(12.10 hodin)
(pokračuje Dostálová)
Dále je oprávněn pořizovat obrazové a zvukové záznamy, je-li to potřeba pro účely ochrany práv dítěte. Osobně jsem se domnívala a měla jsem pochybnosti, zda ustanovení tohoto paragrafu není v rozporu s Listinou základních práv a svobod. Nicméně musím přiznat, že po obsáhlé rozpravě ve výboru a přesném výkladu listiny jsme zjistili, že listina tuto možnost v takovémto případě opravdu připouští.
Myslím si, že nejen já, ale i řada mých kolegů se bojí zneužitelnosti a zásahu do soukromí občanů. Ale pokud se podívám na dnešní platnou úpravu, tak ta tento postup, tj. vstup sociálních pracovníků, umožňuje naprosto stejným způsobem také. A chtěla bych, vážení kolegové, slyšet od vás zde jeden jediný konkrétní případ, kdy se takto stalo. Těchto případů by samozřejmě muselo být víc. Domnívám se, že tento zákon spíše naopak zpřísňuje kritéria.
Domnívám se také, že toto ustanovení, viděno očima člověka žijícího a pocházejícího z normální funkční rodiny, může být nepřijatelné. Ale očima těch, kteří jsou denně konfrontováni s něčím, co je pro nás - a přiznám se, že i pro mě osobně - nepředstavitelné, jde o jedinou možnost, jak pomoci.
Dalším velmi důležitým bodem - a tím bych chtěla reagovat také na zde již přednesené návrhy vrátit návrh výborům k přepracování - je bod, kterým tento návrh zákona řeší otázku mezinárodních adopcí, která dnes není nijak ošetřena. Myslím si, že ošetří především dvě věci, a to za prvé zrychlí možnost dostat se do rodin i těm dětem, které u nás mají málo šancí na adopci, a dále stanovuje kritéria a mantinely, abychom eliminovali co možná nejvíce možnost obchodu s dětmi. Na tomto konkrétním ustanovení o "mezinárodním" osvojování bych chtěla říci, že si myslím, že je velice potřeba. Současná úprava to v žádném případě neřeší. A pokud budeme tento návrh zákona vracet zpět do výborů, vy všichni kolegové víte, jakou procedurou toto projednávání prochází, jak se zase dozadu posune možnost přijetí tohoto zákona a možnost právě konkrétně těchto dětí dostat se do rodiny.
Tolik tedy, alespoň ode mne, k hlavním a široce diskutovaným bodům tohoto zákona. Své pozměňovací návrhy jsem podala při projednávání v podrobné rozpravě na petičním výboru a říkám zde, že hodlám podpořit řadu z těch, které připravili i moji kolegové. Nicméně musím říci, že nebudu podporovat ty pozměňovací návrhy, které půjdou proti duchu tohoto zákona. Děkuji vám. (Potlesk.)
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji paní poslankyni Dostálové. Ptám se, zda se dále někdo hlásí do obecné rozpravy. Není tomu tak, končím obecnou rozpravu. (Hlásí se poslankyně Eva Dundáčková.)
Paní poslankyně, páni poslanci, velmi se omlouvám, do obecné rozpravy byla ještě přihlášena paní poslankyně Dundáčková, které jsem zapomněla udělit slovo. Promiňte, paní poslankyně.
Vzhledem k tomu, že jsem ukončila obecnou rozpravu, přestože jsem nedala slovo paní poslankyni Dundáčkové, a abych učinila formalitám zadost, chtěla bych moc poprosit kteréhokoliv z přítomných pánů ministrů, zda by mohl svým slovem otevřít mnou uzavřenou rozpravu.
Dávám slovo panu ministrovi Pavlu Dostálovi.
Ministr kultury ČR Pavel Dostál: Vážení přátelé, dobré poledne. Umožním paní poslankyni Dundáčkové, aby mohla pokračovat v obecné rozpravě. Otevírám tímto obecnou rozpravu. Stačí, paní místopředsedkyně?
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Ano, stačí. Děkuji, pane ministře. (Potlesk.)
Ještě jednou se omlouvám paní poslankyni Dundáčkové. Paní poslankyně, máte slovo. Zároveň prosím o klid v jednací síni.
Poslankyně Eva Dundáčková: Děkuji, pane ministře. Zároveň se omlouvám paní předsedající za to, že jsem možná zavdala příčinu. Nehlásila jsem se, když jste se znovu ptala, kdo se hlásí do obecné rozpravy, právě proto, že jsem byla přesvědčena, že už jsem v pořadí, takže to beru částečně i na sebe.
