(11.40 hodin)
(pokračuje Špidla)
Jak již bylo uvedeno, kromě obecného promítnutí uvedeného výčtu směrnic návrh obsahuje některé další změny, které vycházejí z potřeb praxe. Zdůraznil jsem v prvém díle své předkládací zprávy, že tyto náměty se do předlohy promítly teprve tehdy, když se podařilo nalézt shodu mezi sociálními partnery. Tím je určen jejich celkový výčet, jakkoli mohou být teoretické názory na důležitost někdy odlišné. Je to prostě minimální společný jmenovatel.
Týká se to především uzavírání poměrů na dobu určitou, které v praxi u podnikatelů, kteří nepodnikali s odpovídající etikou, vedly, byly používány jako nástroj nepřiměřeného nátlaku. Pamatuji si jeden případ, kdy podnikatel prodlužoval pracovní dobu na dobu určitou u žen o tři měsíce právě proto, že se snažil předejít komplikacím, které jsou vyvolány něčím tak přirozeným, jako je očekávání dítěte.
Dále je upraveno vysílání zaměstnanců na pracovní cesty a velmi významná úprava je poskytování odstupného, kde nedochází ke zvýšení zákonného minima, to zůstává, ale je otevřen prostor pro kolektivní vyjednávání a pro vytvoření jiné úpravy, pokud se na ní shodnou sociální partneři. Zajímavou dílčí věcí, ale velmi zajímavou, je upravení postupu při odvolání nebo se vzdání jmenované funkce. Tady nebyla úprava dostatečná a právně i z hlediska teoretického lidé, kteří byli odvoláni, zůstávali v nevyjasněné pozici. Čili náš návrh navrhuje výslovné stanovení postavení a nároků takového zaměstnance do doby ukončení jeho pracovního poměru, což bylo řešeno různými výklady a nebylo to důsledné a bylo to velmi složité. Velmi často je to např. problém starostů obcí a primátorů.
Vážené poslankyně, vážení poslanci, chtěl bych zdůraznit onu základní linii, se kterou byl tento zákon předkládán.
Za prvé. Úplné přiblížení se právu Evropské unie. Jedná se o promítnutí 17 velmi důležitých směrnic s výjimkou oné směrnice o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele.
Za druhé. Modernizace zákoníku práce tam, kde se na tom shodli sociální partneři.
Chtěl bych zdůraznit metodu. Metoda byla rozsáhlé projednávání předlohy - řada veřejných konferencí, rozsáhlé projednávání s předními právníky a se sociálními partnery. Když byla předložena tato novela ve své původní podobě, měla 700 zásadních rozporů mezi sociálními partnery. Po zhruba čtyřměsíční velmi intenzivní práci se skončilo s nulou. Sociální partneři, odbory i svazy zaměstnavatelů i svazy drobných podnikatelů tuto novelu podporují a projevují to i veřejně a v různé osvětové činnosti. Myslím si, že bychom tuto skutečnost, že se odehrála příprava, která odpovídá obvyklému trendu v občanské společnosti, měli brát vážně.
Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře.
Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení poslanec Zdeněk Škromach. Upozorňuji, že mám do obecné rozpravy v tuto chvíli přihlášené čtyři poslance.
Poslanec Zdeněk Škromach: Vážené dámy a pánové, myslím, že projednáváme v tuto chvíli jeden z velmi důležitých materiálů, a opět bych chtěl zdůraznit na úvod, že jsme dostali dopis od sociálních partnerů, kde jasně stanoví, že celý návrh zákona vznikl na základě sociální dohody těchto partnerů. Domnívám se, že by do takovýchto dohod měl parlament zasahovat pouze v situaci, kdy dochází např. k nárokům na státní rozpočet, případně k ohrožení některých lidských práv apod., ale v zásadě by měly být takovéto dohody a jsou obvykle i v zemích Evropské unie, ale i v jiných zemích akceptovány.
Druhá věc je, že dochází touto změnou k určitému zpřehlednění celého zákoníku, ke zpřesnění některých pojmů, u kterých docházelo k určitým nepřesnostem v minulosti. Bylo by dobré se vyvarovat některých emociálních zásahů do zákoníku práce, které už při některé minulé novelizaci se takto projevily, kdy jeden nejmenovaný taky právník, vlastně se pak ukázalo, že právníkem ani nebyl, do této normy zanesl některé věci, které způsobují dneska problémy.
