(13.50 hodin)
(pokračuje Páralová)
K bodu 40, § 85 odst. 2 - první věta zní: "Při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby je překročen limit rozdílu délky pracovní doby připadající na jednotlivé týdny uvedený v § 84 odst. 2."
K bodu 41. § 85a odst. 2 zní: "Konkrétní podmínky pro uplatňování pružné pracovní doby stanoví zaměstnavatel v pracovním řádu, popř. v jiném vnitřním předpisu vydaném s předchozím souhlasem příslušného odborového orgánu, pokud nejsou sjednány v kolektivní smlouvě. S těmito podmínkami je zaměstnavatel povinen zaměstnance předem seznámit."
Odůvodnění: Dle současné i navrhované právní úpravy nemají všichni zaměstnavatelé povinnost vydávat pracovní řády. Proto mnozí zaměstnavatelé, zejména s malým počtem zaměstnanců, pracovní řád ani vydaný nemají. Zaměstnavatelé by byli nuceni jen z důvodů možnosti uplatnění pružné pracovní doby vydávat pracovní řády.
K bodu 42. V § 85b se v odst. 1 písm. c) za slova "pracovní období" vkládají slova "při nerovnoměrně rozvržené pracovní době".
Na konci odst. 1 se tečka nahrazuje čárkou a vkládá se nové písm. d), které zní: "d) pružné měsíční pracovní období, při něm si zaměstnanec sám volí začátek a konec směn a je povinen v příslušném kalendářním měsíci odpracovat celou pracovní dobu připadající na tento kalendářní měsíc."
§ 85b odst. 2 zní: " K případnému výkonu práce přesahujícímu při uplatnění pružného pracovního dne délku pracovní směny, při uplatnění pružného pracovního týdne délku týdenní pracovní doby, při uplatnění pružného čtyřtýdenního pracovního období délku pracovní doby připadající na toto čtyřtýdenní období a při uplatnění pružného měsíčního období délku pracovní doby připadající na příslušný kalendářní měsíc, se nepřihlíží pokud nejde o práci přesčas nebo o napracování neodpracované části pracovní doby."
K bodu 43. V § 85c se v odst. 2 do písm. b) za slova "pružného čtyřtýdenního" doplňují slova "nebo měsíčního".
V § 85c odst. 3 zní: "Jestliže zaměstnanec neodpracoval pro omluvené překážky v práci uvedené v odst. 1 v části věty první za středníkem celou denní pracovní dobu při uplatnění pružného pracovního dne nebo celou týdenní pracovní dobu při uplatnění pružného pracovního týdne nebo celou pracovní dobu připadající na čtyřtýdenní období, popř. celou pracovní dobu připadající při uplatnění pružného měsíčního pracovního období na příslušný kalendářní měsíc, protože mu v tom bránila překážka v práci na jeho straně, je povinen tuto neodpracovanou část pracovní doby napracovat v pracovních dnech při uplatnění pružného pracovního dne, pružného pracovního týdne a pružného měsíčního pracovního období, nejpozději v době do konce příštího kalendářního měsíce a při uplatnění pružného čtyřtýdenního pracovního období, nejpozději do konce následujícího čtyřtýdenního pracovního období, jestliže se zaměstnavatelem nedohodl jinou dobu napracování...
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Paní poslankyně, páni poslanci, prosím o klid.
Poslankyně Alena Páralová: ...Pokud zaměstnanec nemohl napracovat tuto neodpracovanou část pracovní doby v době uvedené ve větě první pro překážky v práci na své straně, je povinen tak učinit bez zbytečného odkladu po jejich odpadnutí, jestliže se zaměstnavatelem nedohodl jinou dobu napracování. Napracování podle věty první a druhé je možné pouze ve volitelné pracovní době, jestliže nebyla dohodnuta jiná doba a není prací přesčas."
V § 85d se v odst. 1 do písm. b) za slova "pružného čtyřtýdenního" vkládají slova "nebo měsíčního", za slova "uplatnění čtyřtýdenního" se vkládají slova "nebo měsíčního" a za slova "čtyřtýdenní období" se vkládají slova "nebo na příslušný kalendářní měsíc".
V § 85d odst. 2 zní: "O práci přesčas nejde, jestliže zaměstnanec:
a) prací podle odst. 1 plnil v rámci téhož týdne povinnost odpracovat stanovenou týdenní pracovní dobu, popř. stanovenou pracovní dobu připadající na příslušný kalendářní měsíc při uplatnění pružného měsíčního pracovního období nebo na čtyřtýdenní období při uplatnění pružného čtyřtýdenního pracovního období v rámci tohoto období;
b) konal nad stanovenou týdenní pracovní dobu práci, kterou mu zaměstnavatel jako práci přesčas nenařídil a ani k ní nedal souhlas a bez svého zavinění nemohl zaměstnanec této práce v průběhu zbývající části týdne (kalendářního měsíce nebo čtyřtýdenního období) použít ke splnění své povinnosti odpracovat stanovenou týdenní pracovní dobu (pracovní dobu připadající na příslušný kalendářní měsíc nebo na čtyřtýdenní pracovní období), protože mu v tom zabránily důvody, které se posuzují jako výkon práce - odkaz na poznámku pod čarou 20 b).
Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci za tento výkon práce mzdu a započte mu jej do odpracované doby v týdnu (v příslušném kalendářním měsíci nebo čtyřtýdenním období) zpravidla bezprostředně následujícím po odpadnutí uvedených důvodů.
Při postupu podle písm. a) a podle věty druhé je zaměstnanec povinen dodržet základní pracovní dobu stanovenou na příslušný den.
Poznámka pod čarou 20 b) zní: § 40 odst. 1 - nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony."
K bodu 52, § 95 odst. 2 zní: "Pracovní pohotovost může zaměstnavatel nařídit zaměstnanci v rozsahu jen 24 hodin týdně a 600 hodin ročně, nad tento limit lze pracovní pohotovost se zaměstnancem pouze dohodnout. Rozsah pracovní pohotovosti lze v kolektivní smlouvě snížit. Do počtu hodin nejvýše příslušné pracovní pohotovosti se nezapočítává pracovní pohotovost, za kterou bylo zaměstnanci poskytnuto náhradní volno, namísto odměny za pracovní pohotovost, podle zvláštního právního předpisu - odkaz na poznámku pod čarou 34.
Náhradní volno s náhradou mzdy za pracovní pohotovost lze zaměstnanci poskytnout jen na jeho žádost, a to v rozsahu poloviny doby vykonané pracovní pohotovosti na pracovišti a jedné čtvrtiny pracovní doby vykonané na jiném pracovišti."
Bod 53. V § 96 odst. 2 zní: "Konat práci nad rámec uvedený v odst. 1 lze pouze výjimečně, pokud k výkonu takové práce dá souhlas zaměstnanec. Celkový rozsah odpracované doby, včetně práce přesčas, nesmí překročit 48 hodin týdně, není-li v podnikové kolektivní smlouvě sjednán nižší rozsah. Toto omezení se nevztahuje na zaměstnance, kteří jsou do funkce voleni nebo jmenováni (§ 27, odst. 3 až 5)."
***