(10.20 hodin)
(pokračuje Fencl)
Na výše uvedené problémy reaguje navrhovaná novela zákona rozšířením předmětu zákona tak, aby se vztahoval na veškerý chmel a chmelové produkty, včetně jejich dovozu. V návrhu novely zákona tak bylo možné zohlednit a promítnout příslušné normy Evropského společenství, které upravují problematiku chmele a obchodu s ním. Podařilo se tak dosáhnout převážné shody s právem Evropského společenství.
Dovolte mi, abych konstatoval, že předložený návrh nebude mít dopad na státní rozpočet, a z důvodů, které jsem ve svém vystoupení uvedl, prosím sněmovnu, aby tento zákon propustila do druhého čtení. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Nyní prosím o vystoupení zpravodaje pro prvé čtení pana poslance Pavla Peška.
Poslanec Pavel Pešek: Pane předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, souhlasím s důvodovou zprávou, tak jak ji přednesl pan ministr zemědělství; domnívám se, že popsal přesně to, o co v této normě jde. Doporučuji proto, aby tento zákon byl propuštěn do druhého čtení, a v souvislosti s tím, co navrhl organizační výbor, doporučuji přikázat zemědělskému výboru.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Otevírám obecnou rozpravu, do které mám dvě přihlášky. Jako první pana poslance Starce a druhého pana poslance Kováčika. Prosím prvně jmenovaného, aby se ujal slova.
Poslanec Martin Starec: Vážený pane předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové, vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 97/1996 Sb., o ochraně chmele, je velmi důležitou právní normou.
Jen shrnu, že důvodová zpráva uvádí, že účelem navrhované novelizace zákona č. 97/1996 Sb., o ochraně chmele, je přispět k postupnému vytvoření srovnatelné úrovně ochrany domácích výrobců a obchodníků s chmelem, tak jako tomu je v členských zemích Evropské unie, a postupně zavádět stejnou míru ochrany pro výrobce uvádějící své výrobky na vnitřní trh společenství, a dovozce chmele, případně chmelových výrobků dovážených na náš trh. Proto je třeba již v příslušném období vytvořit právní podmínky volného pohybu zboží ve shodě s tím, jak tuto oblast upravují právní předpisy Evropského společenství.
Z uvedených důvodů bylo nutné přistoupit k rozšíření předmětu tohoto zákona tak, aby upravoval obecně chmelovou problematiku, tj. vztahoval se na veškerý chmel a chmelové produkty, včetně jejich dovozu.
Z uvedeného tedy vyplývá, že dosud platný zákon se vztahuje pouze na chmel českého původu. V praxi to znamená, že neexistuje kontrola dováženého chmele, která by potvrzovala jeho původ a kvalitu. To jednak neodpovídá evropským předpisům a jednak to může způsobovat sníženou konkurenční schopnost našeho chmele.
V Evropské unii platí pro dovoz chmele z nečlenských zemí čtyři předpisy, jejichž smyslem je zajistit, aby byl dovážen chmel a chmelové výrobky, které splňují kvantitativní i provenienční charakteristiky dané problematiky. To je kontrolováno oprávněnou organizací země původu chmele, celními orgány a dále oprávněnou organizací země, kam je chmel dovezen. Jedná se o tzv. atesty shody, kterými je potvrzena shoda s evropskými předpisy.
Tady je třeba také uvést, že zavedení této praxe znamená určitou regulaci našeho trhu. V té souvislosti došlo k rozšíření předmětu stávajícího zákona tak, aby se zákon vztahoval na veškerý chmel a chmelové výrobky, včetně dovozu. Byly zpracovány minimální obchodní požadavky na chmel, které se stanou součástí vyhlášky Ministerstva zemědělství a budou platit jak pro chmel tuzemské provenience, tak i chmel dovezený. Obchodníci tedy budou muset pro chmel a chmelové výrobky dovážené do České republiky zajišťovat atesty shody s našimi obchodními požadavky na chmel. Tato praxe je tedy uplatňována již několik roků při vývozu našeho chmele. Jedná se tedy o reciprocitu při vývozu do členských zemí Evropské unie. Kvalita našeho chmele i chmelových výrobků pro vývoz byla zatím na dobré úrovni, takže v této věci jsme nikdy v Evropě zatím nenarazili. Opak je při případném dovozu do České republiky.
