(17.40 hodin)
(pokračuje Mertlík)
Vedle zajištění slučitelnosti českého daňového práva s právem Evropské unie se perspektivně ukazuje za prioritní zvýšit profesionalizaci, kvalitu a účinnost výkonu daňové správy. K tomu by měl přispět především navržený souhrn legislativních opatření, jejichž jádro a smysl je popsán v předloženém materiálu. Vedle již přijatých právních úprav, jako je například novela zákona o územních finančních orgánech, jsou zde konkretizovány základní záměry jak ve správě daní, tak i v navazujících předpisech. Nelze samozřejmě jednoznačně říci, s jakými výsledky budou jednotlivé legislativní návrhy projednány a schváleny.
Dalšími zásadními kroky jsou však zpracování věcného záměru a následně i paragrafovaného znění zákona o úřadech daňové správy, který směřuje k modelu společného nezávislého, samostatného státního orgánu pro správu daní a cel. Právní úprava správy daní a poplatků, která opakovaně naráží na komplikovaná jednání, byla ve vládě předložena k projednání 15. března tohoto roku. Dále jde o přijetí projednávané novely zákona o konkursu a vyrovnání, což se mezitím stalo na základě poslaneckého návrhu.
K zajištění nové kvality výběru daňových příjmů je vedle zmíněných legislativních úprav třeba vytvořit i další organizační a technické předpoklady. Hlavní váhu těchto opatření směřovat do zvýšení podpory výkonu správy daní v místech výběru platebních povinností a do oblasti metodických a řídicích funkcí. Je proto nutné dosáhnout i vyššího stupně integrace a využití podpůrných informačních systémů. Ty by měly přinést efekt zejména v podobě včasných a přesných informací potřebných pro daňová řízení. Cílem je zkvalitnit daňovou osvětu a komunikaci finančních úřadů s daňovými subjekty tak, aby maximum daňových povinností bylo veřejností uhrazováno včas a dobrovolně.
Vedle toho je i celá řada norem, které v současnosti jsou v Poslanecké sněmovně nebo v Senátu Parlamentu České republiky, brzy přijdou na stůl. V této souvislosti bych zmínil celní zákon, kde se předpokládá zřízení a rozšíření kompetencí celní a finanční stráže, zmínil bych loňské novely zákona o dani z přidané hodnoty a spotřebních daních s celou řadou technických změn, které by měly umožnit kvalitnější správu, a další kroky tohoto typu, kde výsledek v podobě zlepšení výběru daní a ostatních berní chápeme jako jakýsi efekt celé řady drobných dílčích kroků, které musí být vzájemně provázány.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Tento materiál projednal rozpočtový výbor, jehož usnesení jsme obdrželi jako sněmovní tisk 572/1. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru poslanec Ivan Pilip.
Poslanec Ivan Pilip: Vážený pane předsedající, páni ministři, rozpočtový výbor se zabýval touto zprávou, projednával ji i na základě vystoupení představitelů Ministerstva financí. Musím říci, že z návrhu vyzní to, že se diskuse rozšířila také na téma jiných pohledávek státu, zejména pohledávek, které se týkají nedoplatků na účtech nebo v těch oblastech, které spravuje Ministerstvo práce a sociálních věcí a Ministerstvo zdravotnictví.
Rozpočtový výbor se také zabýval otázkami metodiky, které ovlivňují celkovou statistiku vývoje daňových nedoplatků, a přijal také určité doporučení k ní. Byl do jisté míry rozšířen i záběr této zprávy.
Dovolím si přečíst tento návrh. Své doplňkové názory bych uvedl v další diskusi.
Usnesení rozpočtového výboru zní tak, že doporučuje Poslanecké sněmovně, aby vzala na vědomí souhrn opatření ke snížení daňových nedoplatků, tisk 572, a dále doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby přijala následující usnesení:
Poslanecká sněmovna
1. bere na vědomí souhrnné opatření ke snížení daňových nedoplatků, tisk 572;
2. žádá vládu, aby formou analýzy posoudila možnost, jak odepsat starý blok daňových nedoplatků, a aby tuto analýzu předložila Poslanecké sněmovně do 30. září tohoto roku;
3. žádá Ministerstvo práce a sociálních věcí a Ministerstvo zdravotnictví, aby zpracovaly analýzu stavu a vývoje nedoplatků sociálního a zdravotního pojištění od roku 1993 a předložily ji rozpočtovému výboru do 30. května tohoto roku.
