl do okamžiku, kdy norma, která je předkládána, je normou kvalitní, je schopna obstát, je schopna splnit ty úkoly, které jsou předpokládány a které jsou do ní vloženy. Jsem přesvědčen, že pokud sněmovna normu schválí, že po několika týdnech odpovídajících ústavním lhůtám bude situace v této citlivé oblasti o něco lepší. Doufám, že to něco bude vidět pouhým okem, že to bude zřejmé, že to nebude nutné dokládat pečlivě propracovanými a složitými výzkumy.
Dámy a pánové, z důvodů, které jsem uvedl, vás žádám, abyste tuto normu po projednání schválili a postoupili do třetího čtení. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu ministru Špidlovi. Vládní návrh jsme v prvém čtení přikázali výboru pro sociální politiku a zdravotnictví a ústavně-právnímu výboru. Návrh projednal ještě petiční výbor. Usnesení výborů byla rozdána jako sněmovní tisky 260/1 až 260/3. Prosím, aby se slova ujala zpravodajka výboru pro sociální politiku a zdravotnictví a současně také petičního výboru poslankyně Jana Volfová.
Poslankyně Jana Volfová: Dobré poledne. Vážená paní předsedající, dámy a pánové, sněmovní tisk 260 projednával na společném zasedání petiční výbor a výbor pro sociální politiku a zdravotnictví. V obecné rozpravě, která byla oběma výborům společná, mohla vystoupit i řada odborníků z odborné veřejnosti, takže tento zákon byl skutečně podroben poměrně důkladné kritice právě odborné veřejnosti. Podrobnou rozpravu vedl každý výbor samostatně. Zatímco v sociálně-zdravotním výboru došlo pouze ke schvalování tohoto tisku, v petičním výboru ještě nadále pracovala odborná veřejnost, to znamená, že i při podrobné rozpravě zde mohlo dojít k některým úpravám, které vycházely z praxe těchto odborníků a jejich zařízení.
Chtěla bych říci, že tato norma je komplexní, úplně nová zákonná norma, která odděluje občanskoprávní normy, tj. především zákon o rodině, od veřejnoprávních norem, tj. nového zákona o sociálně-právní ochraně dítěte. Norma odpovídá normám Evropské unie, především Úmluvě o právech dítěte a smlouvám o ochraně a spolupráci při mezinárodním osvojení z Haagu a Úmluvě o uznávání a výkonu a výchově dětí a obnovení výchovy dětí z Lucemburku. Tyto smlouvy jsou touto sněmovnou již postoupeny do třetího čtení. Řekla bych, že pro haagskou úmluvu se zákon o sociálně-právní ochraně dětí stává jakýmsi prováděcím zákonem.
Chtěla bych říci, že oba výbory velmi kladně hodnotily připravenost tohoto návrhu. Došlo k velmi nepatrným pozměňovacím návrhům, které vám byly předloženy.
Věřím, že vzhledem k situaci, kterou všichni známe a která říká, že tento zákon je nesmírně potřebný, i vy podpoříte usnesení obou výborů, ve kterém se navrhuje tento zákon ke schválení.
Chtěla bych ještě upozornit, že v průběhu projednávání ve sněmovně došlo vzhledem k tomu, že zároveň jsou projednávány sněmovní tisky 190, 204 a 272, které mění částečně terminologii a dotýkají se změn v tisku 260, čili v zákonu o sociálně-právní ochraně, dovolím si v podrobné rozpravě přednést několik drobných pozměňovacích návrhů, které zesouladí obě projednávané normy na společnou terminologii.
Dámy a pánové, ještě jednou vás prosím, abyste zákon o sociálně-právní ochraně dětí schválili a postoupili do třetího čtení. Děkuji vám.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji paní poslankyni Volfové. Prosím, aby nás o jednání ústavně-právního výboru informovala zpravodajka poslankyně Zuzka Rujbrová.
Poslankyně Zuzka Rujbrová: Dámy a pánové, tak jak už zde zdůraznil pan místopředseda vlády, několik let odkládaný vládní návrh zákona o sociálně-právní ochraně dětí stanoví jasná pravidla možné státní intervence ve prospěch ochrany dětí, aniž by zasahoval do základní rodičovské zodpovědnosti a zodpovědnosti vlastní rodiny. Aplikuje Úmluvu o právech dítěte i nedávno přijatý zákon o rodině. Stanoví podrobnější pravidla náhradní rodinné výchovy, posiluje princip prevence ve výchově a počítá i s účastí široké veřejnosti na výchovném procesu. Myslím si, že se dá do jisté míry říci, že je určitým vyplněním bílých míst na mapě naší legislativy.
Ústavně-právní výbor projednal vládní návrh zákona o sociálně-právní ochraně dětí, tisk 260, na své 23. schůzi dne 15. září 1999. Doporučil Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby návrh schválila, a současně doporučil přijetí některých změn a doplňků, které bych prezentovala v podrobné rozpravě. Děkuji.
***