(16.30 hodin)
(pokračuje Mertlík)
Tímto orgánem navržená celní a finanční stráž je. K tomu jsou zcela přiměřené kroky, které jsou tam popsány. Jsou obdobné krokům popsaným v zákoně o Policii České republiky, která nás k tomu inspirovala, a je samozřejmé, že podléhají stejnému dohlédacímu režimu, jako podléhá činnost policie samotné.
Dále mi dovolte, abych se vyjádřil k těm prvkům rozpravy, které upozorňovaly na jakousi neekonomičnost návrhu. Zde je třeba říci především to, že Celní služba České republiky se nalézá v období, kdy ji nutně budou čekat rozsáhlé změny. V okamžiku vstupu České republiky do Evropské unie se výrazně omezí činnost Celní služby, protože vůči členským státům Evropské unie nebude vykonáván ten rozsah celní služby, jaký je vykonáván v současnosti, a svět, s nímž budeme mít obvyklý celní režim, se zmenší právě o tyto země, které se dnes podílejí 70 % na našem zahraničním obchodu. Z toho vyplývá skutečnost, že od tohoto okamžiku Celní služba se mimo jiné významně zredukuje početně, a tím i z hlediska nákladů nezbytných na její provozování, takže z dlouhodobého hlediska tyto náklady České republice po vstupu do Evropské unie odpadnou.
Proto onen návrh na zvýšení počtu zaměstnanců, a to o zaměstnance celní a finanční stráže, a na jejich materiální zabezpečení, je návrhem, který bude - ovšem později, a je zde časový nesoulad - kompenzován protipohybem ve smyslu snížení stavu celníků.
Zároveň bych chtěl říci, že návrh, který vláda předložila a jehož hrubý odhad je v doplněné důvodové zprávě, je odhadem velmi opatrným. Opatrnost při návrhu nového zákona znamená spíše jít na maximální hranici takového odhadu. Lze počítat s tím, že by bylo možné celní a finanční stráž vybudovat v menším rozsahu a s příslušně nižšími náklady. Když vytváříme např. odhady hospodářského růstu, držíme se na spodní hranici; zde naopak při vyčíslení možných dopadů je podle mého soudu korektní se držet spíše při hranici horní.
Dovolte mi zcela závěrečné shrnutí. Když vláda České republiky dává do svého programového prohlášení ustanovení o tom, že chce vytvořit finanční policii, činila tak proto, že se domnívá, že stav a možnosti, které má státní správa v současnosti při potlačování podloudnictví, daňových úniků a celních úniků, není dostatečný, není odpovídající. Tento postup je postupem, který je v zájmu poctivých daňových poplatníků a vrátí se jim tím, v jaké míře se podaří právě zabránit daňovým a celním únikům a omezit dovoz pašovaného zboží do České republiky. Není to samozřejmě jediná forma, jinou formou jsou další úpravy, které jsou v jiných částech tohoto návrhu zákona, ale i v jiných předpisech, jako jsou úpravy celního sazebníku apod.
Domnívám se, že návrh, tak jak byl vládou předložen Poslanecké sněmovně, je zcela jednoznačně zaměřen na vybudování efektivní složky, která pomůže odhalovat trestné činy, které vznikají při dovozu a vývozu zboží do České republiky, a zároveň pomůže ochránit pracovníky finančních a celních úřadů a vytvořit jim lepší podmínky pro jejich práci, kdy jsou často konfrontováni s projevy zločinu, někdy i zločinu organizovaného, a spolu s tím vytvoří celkové lepší podmínky pro ochranu práv občanů. Ochranu práv podtrhuji, neboť zde část příspěvků dělala dojem, že smyslem návrhu je práva občanů omezit. Domnívám se, pokud se podaří zvýšit bezpečnost v České republice, že pro rozhodující část občanů České republiky to bude znamenat ochranu jejich práv a svobod, nikoliv útok proti nim.
