(11.50 hodin)
(pokračuje Grégr)
Při včerejším jednání předsedy vlády se zástupci ČKD jsem se přihlásil k úkolu postavit se do čela vyhledávání a jednání s potenciálním partnerem pro ČKD Dopravní systémy, které šlo doposud zcela mimo Ministerstvo průmyslu a obchodu, a využít zkušenosti, které jsem získal z takového úspěšného procesu v roce 1990 při vyhledávání strategického partnera pro Škodu Mladá Boleslav.
Vrátím se však k revitalizačnímu programu, k Revitalizační agentuře. Klasifikace uchazečů pro tento revitalizační program je v současném pojetí omezena kritérii, která byla nastavena tak, že se musí jednat o podniky s více než 2000 zaměstnanci, rozsahem kooperací větším než 1 miliarda korun na ostatní subdodavatele a většinu závazků u bank se státní účastí než 3 miliardy korun. Těmto kritériím se vymyká velké množství podniků, které leží mimo tuto toleranci. Stále to však nejsou podniky klasifikované jako malé a střední. Nové analýzy ukazují, že nejohroženějšími jsou podniky mající kolem tisíce zaměstnanců. Závazky těchto podniků se v souvislosti s privatizací bank přemisťují do Konsolidační banky, a to v souvislosti s posílením kredibility bankovního systému tak, aby tento mohl být v dohledné době bezprostředně zprivatizován.
Když jsem hovořil o podnicích kolem tisíce zaměstnanců, není to jenom problém národohospodářský, je to i problém zasahující celé regiony. Pro tzv. léčení jak bank, tak i podniků a jejich závazků z mezinárodního obchodu byly již v minulosti vytvořeny instituce, jako je Česká finanční a Česká inkasní a samozřejmě i Konsolidační banka. Ta však i ze zákona bude muset být restrukturalizována. Tyto tzv. transformační instituce by měly na základě rozhodnutí vlády být modifikovány a postupně zrušeny s tím, že jejich právními nástupci budou dvě nové instituce, a to konsolidační instituce, do které budou přivedeny pohledávky za průmyslovými podniky prakticky v hodnotě 200 miliard korun, a dále to bude rozvojová instituce, která vznikne na základě Českomoravské záruční a rozvojové banky a převezme pozitivní portfolio z úvěrů Konsolidační banky, určené pro další rozvoj.
Konsolidační instituce jako držitel pohledávky za problémovými podniky by měla sehrát novou roli při restrukturalizaci průmyslu stejně náročnou a pro zdraví průmyslu ještě důležitější, než bude Revitalizační agentura pro největší podniky. Proto se domnívám, že je na místě, abychom zvýšili úsilí o zastavení negativního vývoje v podnikové sféře s využitím nástrojů používaných Revitalizační agenturou. Podobné nástroje bude moci užívat konsolidační instituce, i když zpočátku by se jednalo o pouhý odprodej pohledávek za podniky.
V dalším období by tato instituce měla být vybavena ze zákona jistými daňovými možnostmi tak, aby transformace úvěrů na akcie nebo na kapitálové operace byla efektivnější a nezatěžovala stát významnými ztrátami. Tento návrh uvádím jako jedno z možných řešení a hodlám v rámci Ministerstva průmyslu a obchodu tento mechanismus rozpracovat tak, aby v době, kdy tyto instituce už budou transformovány na novou konsolidační instituci, mohl rychle nastartovat restrukturalizační procesy. Do té doby bude nutno využívat pouze stávající rozvojové projekty, jako například nově připravované projekty pro pilotní sektorové operační programy nebo prostřednictvím akčního programu pro posílení konkurenceschopnosti průmyslu a některé další programy zatraktivňující podnikatelské prostředí v rámci regionů, jako je například budování průmyslových zón nebo využívání investičních pobídek. Paralelně běží i podpora exportu apod.
