(17.10 hodin)
(pokračuje E. Zeman)
Rád bych zdůraznil, že to rozhodně není mým úmyslem - a vrátím se k tomu ještě vzápětí - ale jen bych se prostřednictvím pana předsedajícího chtěl zeptat pana kolegy Mareše, v čem spatřuje propastný rozdíl mezi návrhem svého stranického kolegy a hlavního mluvčího za svou stranu pana Matějů, který se domnívá, že řešení tohoto problému je v tom, že víceméně všichni budou mít víceleté gymnázium, a mezi tím, když já se domnívám, že by rozumnější bylo víceletá gymnázia odstranit a tu startovací čáru pro všechny nechat až v patnáctém roce věku. Oba shodně říkáme: většina, drtivá většina populace by měla projít do určitého věku jedním typem školy. Rozdíl mezi námi je, že já říkám - měla by projít jedním typem tak, jak to ve světě převažuje a jak to mohu do určité míry tady doložit údaji ze světa, resp. hlavně z Evropy, tedy do patnácti let, a pak by se tato dráha měla diferencovat na různé typy škol, zatímco pan poslanec Matějů říká, že všichni by měli projít stejným typem školy do osmnácti let, a pak by se to mělo diferencovat. Oba tedy mluvíme o víceméně jednom typu školy, lišíme se jen v tom, že já mluvím o škole základní, on mluví o škole základní a střední v jednom bloku, ale oba mluvíme o tom, že by většina populace měla projít jedním typem školy. Já jsem označován za nejedlovce, který se chce vracet kamsi do bolševické minulosti a chce, aby všichni nosili modráky, nepřeje jim vzdělání, zatímco pan kolega Matějů se domnívá, že toto je správná cesta ke světovým modelům. Rád bych skutečně slyšel, v čem je mezi námi ten dramatický rozdíl, proč jedno je bolševické, druhé pravicové.
Nicméně samozřejmě, abych neodbíhal od otázky, základem celé reformy je reforma základní školy. Je celá řada věcí, které se ze zkušenosti víceletých gymnázií ukázaly jako velmi užitečné. To nejdůležitější, co se prokázalo, je souvislý dlouhodobý program výuky jazyků, tedy více než jednoho jazyka. Všechny zkušenosti i všechny závěry Evropy nám to potvrzují, ukazují, že to je pro malý stát, který se vlastním jazykem nikde ve světě nedomluví, nevyhnutelné. Navrhovaná reforma základní školy tedy mluví o tom, že by od třetí třídy měl být povinně jeden cizí jazyk, s velkou pravděpodobností anglický jako nejužívanější, a od páté třídy druhý, volitelný evropský jazyk.
Mluví se samozřejmě i o celé řadě dalších reforem, které se týkají základní školy, a bylo by to nepochybně na velmi dlouhé povídání. Pokusil bych se pana kolegu Mareše v tom odkázat na stovky stránek publikovaných v minulém roce - už je to více než rok, protože to začalo loni v květnu. Ve všech materiálech, bulletinech, studiích k Bílé knize se o těchto věcech mluvilo, mluvilo se o změně struktury základního vzdělávání a o třech základních pilířích, z nichž jeden má občansko-sociální základ a týká se kompetencí v oblasti jednání s úřady, vycházení se spoluobčany, multikulturální výchovy atd. - nechci tu zatěžovat přehnaným množstvím faktů -, druhý se týká jazykových kompetencí a třetí informačních kompetencí.
Čili základ reformy celého systému je reforma základního vzdělání, velmi zásadní, velmi hluboká, velmi principiální a samozřejmě ve svém horizontu dosti dlouhodobá, protože ji nelze realizovat úředním rozhodnutím z roku na rok.
Chtěl bych odkázat také na to, že již rok trvá debata nad tímto národním programem. Chtěl bych odkázat na to, že není zdaleka pravda, jak některé noviny píší, že se tady dělá rozhodnutí, aniž by byla jakákoli školská koncepce. Školská koncepce byla schválena 9. dubna loňského roku vládou, čili samozřejmě existuje, a zřetelně definuje cíle, kroky atd.
