(12.50 hodin)
(pokračuje Mertlík)
Analýza nedobytnosti ukazuje, že daňové nedoplatky evidované u skupiny nad 10 mil. Kč se podílejí na celkovém objemu daňových nedoplatků více než 50 procenty, přičemž jsou z 80 % nedobytné. V souhrnu se jedná o nedobytné pohledávky převyšující částku 40 miliard Kč. Příznivější stav je u skupiny nedoplatků s objemem do 10 mil. Kč, kde nedobytné pohledávky činí zhruba 24,5 miliardy Kč a vymáhatelných zůstává zhruba 24 miliardy Kč, čili převážná část. Znamená to, že jsou zde nedobytné a vymáhatelné pohledávky téměř ve vyrovnaném poměru.
V souhrnu činí oddíl nedobytných pohledávek na celkovém objemu daňových nedoplatků téměř 65 %. Příčiny tohoto stavu jsou předmětem popisu v daném materiálu.
V rámci informací vyžádaných pro zpracování předkládaného materiálu od územních finančních orgánů bylo Ministerstvem financí v souladu s požadavkem Poslanecké sněmovny zjištěno, že do 31. prosince 2000 by mohlo - ale je to věc suverénního rozhodnutí jednotlivých daňových správců - být finančními úřady odepsáno zhruba 7,6 miliardy nedobytných pohledávek evidovaných u daní staré daňové soustavy. Tento krok by vedl k zreálnění vykazovaných daňových nedoplatků. Znamenal by odpis zhruba 50 % celkového objemu nedoplatků evidovaných k 31. květnu 2000 na daních staré daňové soustavy.
Tyto kroky jsou - jak už jsem řekl a opakuji to znovu - podmíněny rozhodnutím jednotlivých správců, kteří musí sami, a zákon jim to přesně takto umožňuje, posoudit, zda je takový odpis vhodný, čili zda je daňový nedoplatek skutečně nedobytný nebo nikoliv, a vždy musí být schopni např. Nejvyššímu kontrolnímu úřadu jednoznačně prokázat, že postupovali správným způsobem a že takto nedobytné ty poplatky skutečně byly.
Odpis daňového nedoplatku pro nedobytnost upravuje zákon o správě daní a poplatků. Odpisem nedoplatků - a to je velmi důležité - daňová pohledávka nezaniká. Dochází pouze ke změně v evidenci daní vedené správci daně. Nedobytný nedoplatek se eviduje na podrozvahovém účtu, nikoli již na osobním daňovém účtu daňového dlužníka. Nedoplatky evidované na podrozvahovém účtu je třeba exekučně zajistit a vymáhat. Čili z hlediska péče o nedoplatek to neznamená, že by přestala existovat. Naopak je třeba provést takový úkon, jímž se promlčení nedoplatku přerušuje. Odpisem nedoplatku pro nedobytnost nedochází ke změně ani na straně daňového subjektu. Jeho dluh trvá. Trvá nadále, dokud není vybrání dlužné daně promlčeno.
Závěr materiálu konstatuje, že územní finanční orgány jsou již za stávající platné právní úpravy oprávněny provádět odpis starého bloku daňových nedoplatků, avšak zásadně při zachování přísně individuálního přístupu při posuzování jednotlivých případů, tak jak jsem to uvedl.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Na návrh organizačního výboru analýzu projednal rozpočtový výbor. Usnesení bylo rozdáno jako sněmovní tisk 756/1. Prosím opět pana kolegu Tlustého, aby nás informoval o jednání výboru a uvedl návrh usnesení Poslanecké sněmovny.