Vážené dámy, vážení pánové, domnívám se, že návrh zákona, tak jak byl předložen, není v principu v konfliktu se stávajícím ústavním a právním pořádkem České republiky a že lze v rámci projednání ve výborech nebo jinou formou zvážit, zda míra jednotlivých pravomocí je odpovídající.
Vedle toho chci znovu konstatovat, že právě proto předkladatel při zpracování zákona, v průběhu připomínkového řízení i při dalších krocích velmi zvažoval a domnívá se, že ta míra je rozumná, nicméně může být předmětem legitimní diskuse a stálo by bezesporu za to, aby k ní došlo. Vhodnou formou je jistě např. i projednání v branném a bezpečnostním výboru.
Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu ministru financí a prosím paní zpravodajku Němcovou o závěrečné slovo.
Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji. Já bych si, vážené kolegyně a vážení kolegové, dovolila pár slov věnovat právě proběhnuvší rozpravě nad novelou celního zákona. Jestli dovolíte, budu postupovat tak, jak vystupovali naši jednotliví kolegové, a pokusím se formulovat své výtky k tomu, co zde zaznělo z jejich úst.
První poznámku bych měla k vystoupení pana kolegy Karla Vymětala. Myslím, že to je obecné zamyšlení nad tím, do jaké míry jakýkoliv zákon, který přijímáme, usnadňuje občanům život, do jaké míry omezuje občana v jeho právech a povinnostech. Jsem přesvědčena, že i nad celním zákonem se ocitáme v takové situaci právě v tuto chvíli, ve chvíli tohoto rozhodování. Zákon v sobě obsahuje dvě roviny. Musíme si říci, jestli nám skutečně vláda nepředkládá daleko více, než co po nás v současnosti Evropská unie požaduje. Kdo pozorně poslouchal vystoupení pana ministra financí, ví, že bylo několikrát zmíněno, že současná úprava celní legislativy je charakterizována spokojeností ze strany Evropské unie. Vyžaduje, abychom v této práci soustavně pokračovali, ale neznamená to žádný imperativ, který by nás vybízel k tomu, přijímat něco daleko nad rámec věcí požadovaných ze strany Evropské unie.
Pan poslanec Karel Vymětal říkal, že dojde k báječnému zabránění tomu, že zavedeme pořádek do této oblasti. Mám velkou obavu z toho, že tím chce říci, že my všichni, kdo máme s tímto zákonem problém, se právě bráníme tomuto velmi žádoucímu efektu zákona. Chci říci důrazně, že tomu tak není, že velmi svědomitě chceme dosáhnout pouze toho, aby byl zákon praktický, účinný a vymáhatelný.
Ještě si dovolím říci pár slov ke kolegovi Sobotkovi. Měl výhrady k tomu, že zde je dramatická rozprava a že se neodehrála v prvním čtení. Chci poukázat na stenozáznam z prvního čtení, ve kterém upozorňuji, že pro krátkost lhůty, ve které byl tento zákon do prvního čtení předložen, není možné seriózně se nad jednotlivými paragrafy zamýšlet, a proto že se zásadnější debata odehraje ve druhém čtení. Věřím, že tomuto důvodu rozumí.
Já rozumím důvodům pana ministra Mertlíka, který chce, abychom postupovali v legislativních pracích tak, aby naše cesta do Evropské unie byla jednodušší. Rozumím tomu, že chce zabránit celním a dalším daňovým únikům, které se v oblasti celní správy dějí, ale jsem stoprocentně přesvědčena o tom, že se to nepodaří tímto zákonem, který zavádí v oblasti zejména osobních práv občanů věci, které přesahují požadavky Evropské unie a které nebudou kontrolovatelné, ale budou velmi silně zneužitelné.
Prosím proto, vážení kolegové, abyste se při hlasování zamysleli nad tím, co zde zaznělo. Já už si v tuto chvíli jen dovolím zopakovat, že během obecné rozpravy zazněl návrh na zamítnutí tohoto zákona, který byl potvrzen dalšími diskutujícími.
***