Samozřejmě, že reforma školství se týká celého školství, tedy až po školství vysoké, v určitých měřítcích, ale je - znovu opakuji - primární reforma školy základní, a jenom okrajově se dotýká víceletých gymnázií jako jednoho z netypických, nesystémových bodů naší vzdělávací soustavy. Pokud si to pan kolega Mareš bude přát, rád použiji hromady údajů, které tu mám k dispozici - o genezi víceletých gymnázií, o srovnání s Evropou, o doporučeních EU, OECD atd.
Ke třetí otázce - ano, já chápu, že není žádný zvláště dramatický rozdíl na první pohled mezi tím, že vedle sebe paralelně existují víceletá gymnázia a druhý stupeň základní školy, nebo jestli mluvíme o vnitřně diferencované základní škole. Ale je to jenom na první pohled. Ve skutečnosti totiž, pokud existuje víceleté gymnázium, pro které je učiněna volba v 11 letech, pak je tím s 99procentní pravděpodobností rozhodnuto, že ti, kteří tuto volbu neučinili, jsou velmi silně omezeni ve své další dráze.
Chtěl bych k tomu zdůraznit, že v polemikách, které se zde ozývají a ke kterým se přihlásili opět někteří poslanci, se objevuje "ano, víceletá gymnázia ano, ale jenom pro ty nejtalentovanější, mělo by jich být pravděpodobně méně, než jich je, a měla by poskytovat to elitní vzdělání skutečně elitní skupině". Realita je ale přesně opačná. Víceletá gymnázia lavinovitě narůstají a tlak na jejich další nárůst - včetně tlaku politického, i ze strany poslanců tohoto Parlamentu - je enormní. V současné době jsme v Brně na úrovni 17 % populace, v Praze na úrovni 20 % populace a celorepublikově na úrovni 10 % s tím, že je vysoký tlak tato procenta zcela odbrzdit a povolit vstup v podstatě kdekomu.
Čili ano, je myslitelné - a je to reálný model, který v našich úvahách je také započítán - zachovat tato gymnázia jako velmi selektivní formu vzdělávání pro opravdu výrazně nadané žáky, ale pak by se musela zase trochu přizpůsobit pravidla a pak by si také ti, kteří o tom mluví, museli uvědomit, že nesmějí tlačit na to, abychom pouštěli na víceletá gymnázia 20, 30, 40 % populace. Je tedy dobré si ujasnit, co vlastně chceme.
Já se obávám, že všichni se zde shodneme v jedné věci, ale neshodneme se v tom, jak této věci dosáhnout. Všichni chceme - alespoň doufám, že to chceme, neslyšel jsem zde nikoho, kdo by se přihlásil k něčemu jinému -, aby co největší část populace měla šanci dosáhnout co nejdelšího a co nejkvalitnějšího vzdělání. Zatím jsem nezaregistroval jediný politický hlas v této sněmovně ani mimo ni, který by říkal něco jiného. Celý problém je v tom, jak toho dosáhnout.
Odpovědí skandinávských zemí například bylo, že zrušily víceletá gymnázia, vzdělávají děti do 15 let ve shodném typu školy a - možná paradoxně pro někoho - přesto po celá léta jsou na absolutní špici evropského i světového hodnocení úspěchů školství. Mají nejvyrovnanější úroveň vzdělání obyvatelstva, obsazují zásadně první místa ve všech takovýchto srovnáních, čili nedá se říci, že by jejich model školství znamenal jakoukoli degradaci těch nadaných, těch talentovaných. Naopak, jejich talentovaní a nadaní obsazují první místa a ti méně talentovaní a méně nadaní jsou o hodně lepší než ti naši.
Mohl bych zde citovat, co znělo před 14 dny na Evropském kongresu o vzdělávání v Bukurešti, co znělo před rokem v Budapešti, před dvěma lety v Praze - Evropa si začíná uvědomovat - a to i ty země, ostatně jich není mnoho, které vůbec víceletá gymnázia mají a ještě je nezrušily -, že tato cesta vede sice k žádoucímu cíli, ale ne ideálním směrem.
***