(10.30 hodin)
(pokračuje Bláha)
Navrhuji, aby v rámci projednávání tohoto tisku v opakovaném čtení byl vzat za základ projednávání tisk 437 s menšinovou zprávou pro druhé čtení dnešního dne. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Toto bylo poslední z úvodních vystoupení zpravodajů. Nyní otevírám obecnou rozpravu, do které mám v tuto chvíli dvě přihlášky. První pana poslance Libora Ambrozka, druhou pana poslance Oldřicha Vojíře. Prosím prvně jmenovaného, aby se ujal slova.
Poslanec Libor Ambrozek: Vážený pane předsedající, páni ministři, dámy a pánové, dovolil bych si uvést pár slov v obecné rozpravě. Projednáváme tuto normu už potřetí nebo počtvrté a ukázalo se i po jednání hospodářského výboru, že snaha o odklad, která na minulém plénu byla uplatněna jak v obecné, tak podrobné rozpravě, byla zbytečná, protože žádné nové argumenty nepřinesla a hospodářský výbor celkem podle očekávání podruhé doporučil tuto novelu zamítnout.
Trochu zvláštní pro mne v této souvislosti je, že negativní stanoviska přišla i z Českého báňského úřadu a z Ministerstva průmyslu a obchodu, i když se jednalo o schválený vládní návrh. Nevím, jestli jsou zvykem takovéto vztahy v demokratické vládě, ale beru to na vědomí.
Novela geologického zákona narazila samozřejmě na určitý odpor nebo nesouhlas především inženýrských geologů a těžebních společností. Podporuji stanovisko Unie geologických asociací, aby doba, na kterou se vydává osvědčení pro výkon geologických prací, byla zrušena, aby to nebylo ani 5, ani 10 let, aby nemuseli tito lidé podléhat přezkušování a aby se povolení vydávalo na dobu neurčitou. V této souvislosti podpořím pozměňovací návrh, který bude podán zřejmě kolegou Bendlem, pokud tento zákon přežije obecnou rozpravu.
Samozřejmě že cílově můžeme dojít k tomu, že geologický zákon se stane součástí horního práva. Tato novela měla řešit, a připravuje se už tři roky, aktuální problémy. Jenom jedním z nich jen účast obcí při povolování geologického průzkumu. Protože však horní právo upravuje každý stát EU samostatně, netlačí vládu nic k tomu, aby horní kodex předložila v nějaké dohledné době, protože samozřejmě dává přednost přípravě norem, které souvisejí s naším vstupem do EU, a proto se dočkáme nového horního zákona nejdříve za dva za tři roky. Proto nepovažuji za škodu, když bude provedena mezitím aspoň novela geologického zákona.
Ještě větší emoce vzbudila, a celkem právem, zvláště u těžařské společnosti, novela horního zákona. Tato novela je sice rozsahem malá, ale obsahuje nejméně dva významné body. Jedním z nich je stanovení lhůty pro předání podkladů orgánu ochrany životního prostředí, aby mohl navrhnout odpis zásob. Tato povinnost časová nezakládá žádné ohrožení podnikatelských jistot a to, že Ministerstvo životního prostředí může odpis zásob navrhnout, to samozřejmě neznamená, že Český báňský úřad automaticky rozhodne v jeho prospěch. Jde pouze o to, aby kompetence, možnost, kterou dnes Ministerstvo životního prostředí má, nezůstala na papíře, protože bez stanovení lhůty pro předání podkladů těžební organizací je to kompetence skutečně papírová a dokazuje to příklad lomu Čertovy schody, kde žádost o předání podkladů podal už ministr Benda někdy koncem roku 1995 a do těchto dnů nebylo Ministerstvu životního prostředí ze strany těžební společnosti vyhověno.