Doporučuji, aby tato norma postoupila do druhého čtení, a v rámci druhého čtení jak v zemědělském výboru, tak ve sněmovně bych potom předložil čtyři návrhy, které by měly poněkud zpřísnit podmínky, které se týkají dovozu chmele a chmelových výrobků. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Nyní slovo uděluji panu poslanci Kováčikovi.
Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji, pane předsedající. Pane předsedající, vážená vládo, paní a pánové, já mám tentokrát velmi ulehčenou úlohu, protože mohu podepsat všechno, co řekl pan ministr ve svém vystoupení, mohu podepsat všechno, co řekl pan zpravodaj ve své zpravodajské zprávě, a pan kolega Starec také jako by mi mluvil zcela z duše, takže jen dvě tři poznámky.
Myslím si, že není třeba se až tak příliš zaklínat nutností návaznosti našich zákonů na zákony Evropské unie. V tomto případě samozřejmě že je to značně podpůrný argument, ale myslím si především, že je třeba brát tuto novelu z pohledu ochrany našeho spotřebitele. V tomto případě musím nahlásit, že nejsem podjatý, že neholduji příliš pivu, ale mám přátele, kteří spotřebovávají pivo, a české pivo je přece jenom světovým unikátem, je přece jenom drahokamem na světovém souboru potravinářských výrobků, a tato novela vede ke značnému posílení ochrany lesku tohoto drahokamu.
Myslím si, že je třeba, abychom našeho spotřebitele, ale i toho, kdo spotřebovává naše výrobky v zahraničí, čili toho konzumenta našeho exportu, abychom ho uchránili, abychom značku českého piva dokázali dobře ochránit. K tomuto velice vítám posílení kontrolních mechanismů i nad těmi oblastmi, které dosud nebyly kontrolovány, a k oněm čtyřem připomínkám, které má pan kolega Starec, ve druhém čtení přičiním ještě připomínku pátou, aby přece jen nebylo možno již z této značně zpřísněné ochrany uniknout, ale to až ve druhém čtení.
Velmi podporuji přijetí této novely a ujišťuji vás, že i v zemědělském výboru budu jedním z těch, kteří budou pracovat na tom, aby novela byla co nejpreciznější. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Je mou povinností se zeptat, kdo další z kolegyň a kolegů se hlásí do obecné rozpravy. Žádnou přihlášku nevidím a obecnou rozpravu tedy končím.
Dávám možnost vystoupit panu ministru Fenclovi - není třeba, pan zpravodaj - také není třeba.
Pokud se nepletu, v rozpravě nezazněl ani návrh na vrácení, ani návrh na zamítnutí, proto se budeme zabývat návrhem na přikázání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zemědělskému výboru. Má někdo jiný návrh? Jiný návrh nevidím. Budeme tedy hlasovat o přikázání tohoto návrhu k projednání zemědělskému výboru.
Zahajuji hlasování s pořadovým číslem 386. Kdo je pro předložený návrh na přikázání? Kdo je proti?
Z přítomných 181 pro návrh 130, proti nikdo, návrh byl přijat.
Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání zemědělskému výboru.
Dalším bodem je
86.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 569/1991 Sb.,
o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 371/ - prvé čtení
Chci vám oznámit, že předseda vlády v průvodním dopise požádal o zkrácení lhůty k projednávání tohoto návrhu o 20 dnů.
Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr zemědělství Jan Fencl. Prosím, pane ministře.
Ministr zemědělství ČR Jan Fencl: Pane předsedající, ctěná sněmovno, z pověření vlády předkládám vám k posouzení návrh zákona, kterým se mění zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Navrhovanou novelou tohoto zákona by měly být vyplněny některé mezery v obecně právní úpravě nakládání s nemovitostmi ve vlastnictví státu a ve správě Pozemkového fondu, a to tak, aby byly současně odstraněny některé překážky při plnění úkolů právnických osob, které nebudou privatizovány, např. zemědělské školy, vědecké nebo výzkumné ústavy, státní podniky spravující lesní pozemky atd. atd.
***