Chtěla bych jenom krátce reagovat na prohlášení pana ministra coby předkladatele, který zde vyslovil názor, že státní regulace na tomto poli je nutná, protože sociálně-právní ochrana dětí vyžaduje zásahy do soukromí a je nemyslitelné, aby tyto zásahy do soukromí prováděly nevládní, nestátní organizace.
S tím nelze než souhlasit, jistě, proti tomu nic. Jen ony zásahy do soukromí, které mohou být umožněny na základě tohoto zákona, mají tak nepředstavitelné rozměry, že já se jich prostě obávám, a na to mám jistě čistě lidsky právo. A není pravda, že takové zásahy nejsou zřejmé a nejsou možné. Ony se bohužel dějí, dějí se i na základě současné platné právní úpravy. Ovšem domnívám se, že nezákonně a špatně a že je vstup do obydlí v některých případech orgánům péče o dítě umožňován právě z neznalosti zákona a proto, že se oprávněné osoby v tomto případě nedostatečně brání.
Sociálně-právní ochrana nezahrnuje podle tohoto zákona ovšem jen tu činnost, která je jaksi žádoucí a která tady byla panem ministrem zmiňována. Ona bohužel zahrnuje i preventivní činnost, a to veškerou preventivní činnost na poli sociálně-právní ochrany, pod kterou spadá podle navrhovaného znění zákona veškerá činnost, která směřuje k rozvoji vývoje, k onomu nenarušenému a řádnému vývoji našich dětí. A spadá tak pod to i veškerá činnost, kterou řada z vás jistě provádí v rámci své poslanecké činnosti. Spadají pod to všechny přednášky, které se týkají dětí na středních a základních školách a které jistě řada z vás vede, ať už je to v protidrogové politice, nebo v jakékoliv jiné sociální oblasti. I tam, prosím, pokud si přizvete odborníky, a dokonce budete-li vystupovat i sami a nebudete mít licenci od státu, tak budete tuto činnost provádět naprosto nezákonně a podle této předlohy za ni můžete být pokutováni jako fyzická osoba až do výše půl milionu korun.
To jsou prosím ustanovení, která mě vedou k tomu, abych se nad touto předlohou velmi vážně zamýšlela. Nejsem samozřejmě zastáncem toho, aby nebyla úprava žádná, jen se domnívám, že tato neřeší uspokojivým způsobem to, co řešeno býti má. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji paní poslankyni Dundáčkové. A pokud se dále nikdo nehlásí do obecné rozpravy, končím obecnou rozpravu a uděluji slovo Vladimíru Špidlovi jako předkladateli k závěrečnému slovu.
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Vladimír Špidla: Dámy a pánové, dovolte mi, abych se jenom krátce dotkl průběhu rozpravy. Protože jsem v rozpravě vystoupil a zabýval se určitými dílčími věcmi, tak jenom v závěrečném slově doplním některé přístupy.
Objevila se námitka o tom, že tento zákon má vyčkat zákonů, které se týkají reformy veřejné správy. Myslím si, že je nám naprosto jasné, že reforma veřejné správy je velký a složitý podnik, že jeho úspěch, byť je pravděpodobný, není jistý a že v okamžiku, kdy dojde k reformě veřejné správy a budou nastartovány tyto všechny možné procesy, dojde k řadě tzv. přechodných a závěrečných ustanovení, kterými budeme muset převést i obrovské množství zákonů, které v současné době s reformou veřejné správy nepočítají.
Čili to je podmínka, která je technická a která samozřejmě bude snadno zvládnuta.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Prosím o klid v jednacím sále.
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Vladimír Špidla: Pokud jde o výklad paní poslankyně Dundáčkové, že přednášková činnost bude pokutována, tak musím říci, že to vychází z nepochopení textu, že tato otázka byla velmi pečlivě sledována a žádná takováto rizika nehrozí.
Pokud jde o otázku zásahů do soukromí. Tento zákon nerozšiřuje rozsah zásahů do soukromí proti současné úpravě, na to chci upozornit. Spíš upřesňuje a umožňuje, aby byla lépe regulovaná, s lepší skutečnou ochranou soukromí.
Ale musím se zmínit o tom, co je základní. Tento zákon předpokládá, že budou chráněny zájmy dítěte. A musím říci, že zájmy dítěte nelze chránit bez odpovídajícího průniku do soukromí zejména sociálně narušených rodin.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Promiňte, pane ministře. Ještě jednou prosím o klid v jednacím sále. Při této hladině zvuku opravdu není možné jednat.
***