Druhým vážným bodem, který se samozřejmě dotýká ekonomických zájmů těžebních společností, je rozšíření úhrady z vydobytých nerostů, z vyhrazených nerostů také na vyhrazená ložiska nerostů nevyhrazených. Jsou to sice odborné termíny, ale znamená to, že ročně jsou státní pokladna a pokladny obecní kráceny zhruba o 100 - 120 milionů korun, které by jim náležely. Týká se to hlavně těžby štěrkopísků, které jsou významným těžebním artiklem a samozřejmě artiklem vývozním. S touto úhradou počítá i připravovaná novela horního zákona, kterou Ministerstvo průmyslu a obchodu zdržuje, s touto úpravou počítá i státní program ochrany přírody a krajiny, schválený vládou už v roce 1998, v létě, ještě Tošovského vládou, ke kterému se tato vláda přihlásila.
Samozřejmě že je to možné řešit v rámci nějaké větší novely horního zákona, ale protože práce na Ministerstvu průmyslu a obchodu neprobíhají i přes určitou aktivitu Ministerstva životního prostředí, jsem přesvědčen, že i tato malá novela má svůj smysl, a je na nás, abychom rozhodli hlasováním, zda státu a obcím přiznáme tuto úhradu.
Jsem přesvědčen, že už nemá smysl odkládat dále projednávání tohoto zákona, že návrhy na vrácení do výborů či k přepracování nemají smysl a velmi bych žádal sněmovnu, aby hlasováním rozhodla, jestli chce geologický zákon a malou novelu horního zákona podpořit nebo zamítnout a nevracela ji stále zbytečně do výboru, protože toto projednávání už nepřinese nic nového.
Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Druhým přihlášeným do obecné rozpravy je pan kolega Vojíř, poté pan kolega Břetislav Petr.
Poslanec Oldřich Vojíř: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, členové vlády, dámy a pánové, rozhodl jsem se vystoupit na to konto, když ve svém úvodním slově pan ministr životního prostředí konstatoval, že v podstatě hospodářský výbor se touto normou de facto nezabýval, že si pouze nechal vystavit dvě stanoviska od dvou institucí - jedno bylo Ministerstvo průmyslu a obchodu a druhé Český báňský úřad - a že na základě těchto stanovisek opět zamítl tuto normu.
Dovolím si říci, že pravda je ta, že hospodářský výbor právě naopak se velmi intenzivně zabýval touto normou, ale z pohledu nikoliv ochrany životního prostředí nebo změny kompetencí mezi státem a obcemi, ale ryze z hlediska podnikatelského, z hlediska toho, zdali norma je liberální, nebo svazující tento prostor, tuto oblast podnikání. Myslím si, že je docela signifikantní, že právě specializované instituce, jako jsou Ministerstvo průmyslu a Český báňský úřad, víceméně ve svých stanoviscích konstatovaly, že tato norma není dobře sepsána, že jistě je zapotřebí udělat rekodifikaci horního zákona, zapracovat některé záležitosti, ale že právě horní zákon je východiskem a že horní zákon je ten, který by měl být hlavním zákonem, a k němu by měly být přibaleny zákony samozřejmě speciální, které jsou odnoží tohoto hlavního zákona.
Myslím si, že pravda je ta, že skutečně by sněmovna měla rozhodnout o tomto zákoně. Nečiníme si žádné právo to vracet několikrát bezdůvodně, opakovaně do projednávání hospodářského výboru či jiného výboru. Stalo se to pouze jednou, a to z to důvodu, že hospodářský výbor tuto novelu poprvé zamítl, nicméně sněmovna na svém jednání dala vůli, že chce projednávat tuto normu, a bylo legitimní, abychom se znovu k tomu vyjádřili. Musím konstatovat, že dva výbory tuto normu zamítly. Je zde menšinové stanovisko, já ho akceptuji, které říká, že si myslí, že tato norma má být v jakési upravené verzi projednána dle pozměňovacích návrhů. Já toto také akceptuji, samozřejmě. Nicméně bych si vyhradil trošku tvrzení, že hospodářský výbor se touto normou dopodrobna nezabýval. Zabýval, ale výsledkem je opětovné zamítnutí této normy.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji panu poslanci Vojířovi, připraví se pan kolega Petr, poté Petr Bendl.
***