K obsahu celkově. Hlavním cílem navrhované novely zákoníku práce je soulad našeho pracovního práva s právem zemí Evropské unie. To se nese ve všech částech této novely. Z tohoto důvodu muselo být také do návrhu promítnuto celkem 27 směrnic Evropského společenství. Zásadní takové oblasti jsou rovné příležitosti pro muže a ženy. Jde zejména o rovné zacházení pro muže a ženy, pokud jde o přístup k zaměstnání, odbornou přípravu a služební povýšení a pracovní podmínky a zákaz jakékoliv diskriminace z důvodu pohlaví v pracovních vztazích včetně odměňování. Smyslem této právní úpravy je zabezpečit, aby zaměstnavatel z výše uvedených důvodů zaměstnance nediskriminoval a aby se zaměstnanci mohli domoci nápravy soudní cestou. Platná právní úprava, která dosud byla ustanovena, toto ustanovení neobsahovala.
Dále je tady oblast informací a konzultací. Právní úprava by do budoucna měla zajistit, aby zaměstnavatel všechny zaměstnance informoval a projednal s nimi zejména ta opatření, která mají dopad na zaměstnanost. Zajištěním tohoto práva bylo umožněno, aby si zaměstnanci, u kterých působí odbory, mohli pro tyto účely zvolit zaměstnaneckou radu. Zaměstnanecké rady však nebudou mít stejná práva jako odbory. Odborům však i nadále zůstávají jejich historická práva, jako je právo kolektivního vyjednávání, právo kontroly na dodržování pracovněprávních předpisů a právo vyjednávat závazný pokyn zaměstnavateli k zavedení práce v případě bezprostředního ohrožení života nebo zdraví. Prioritní postavení odborových organizací bude navíc spočívat v tom, že pokud po ustavení zaměstnanecké rady vznikne odborová organizace, zaměstnanecká rada ze zákona zaniká.
Další taková oblast je vznik a změny skončení pracovního poměru. V této oblasti dochází oproti současnému stavu především k omezování sjednávání pracovních poměrů na dobu určitou a jejich řetězení. Ve shodě s evropským právem stanoví návrh novely zákoníku práce povinnost zaměstnavatele vydat zaměstnanci do určité doby po vzniku pracovního poměru písemné potvrzení o pracovních podmínkách, pokud to neobsahuje pracovní smlouva. Tato právní úprava by měla přispět ke zvýšení právní jistoty zaměstnanců tím, že bude existovat písemný dokument, ze kterého bude zřejmé, za jakých podmínek zaměstnanec u zaměstnavatele pracuje. V případě převodu zaměstnavatele nebo jeho části k jinému zaměstnavateli nebude již možnost v budoucnu dát zaměstnanci výpověď, ale půjde výhradně jen o přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů. Z toho důvodu se tento důvod výpovědi na straně zaměstnavatele ruší.
Ke zvýšení ochrany zaměstnanců rovněž přispěje implementace směrnice Evropského společenství o hromadném propouštění. Pokud bude docházet k hromadnému propouštění, bude muset zaměstnavatel tyto případy a důvody propouštění projednávat se zaměstnanci nebo jejich zástupci za účelem dosažení shody a navíc plnit řadu povinností zejména vůči úřadu práce ještě předtím, než dojde ke skončení pracovního poměru.
Navrhuje se, aby odstupné příslušelo ve výši dvojnásobku průměrného výdělku, s tím, že v kolektivní smlouvě nebo vnitřním předpisu lze zvýšit až do výše pětinásobku. Tady bych chtěl upozornit na to, že i necitlivou úpravou v minulém zákoníku práce, kde bylo taxativně stanoveno odstupné ve výši dvou měsíčních platů, nakonec i rozhodnutí Ústavního soudu v této věci ukazuje, že pokud v kolektivních smlouvách bylo sjednáno vyšší odstupné před účinností této novely, zaměstnancům tyto nároky náležely.
***