(12.20 hodin)
(pokračuje Němcová)
Rozpočtový výbor doporučuje ve svém usnesení Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby s návrhem poslanců vyslovila souhlas s připomínkami, tak jak jsou uvedeny v tisku, který vám byl rozdán pod číslem 760/2.
Děkuji.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji paní poslankyni Němcové. Nyní otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první už včera přihlásila paní poslankyně Fischerová.
Poslankyně Eva Fischerová: Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, vážení předkladatelé, novela zákona č. 592/92 Sb., o pojistném na všeobecném zdravotním pojištění, se ve svém původním znění, tak jak už bývá v parlamentu zvykem, poněkud rozrostla.
Hodlám se věnovat právě jednomu z těch přídatných témat, která považuji pro systém veřejného zdravotního pojištění a vůbec pro systém zdravotnictví za nesmírně závažná.
Problém nedostatečného přerozdělování pojistného na zdravotním pojištění byl v posledních letech opakovaně zmiňován, a to jak při projednávání státního závěrečného účtu, tak při souhrnném hodnocení výročních zpráv zdravotních pojišťoven, jak pojišťovny všeobecné, tak pojišťoven oborových.
Do té doby, než vstoupila v platnost vyhláška Ministerstva financí č. 301/1997 Sb. a poté vyhláška 227/1998 Sb., které stanovily maximální výši nákladů na činnost a maximální výši výdajů na pořízení hmotného a nehmotného investičního majetku zdravotních pojišťoven, bylo vcelku snadné, aby byly výsledky pozitivního salda těchto pojišťoven přesouvány do nákladů na jejich vlastní činnost. Po roce 1997 se začalo u zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven vytvářet celkové pozitivní saldo. Příčinou tohoto vývoje je samozřejmě věková a hlavně příjmová struktura pojištěnců a konečně, a to je nejpodstatnější, nedostatečné přerozdělování pojistného, tj. veřejných prostředků placených povinně ze zákona.
Důsledky značných rozdílů v příjmech i výdajích zdravotních pojišťoven je zapotřebí vyrovnávat, tedy systémem jejich stoprocentního přerozdělení, a to ve vztahu k věkové struktuře pojištěnců.
Dámy a pánové, přerozdělovací procedura je poměrně jednoduchá. Pokládám však za nutné se o ní také zmínit. Je snadno pochopitelná. Jednotlivým skupinám pojištěnců je přiřazen index nákladovosti. Celkovým počtem všech indexových bodů pojištěnců všech pojišťoven je pak vydělen celkový objem vybraného pojistného a odpovídající korunová hodnota indexového bodu je pak vynásobena počtem indexových bodů jednotlivých pojišťoven. Tím je dosaženo vlastního stoprocentního přerozdělování. Jiný postup, který by takto kompenzoval všechny negativní jevy vznikající bez přerozdělení, neexistuje.
Česká anomálie, která se uplatňuje od roku 1993, vznikla jako projev vůle vytvořit zaměstnaneckým zdravotním pojišťovnám co nejvstřícnější podmínky. Výsledkem tohoto rozhodnutí a dalších nedostatků v právním rámci veřejného zdravotního pojištění byly - a to mnoho z nás pamatuje - několikamiliardové finanční ztráty pojištěnců, kteří již své prostředky neuvidí a jako občané ve skutečnosti byli nuceni uhradit je ještě jednou, a to prostřednictvím svých daní na úhradu pohledávek po zlikvidovaných zdravotních pojišťovnách.
V současné době se na účtech několika zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven, které mají díky výhodnější skladbě pojištěnců a nedostatečnému přerozdělování neúměrně vysoká aktiva v porovnání s jinými pojišťovnami, nacházejí čtyři miliardy korun,.
Celý systém veřejného zdravotního pojištění je financován - znovu opakuji - z povinného pojistného pojištěnců a prostředků za občany bez vlastních příjmů, na něž přispívá stát a které jsou shodou okolností nosným předmětem dnešního projednávání.
Musím tedy zvlášť zdůraznit, že jde ve své podstatě o systém všech zdravotních pojišťoven včetně VZP financovaný ze stejného zdroje, z veřejných prostředků, ve formě povinného pojistného definovaného zákonem. Jde o prostředky, jejichž využití je určeno k naplnění ústavního práva každého občana ve smyslu článku 31 Listiny základních práv a svobod. Prostředky, které - pokud nejsou v oběhu a leží na účtech v bankách - ve své podstatě systém ochuzují, protože jsou v oběhu v systému jiném a jsou využívány k úhradě jiných úkonů, než podle čl. 31 Listiny stanoví zákon.
Konečně v současné době je nám všem známo, že ve Všeobecné zdravotní pojišťovně chybějí minimálně 4 miliardy korun na úhradu závazků po lhůtě splatnosti. Je svým způsobem paradoxní, že zhruba stejná částka 4 miliardy korun je na účtech zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven. Důsledky této nerovnováhy jsou již několik let přenášeny na poskytovatele zdravotnických služeb a jejich dodavatele.
Táži se, jaký vlastně smysl a konečný efekt mají všechny tyto skutečnosti.
Přebytky zaměstnaneckých pojišťoven jsou pro tyto pojišťovny samozřejmě zajímavé. Neochota ke změně a řešení tohoto problému je spojena s falešným argumentem, že nerovnoměrné přerozdělování je zapotřebí ve vztahu k existenci systému více zdravotních pojišťoven. Vývoj svědčí o pravém opaku, a to i vývoj mimo tuto republiku. Přerozdělování pojistného je používáno stále více v jiných státech, např. v SRN, Rakousku, Švýcarsku, Nizozemsku a na Slovensku.
Všeobecně známé důsledky nerovnoměrných příjmů a výdajů různých zdravotních pojišťoven jsou v zahraničí kompenzovány právě prostřednictvím jejich přerozdělování, nebo jsou tyto postupy součástí zvažovaných reforem, které se ukazují být nezbytnými. Případné snahy o řešení problému nedostatečného přerozdělování cestou mezikroků, tj. postupným zvyšováním z 60 procent přerozdělovaného pojistného např. na 80 procent, by podle pojistně matematických modelací vedly k výrazným problémům, a to především u pojišťovny největší, která pojišťuje zhruba 7,5 milionu pojištěnců, tj. u VZP. Naopak téměř všechny zaměstnanecké zdravotní pojišťovny by tímto mezikrokem získaly, a proto se nelze divit, že takový návrh vřele podporují.
Důsledky stoprocentního přerozdělování a indexů nákladovosti byly modelovány s daty o vybraném pojistném za poslední tři roky. Z výsledků vyplývá, že v rámci jednoho roku dojde samozřejmě k přesunům prostředků, to znamená, že některé pojišťovny odevzdají několik desítek či set milionů korun, zatímco jiné pojišťovny z přerozdělení získají, a to i oborové pojišťovny.
***