(12.20 hodin)
(pokračuje Kužvart)
Pouze několik čísel. Mezi květnem 1998 a květnem 1999 došlo ke dvouprocentnímu nárůstu důvěry veřejnosti v realizaci státní politiky životního prostředí, mezi květnem 1999 a květnem 2000 tento nárůst důvěry byl desetiprocentní.
Vážené paní poslankyně, vážní páni poslanci, mám za to, že právě tato čísla, která jsou mimo jakoukoliv statistickou chybu, dokládají, že v oblasti ochrany životního prostředí tato vláda dělá příslušné kroky směrem k Evropské unii, směrem k efektivním výrobám, směrem k tomu, aby občan byl skutečně emancipovaným člověkem, který může zasahovat, a má k tomu plné možnosti, do rozhodování ve věcech životního prostředí. Mimo jiné i legislativa, kterou vlastně tato vláda zdědila v této oblasti, v oblasti životního prostředí, byla přijímána ještě před nástupem do našich funkcí na základě poslaneckých návrhů poslanců ČSSD. Mám na mysli právě zákon o informacích o životním prostředí. Máme tedy na čem stavět, a výsledky jsou nesporné.
Vážené paní poslankyně, páni poslanci, děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Slovo má ministr zemědělství Jan Fencl.
Ministr zemědělství ČR Jan Fencl: Pane místopředsedo, ctěná sněmovno. V tento čas jsem měl být mimo Prahu a hovořit se zemědělci o problematice současné situace způsobené nebývalým suchem a o problematice budoucího vývoje zemědělství. Považoval jsem za nezbytné zůstat vám k dispozici především pro odpovědi na vaše případné otázky nebo na jakousi povinnost vysvětlit záležitosti, pokud se ony objeví při této diskusi, jako moji povinnost na ně reagovat. Nevím, kdybych v současné době hovořil s těmito zemědělci, jestli bych pro věc neučinil víc, než když jsem zde zůstal. Přesto mně dovolte několik poznámek.
Základním programovým cílem vlády České republiky v oblasti zemědělství bylo a je ukončit nesmyslné zmenšování rozměru a ekonomické výkonnosti českého zemědělství a tím de facto nepřímo zabránit devastaci venkovského prostoru. Nejdůležitějším a i nejvýznamnějším krokem pro splnění těchto cílů bylo schválení koncepce resortní politiky Ministerstva zemědělství na období před vstupem ČR do EU. Musím připomenout, že je to první skutečná koncepce, která především proto, že jsme se rozhodli vstoupit do EU a akceptovat její společnou zemědělskou politiku, je něčím, co by nazval zcela nezbytným.
Myslím si, že mohu též konstatovat, že jsou zde prvé výsledky, protože se proces dalšího hroucení, tedy zmenšování českého zemědělství podařilo zastavit, a dokládá to nárůst hrubé zemědělské produkce, a to jak v roce 1998, tak v roce 1999. On je nevýznamný, nicméně je to správný trend. A na tom nic nemění ani skutečnost, že došlo k výraznému propadu cen zemědělských výrobců a tím i tržeb v uplynulém roce.
Na podporu ekologické stability osídlení a funkčnosti venkovských oblastí i v zemědělsky nevýhodných přírodních podmínkách vláda schválila svým nařízením v roce 1999 sumu ve výši 3,8 mld. Kč, tzn., že bezezbytku naplnila ten princip, který Evropská unie nazývá podporou mimoprodukčních funkcí.
Snad ještě jednu poznámku, a to k oblasti harmonizace právních norem a předpisů s EU. Dovolím si konstatovat, že postup této harmonizace právních předpisů a norem podle mého názoru bude mít význam, který nemůže Evropská komise při hodnocení naší přístupové strategie pominout.
Na rozdíl od názorů, které můžeme zaslechnout i v této sněmovně, si nemyslím, že potravinovou bezpečnost našeho státu je možno nahradit dovozy tzv. levných potravin ze zemí EU. Myslím si, že zde existuje celá řada důkazů, že tato cesta by byla cestou nerozumnou a nemoudrou.
Chtěl bych si trošičku postěžovat, pokud si to mohu dovolit, a sice na řešení otázky úhrady cen zemědělcům, jejichž produkty v mnoha případech jsou produkty, které jsou okamžitě zpracovávány, a to jak v oblasti mléka, tak také možná v oblasti potravinových výrobků, a peníze k zemědělcům přicházejí s odstupem několika měsíců. Vláda navrhla řešit tuto problematiku v rámci novely obchodního zákoníku, a to v § 454a), který stanovoval jakousi povinnost kupujícího uzavřít smlouvy, jejichž předmětem plnění jsou potraviny, suroviny určené pro výrobu potravin, živočišných produktů a rostlinných produktů, a to 15 dnů od doby, kdy mu došel návrh smlouvy. Dále zde byla povinnost zaplatit do jednoho měsíce pod poměrně významnou sankcí. Stejně tak vláda předložila Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR návrh novely zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, který obsahoval institut zneužití ekonomické závislosti; byl to § 9a). Také tento návrh novely zákona, stejně jako ten první, nebyl Poslaneckou sněmovnou přijat. Zemědělci opět budou čekat na své peníze mnoho měsíců.
Chtěl bych ještě poznamenat, že v oblasti vodního hospodářství je v tuto chvíli vládou finalizovaný návrh zákona o vodách základním dokumentem pro transpozici legislativy EU do našeho právního systému a že bych si velmi přál, aby vaše práce s tímto zákonem vedla k jeho rychlému přijetí.
Několik krátkých reakcí na vystoupení v dnešním dopoledni v této sněmovně.
Pan předseda Kasal hovořil o cenovém chaosu. Ano, situace není jednoduchá, protože EU jako náš nejvýznamnější partner pracuje v silně deliberalizovaném prostředí, v silně regulovaném prostředí. A my, protože jsme se rozhodli vstoupit do EU, de facto nemáme jinou možnost, než použít stejné principy. K tomu tedy potřebujeme zákony, pak potřebujeme instituce a pak mechanismy. Pokud je nemáme, existují velká rizika Není možno regulovat některé rozhodující komodity, mléko, cukr, ale možná i některé další, v tomto neliberálním prostředí bez regulace množství. Proto jsme vloni prožili problémy s mlékem. Jsem velmi rád, že se nám je podařilo stabilizovat, nicméně pokud bychom nepřijali kvótový systém, pak nás tento problém čeká znovu.
Kritizoval ochranu trhu a nečinnost vlády v tomto směru. Nemohu si odpustit poznámku, že situace, ve které se české zemědělství nachází, tedy ochrana vnitřního trhu, není výsledkem vyjednávání této vlády, ale je výsledkem vyjednávání vlád předchozích, vlád, které zcela nelogicky a nesmyslně vyjednaly zcela nevýhodnou pozici pro české zemědělství v ochraně trhu, zjednodušme to: ony ji vyjednaly dvaapůlkrát nevýhodněji, než ji vyjednala druhá strana.
***