(15.00 hodin)
(pokračuje Janeček)
Požádal jsem o takovýto materiál jak zaměstnanecké zdravotní pojišťovny, tak VZP, a musím s politováním konstatovat, že ty materiály se výrazně liší. Liší se dokonce i v té nejzákladnější části, kterou jest otázka portfolia pojištěnců, tj. té základní argumentační báze, která zde byla předkládána a která jakoby dokladuje, že některé zaměstnanecké pojišťovny vyzobávají určité pojištěnce podle klíče, že jejich cílem je dosáhnout, aby jejich portfolio bylo obohaceno o pojištěnce pokud možno zdravé a pojištěnce s vysokými příjmy. Musím říci, že takováto soutěž na trhu skutečně existovala. Ovšem v současné době podklady, které já jsem dostal k dispozici, k oprávněnosti těch tvrzení, která zde byla vznesena, nedávají žádnou oporu. Proto bych byl rád, kdyby nebyly takovéto žádné další návrhy předkládány, neboť je pro předkladatele velmi obtížné nésti za takovéto návrhy odpovědnost, zvláště když si nemohou obstarat materiály, za kterými by byla autorita např. Ministerstva zdravotnictví.
To, co je podle mého hlavním motivem, a to, co zde bylo řečeno i v projevu, implicite, tedy paní poslankyně Fischerové, je prostá úvaha. Všeobecné zdravotní pojišťovně chybějí 4 mld., v zaměstnaneckých pojišťovnách údajně 4 mld. jsou, čili použijeme jánošíkovskou metodu a uděláme spravedlnost. Možná že by bylo možné na něco takového přistoupit s argumentací, že se má jednat o stoprocentní solidaritu. Problém je - a velmi nebezpečný - v tom, že ona kalkulace, která toto narovnání přivede, bude špatně spočítána. A to znamená, že ti, kteří hospodaří dobře, budou zlikvidováni, a ti, kteří hospodařili špatně, na to doplatí o něco později.
To jsou ty důvody, pro které já nemohu podpořit v této fázi myšlenku stoprocentního přerozdělení. I když uznávám argument, že běžně se stoprocentní přerozdělení u pojišťovnických systémů vyskytuje, že diskuse o něm je správná, že je potřeba ale v tom případě hovořit o spojení zdravotního nemocenského pojištění a že je potom nezbytné hovořit o tom, ve kterém segmentu by vlastně zaměstnanecké pojišťovny měly soutěžit, protože jinak by to samozřejmě znamenalo přikročit k dalšímu kroku, tj. vytvořit jedno výběrčí místo a jednu zdravotní pojišťovnu.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Slovo má pan poslanec Ouzký.
Poslanec Miroslav Ouzký: Děkuji, paní předsedající. Dámy a pánové, vážená vládo, já budu velmi stručný. Dovolte mi krátký komentář k tomuto návrhu. Původní návrh kolegy Janečka a Škromacha je veden chvályhodnou snahou zlepšit bilanci zdravotních pojišťoven. Přiznejme si ale, že popírá původní smysl toho solidárně založeného systému, protože příspěvek státu za děti a důchodce měl původně klesat sua sponte s inflací. Pokud si všichni pamatujeme, jak byl systém založen, tak příspěvek státu byl něčím navíc, nad to běžné standardní solidární pojištění. Nyní se dostáváme do situace, že bez příspěvku státního rozpočtu se systém stává deficitním, nefunkčním, a my to chceme vyřešit nejjednodušší možnou cestou, to znamená zvýšením příspěvku za tzv. pojištěnce státu. Ano, veďme o tom debatu, jenom připomínám, že původní záměr a původní nastavení tohoto solidárního systému byly úplně jiné.
Co se týče návrhu kolegyně Fischerové, tak se obávám, že se jedná o nepokrytou snahu o zestátnění systému zdravotnictví. Jednoznačně popírá smysl existence více pojišťoven. Většinu těch výhrad už tady řekli moji předřečníci, připojil bych se hlavně k vystoupení kolegy Krásy. Obávám se, že pakliže by byl tento návrh přijat, tak by se stal stejně smutně proslulým, tak jako návrh poslankyně Fischerové I, který byl k zákonu 48 roku 1997.
