(15.40 hodin)
(pokračuje Buzková)
Návrh jsme obdrželi jako sněmovní tisk 773 a stanovisko vlády k němu jako tisk 773/1. Prosím, aby předložený návrh za navrhovatele uvedl pan poslanec Jiří Hofman.
Poslanec Jiří Hofman: Vážená paní předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovoluji si vám předložit dílčí novelu zákona 155/1995 Sb., týkající se jediného bodu, tzn. výpočtu důchodů, které jsou přiznávány podle nařízení vlády 557/1990 Sb.
Ve stručnosti zdůvodním svůj návrh. Starobní důchody přiznávané podle nařízení vlády 557/1990 Sb., o mimořádném poskytování starobního důchodu některým horníkům, jsou vesměs stanoveny ve výši určené podle předpisů platných ke dni 31. 12. 1955. Zde se trochu zastavím a vysvětlím smysl.
Do 31. 12. 1955 platil zákon 100 o důchodovém pojištění. Předpisy platné k 31. 12. 1995 však obsahovaly i ustanovení o nejvyšší výměře důchodu, kterou zákon o důchodovém pojištění v současné době neobsahuje. To způsobuje, že výše důchodu popsaného okruhu osob je prakticky vždy na tuto nejvyšší míru omezena a procentní výměra důchodu většinou činí 5 100 Kč měsíčně.
Uvedu jeden příklad z praxe. Pojištěnec, který šel podle vládního nařízení 557/1990 Sb. do důchodu, měl vypočten důchod z částky podle tohoto vládního nařízení 557/1990 Sb., 7 450 Kč po zvýšení. Kdyby byl počítán tento důchod podle nových předpisů zákona 155/1995 Sb., tak jak se vypočítává dnes, bylo by to ze stejné částky, ale tento důchod by činil po všech valorizacích 10 642 Kč. U těchto výpočtů důchodů je pojištěnec krácen o částku minimálně Kč 1 800 měsíčně.
Ještě si dovolím upozornit, že toto opatření, které bylo dáno usnesením vlády 557/1990 Sb., směřovalo k tomu, aby se podpořil útlum uhelného a uranového hornictví, kde je striktní podmínka pro přiznání tohoto důchodu minimálně deset let odpracovaných v hlubinném dole a dosažení 55 let žadatele o tento důchod a splnění podmínky minimální doby pojištění.
Právě proto, že tato novela se týká velmi úzkého okruhu lidí, kteří jsou však výrazně poškozeni výpočtem důchodu, bych požádal ctěnou sněmovnu o to, aby podle § 91 odst. 2 jednacího řádu Poslanecké sněmovny zkrátila lhůtu na projednávání tohoto zákona o 20 dnů.
To by bylo moje úvodní slovo.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení paní poslankyně Alena Páralová.
Poslankyně Alena Páralová: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážení členové vlády, vážené kolegyně a kolegové, vláda na své schůzi dne 11. prosince 2000 projednala a posoudila právě projednávaný návrh zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a vyjádřila s tímto návrhem souhlas.
Co se vlastně předložená novela snaží napravit? Uvedu příklad: Existuje šest horníků, kteří odpracovali naprosto stejný počet let v dolech a později v jiné profesi a pobírali i stejný plat. Dalo by se očekávat, že budou pobírat i stejný důchod. A přesto každý z nich pobírá důchod jiný.
Horník, který odešel do důchodu v roce 1996, pobírá 8 613 Kč; ten, kdo odešel v roce 1997 pobírá 7 688 Kč, tedy o 925 Kč méně. Tím, že horník odešel do důchodu o rok později, přichází o 925 Kč na důchodu měsíčně. Horník, který odchází do důchodu letos, tedy v roce 2001, na tom bude ještě hůře, protože bude pobírat o 2 203 Kč méně než horník, který odešel do důchodu v roce 1996.
Jak se to stalo? Každý z nich odcházel do důchodu s přibližně stejným důchodem. Rozdíl je pouze v počtu valorizací. Od roku 1996 bylo valorizací šest. Rozumím rozhořčení těchto lidí, kteří nechápou, proč pobírají o 2 000 Kč méně než jejich soused.
Navrhovaná úprava spočívá v tom, že všichni horníci, kteří splnili potřebné podmínky, by měli pobírat naprosto stejný důchod, ať už se jedná o horníky, kteří se do důchodu chystají, či o ty, kteří jej již pobírají. Dle návrhu by totiž horníkům, kteří odešli do důchodu po roce 1996, měly být důchody dodatečně přepočteny a dodatečně zvýšeny na stejnou úroveň.
Je třeba se ale na problém zvýšení důchodů jedné kategorie pracovníků, kterým chceme i zpětně zvýšit důchod na 8 613 Kč, podívat i z hlediska průměrného důchodu, který činí 6 512 Kč, ale také z hlediska těch nejnižších důchodů. Jak k tomu přijde paní, která má nízký důchod jen proto, že se dlouhá léta starala o svého syna, který je vozíčkář? Pokud bych mohla zvyšovat nějaké skupině lidí důchod, pak by to byla spíše skupina, která má nejmenší sílu lobbovat. A tam patří právě tato paní.
Otázkou je, zda lze považovat za sociální cítění zvyšování důchodů jedné kategorii důchodců a nevšimnout si paní, která státu ušetřila nemalé částky tím, že neumístila své dítě do sociálního ústavu a nyní pobírá extrémně nízký důchod.
Podívejme se nyní na problém z právního hlediska.
Předložený návrh zasahuje do dvou přechodných ustanovení zákona o důchodovém pojištění. Prvním je § 71, který upravuje institut tzv. srovnávacího výpočtu. Podstatou návrhu je doplnění o pravidlo, na jehož základě by nositel pojištění prováděl srovnávací výpočet, to je přepočítání důchodu podle starých pravidel, povinně jen do 31. 12. 2005. Po tomto datu by tak činil jen na základě žádosti účastníka. Toto opatření je možné posuzovat kladně.
Druhým zásahem je doplnění § 76 o ustanovení, které má odstranit negativní dopady srovnávacího výpočtu, k nimž dochází při hromadném zvyšování důchodu v rámci valorizací.
***