Další je seznámení ministra práce a sociálních věcí a ministra zdravotnictví, o čemž předpokládám, že vyplyne z informace předsedy výboru a z případného usnesení celé sněmovny. Tolik úvodní zpráva.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane zpravodaji. Zahajuji všeobecnou rozpravu. Kdo se do ní hlásí? Prosím, pane poslanče.
Poslanec Svatomír Recman: Pane předsedající, pane ministře, vážené kolegyně a kolegové, v úvodu svého vystoupení chci poděkovat za materiál, který předložilo Ministerstvo financí, respektive vláda, který se týká opatření na snížení daňových nedoplatků. Je to téma velice aktuální. Ke konci března celkové daňové nedoplatky už přesáhly částku 103 miliardy korun. Proto se domnívám, že je potřebné a nutné s těmito nedoplatky bojovat, protože každé procento, o které se zvýší vymáhatelnost pohledávek, bude příjmem státního rozpočtu, ve kterém je těchto finančních zdrojů pro naše potřeby velký nedostatek.
Chtěl bych ocenit tu část materiálu, která se zbývá konkrétními opatřeními ke zmenšení nedoplatků a která zaujímá téměř polovinu tohoto materiálu co do rozsahu stran. To je velmi dobré.
Jsem přesvědčen, že všechny politické strany, které mají své reprezentanty v této sněmovně, měly ve svých programech právě i boj o získání co nejvyšší výtěžnosti z daňových nedoplatků. Samozřejmě maximální možnosti v porovnání se zákonodárným sborem má exekutiva, to je vláda. S výjimkou KSČM všechny ostatní politické strany měly své zastoupení v exekutivě od roku 1990, sociální demokracie od roku 1998. Přesto se této problematice věnovala pozornost ve sněmovně a zejména v rozpočtovém výboru, který na své 18. schůzi podrobně projednával tuto problematiku a přijal k ní usnesení, samozřejmě i Poslanecká sněmovna, která 10. listopadu loňského roku přijala usnesení číslo 595.
Z tohoto pohledu si myslím, že je dobré, že vláda předložila tento materiál. Svým způsobem splnila usnesení Poslanecké sněmovny, která ji tímto žádala.
Na druhé straně musím říci, že se tento materiál zabývá jen daňovými nedoplatky. Je ještě celá řada těchto nedoplatků - například v působnosti celních úřadů, orgánů České správy sociálního zabezpečení, zdravotního pojištění atd. Tam jsou rovněž značné finanční částky, které nám unikají.
V předcházejících minutách jsme projednávali rozpočet VZP na letošní rok. Bylo uvedeno, že například jen VZP má pohledávky po lhůtě splatnosti ve výši 9,3 miliardy korun. Samozřejmě jdou tyto částky do desítek miliard korun, pokud jde o otázku celních úřadů, o otázku sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění všech zdravotních pojišťoven.
V závěru svého vystoupení chci položit dotaz ministru zdravotnictví a ministru práce a sociálních věcí, kteří zde ale nejsou přítomni. Můj předřečník pan poslanec Pilip hovořil o tom, že rozpočtový výbor na své 28. schůzi 22. března přijal usnesení, ve kterém žádá Ministerstvo práce a sociálních věcí a Ministerstvo zdravotnictví, aby zpracovaly analýzu stavu vývoje nedoplatků právě na úseku sociálního pojištění a zdravotního pojištění a předložily ji rozpočtovému výboru do konce května letošního roku. Můj dotaz směřuje k tomu, jestli usnesení rozpočtového výbor dorazilo na příslušná ministerstva, jestli se jimi ministři začali zabývat a je-li pro ně reálné do 30. května tento materiál předložit rozpočtovému výboru.
***