Děkuji vám.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Hlásí se ještě někdo do podrobné rozpravy? Paní poslankyně Fischerová.
Poslankyně Eva Fischerová: Vážená paní předsedající -
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Paní poslankyně, promiňte, já se velice omlouvám, já jsem se právě dopustila chyby. Probíhá samozřejmě stále obecná rozprava, která dosud nebyla uzavřena. Já jsem hovořila o rozpravě podrobné. Takže doufám, že jsem vás nezmátla. Probíhá obecná rozprava.
Poslankyně Eva Fischerová: Ne, ne, paní předsedající, já chci mít jenom doplněk do rozpravy obecné, a chci hovořit proto, protože předpokládám, že pan poslanec Cabrnoch jako zpravodaj si ponechá poslední slovo a že poté už nebude možno hovořit. To je celkem obvyklý zvyk, a proto jsem se rozhodla vystoupit, protože své soupeře oceňuji.
Dámy a pánové, hovořilo se zde o jakémsi scestném a nesourodém návrhu přerozdělování pojistného. Stejně tak jako všichni odpůrci solidárních přístupů občanské společnosti, kde je to zvyklostí, možná aniž chtějí, předřečníci dost dobře nepochopili, že právě dnes máme určitý stav legislativy pro systém veřejného zdravotního pojištění, který náš systém naprosto přesně vymezuje a naše kroky také. S tímto argumentem se právě obracím k poslanci Krásovi. Já mu naprosto nemám za zlé jeho odlišný názor na věc, jeho odlišnou orientaci ve vztahu k úhradě zdravotní péče. Ale my dnes dost dobře nemáme možnost ten problém řešit spoluúčastí, o kterou by pravá část politického spektra stála, pokud tato spoluúčast nebude vymezena a pokud nebudou vymezeny naprosto přesně standardní služby.
Chtěla bych upozornit, dámy a pánové, na to, že můj návrh na přerozdělování není cesta nebo návod k tomu: vezmu jednu hromádku 4 mld. a přenesu ji zprava doleva od zdravotních pojišťoven. Prosím, to v žádném případě. Já mohu svoje požadavky doložit, a to naprosto autentickým materiálem ze státní správy. Nebudu se odvolávat na materiál ať už VZP, či pojišťoven zaměstnaneckých. K té argumentaci ve vztahu k materiálu, co zmínil pan poslanec Janeček, bych řekla tolik, že máme oba totéž, jenže on má rok 1999, a já mám rok 2000. Rozdíly jsou minimální.
Já bych se zde jenom vrátila ke svému opodstatnění kroku přerozdělování trošku z jiného konce. Jistě každý z nás uznává zákon č. 48 z roku 1997 Sb., který jsme nedávno prodloužili a který limituje přesně to, co občan má dostat uhrazeno. Jestliže je dnes situace taková, že VZP má dlouhodobé závazky po lhůtě splatnosti u poskytovatelů a některé zaměstnanecké pojišťovny je mají také, tak pak je patrné, že není něco v pořádku. A já bych řekla, že náš systém veřejného zdravotního pojištění, byť se jedná i samozřejmě o jiné, poněkud odlišné právní subjekty ve vztahu k zaměstnaneckým pojišťovnám, je povinen především z veřejných prostředků, které dostává ze zákona od svých pojištěnců a jejich zaměstnavatelů, platit to, co ukládá zákon č. 48, a nezakládat aktiva, která financují systém jiný.
Nerada bych zde četla několik stran toho, co platí nad rámec zákona veřejná zdravotní pojišťovna a co platí nad rámec zákona pojišťovny jiné, které jsou především povinné do společného systému z veřejných zdravotních prostředků přispívat k tomu, aby občan dostal zaplaceno to, co mu garantuje ústava, a to, co mu garantuje zákon.
Dovolím si jenom krátký exkurs, abych srovnala Všeobecnou zdravotní pojišťovnu. Přispívá nad rámec zákona na ozdravné pobyty chronicky nemocných dětí, dětem hradí očkovací látky - čtu jenom ve zkratce.
***