Chtěl bych ovšem připomenout, že problém existence 200 miliard korun pochybných aktiv, které budou umístěny v konsolidační instituci, nevyřeší jenom aktivita nebo nové aktivity rozvojových programů, ale musí je řešit samostatná instituce, ve které budou uloženy, a proto je vhodné tento program realizovat. V rámci Ministerstva průmyslu a obchodu jsem rozhodl, že ve spolupráci s Ministerstvem financí, Ministerstvem práce a sociálních věcí i ostatními ministerstvy, která se aktivně přihlásí k tomuto projektu, bude tento úkol řešen přednostně.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, chtěl bych zde znovu podtrhnout své celoživotní krédo, že průmysl tuto zemi živil, živí a bude muset živit. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Takže ještě nežli pan kolega Teplík, jsou zde dvě faktické. Teď nevím, kdo byl první, ale prosím, pane kolego.
Poslanec František Pejřil: Vážený pane předsedající, o vládě nebudu mluvit, protože ji pomalu tady nevidím. Vážené kolegyně, vážení kolegové - pouze krátce bych chtěl říci jednu věc. Téměř tři hodiny zde mluvíme. Padají slova a padáme pod jejich tíhou. Ne pod tíhou kvality těch slov, ale pod tíhou kvantity slov. Představitel, čelný představitel vlády říkal před lety o tomto státě, že je policejní. Potom mluvil, že je to spálená země. Pokud zde dnes nezazní, že tato vláda je špatná, není co řešit. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Nyní s faktickou vystoupí pan kolega Beneš.
Poslanec Miroslav Beneš: Pane předsedající, drahý pane ministře, kolegyně a kolegové. Já jsem ve svém vystoupení nepoužíval žádnou demagogii. Já jsem ve svém vystoupení informoval o svých životních zkušenostech a myslím si, že vzácně o životních zkušenostech z úspěšné restrukturalizace. O působení pana ministra jako úspěšného manažera nechť si každý udělá názor sám.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji panu kolegovi Benešovi. Nyní ještě pan ministr Grégr.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Miroslav Grégr: Vážený pane předsedající. Já bych si vaším prostřednictvím dovolil oslovit pana poslance Beneše, byl bych rád, kdyby mě i naslouchal, nebo já chvíli počkám, až se tam vybaví.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Ano, já transportuji k panu kolegovi Benešovi vaše vzkazy.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Miroslav Grégr: A byl bych velice rád, kdyby pan poslanec Beneš a ostatní stejně smýšlející se laskavě seznámili s vývojem akciové společnosti Desta, kterou jsem vedl po 15 let a dvakrát jsem ji zvedal z mrtvých. Tuto společnost neřídím více jak tři roky, a to, že tzv. noví vlastníci akciovou společnost Desta koupili, rozsekali ji na hadry a převedli výrobu někam jinam, to byl také jeden z důvodů, proč jsem ještě před tímto krokem odstoupil z funkce předsedy představenstva akciové společnosti Desta. Možná že o těchto věcech by vám mohl velice podrobně hovořit bývalý předseda Fondu národního majetku a jeho spolupracovníci, když jsem se pro záchranu Desty chtěl osobně angažovat v doprivatizaci tohoto podniku, ale právě těmito hrátkami úspěšné dotažení revitalizace Desty bylo znemožněno.
Já jsem ochoten si s vámi - i dalšími - na toto téma velice podrobně promluvit a dovolím si říci, že jsem řídil velký průmyslový podnik, daleko větší, než byly Jihočeské strojírny Velešín, po dobu 15 let s přestávkou 20 let normalizace a myslím si, že o úspěšnosti tohoto mého vedení, pokud někdo není ideologicky zaujat, není pochyb. Pokud jsem hovořil o demagogiích, nehovořil jsem na adresu pana poslance Beneše. Vyznělo to z toho, že někdo vychází z demagogií. Děkuji.
***