Poslanec Vlastimil Tlustý: Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, dámy a pánové, tato analýza obsažená v tisku 756 je úvodním materiálem směřujícím k řešení dlouhodobého problému, který všichni znáte, to znamená hromadícího se množství nevybraných daní, jak vlastních vyměřených daní, tak jejich příslušenství. Jak jste již jistě mnohokrát zaznamenali, suma těchto nedoplatků za všech vlád neustále narůstá, a narůstá nejenom proto, že se státu nedaří vybírat v některých případech daně a jejich příslušenství, ale také proto, že dosavadní evidence je evidencí, z níž staré nedoplatky nemají žádnou výstupní proceduru. Jinými slovy daňové nedoplatky jsou kumulativním údajem, do kterého stále přibývají nové položky, ale ty staré - přestože jsou již nepochybně nedobytné, protože jejich držitel nebo dlužník už dávno neexistuje, nebo existuje-li, nemá žádný majetek atd. - jsou stále evidovány, jako kdyby byla nějaká naděje na jejich získání, a vytváří se tím iluzorní evidence, která je navíc často politicky zneužívána. Vzpomeňte si na nejrůznější kritiky nejrůznějších vlád, a začal bych kritiky, kteří dnes sedí ve vládě stávající a v dobách nedávných právě tento údaj často používali ke kritizování vlád v dobách existence koalice ODS, KDU a ODA. Byla to kritika nekorektní a je zajímavé, že dnes vláda pochopila, že nestačí jenom tento problém kritizovat, ale že je nezbytné hledat východisko.
Pan ministr tady naznačil, v čem to východisko jedině může spočívat. Může spočívat v tom, aby se takovéto nedobytné pohledávky - které sice formálně nezanikly, ale u kterých je splněna řada podmínek, které prokazatelně a "neobejditelně" dokumentují, že stát již nebude mít možnost takovou pohledávku vymoci - evidovaly zvlášť a aby zveřejňované údaje o daňových nedoplatcích jasně informovaly veřejnost, jaká část těchto daňových nedoplatků je dobytná a jaká naopak nenávratně nedobytná.
Rozpočtový výbor proto Poslanecké sněmovně ve svém usnesení navrhuje, aby Poslanecká sněmovna za prvé vzala analýzu na vědomí, konkrétně text usnesení zní:
Poslanecká sněmovna
1. bere na vědomí Analýzu možnosti odpisu starého bloku daňových nedoplatků, sněmovní tisk 756,
2. žádá vládu, aby předložila Poslanecké sněmovně zvláštní zákon, jehož obsahem budou pouze řešení podmínek faktického zániku daňových nedoplatků, včetně zániku uplatňování penále v průběhu konkursního řízení.
Tento text usnesení, který jsem právě přednesl, vychází z toho, že projednávaná analýza obsahuje i část, která je zatím do podoby návrhu zákona netransformovatelná.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane kolego. Zahajuji všeobecnou rozpravu. Nemám do ní žádnou přihlášku. Rozpravu tedy končím. Přistoupíme k rozpravě podrobné, do které se mi opět nikdo nepřihlásil, proto ji též končím.
Nepředpokládám, že by pan ministr chtěl vystoupit se závěrečným slovem. (Námitky.) Přece jenom chce. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Pavel Mertlík: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych i já vyjádřil jisté politování nad tím, že je to projednáváno takříkajíc před prázdným sálem a zejména že tady nejsou iniciátoři onoho usnesení, na jehož základě vláda daný materiál zpracovala. Pokud mě paměť neklame - a myslím si, že nikoli - tak to byli poslanci Unie svobody.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Omlouvám se, pane ministře, byl jsem informován, že jeden poslanec Unie svobody je přítomen. Předpokládám, že vaše sdělení přenese ostatním. (Veselost. Potlesk.)
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Pavel Mertlík: Děkuji. Dokonce jsem si všiml, že vstoupil do sálu ten poslanec, který to myslím tehdy navrhoval.
Dovolte, abych ještě dokončil předchozí myšlenku. Ta problematika je skutečně velmi závažná. Závažná je proto, že na straně jedné vymáhání těchto starých daňových pohledávek zatěžuje, a to velmi neefektivním způsobem, daňové úřady, na straně druhé jakékoli návrhy typu daňové amnestie jsou velmi riskantní z morálního hlediska, protože říkají tomu, kdo poctivě platil, že je v pořádku, že platil - děkujeme, a že ten, kdo neplatil, vlastně už platit nemusí. Já vím, že velká část těch pohledávek je za neexistujícími subjekty. To je také pravda. Nicméně ta materie je komplikovaná a dořešení tím zákonem - a tím se dostávám k bodu tuším II. navrhovaného usnesení - má svoje problémy.
***