(12.00 hodin)
(pokračuje Páralová)
V posledních měsících nezaměstnanost klesá poměrně pomalu oproti rychlému růstu HDP. Nezaměstnanost se zřejmě u nás zakořeňuje, a to ze systémových příčin vyplývajících z vládní sociální politiky. Téměř polovina nových pracovních míst zřízených v programech aktivní politiky zaměstnanosti jsou místa tzv. veřejně prospěšných prací s krátkodobým efektem. Neustále se také zvyšuje počet dlouhodobě nezaměstnaných. Velice vážným jevem je fakt, že přestože mírně klesá nezaměstnanost, nezvyšuje se adekvátně zaměstnanost. Stále méně a méně lidí pracuje.
Konečně se dostávám k tématu, které je opravdu možné nazvat sociální politikou. Zde v oblasti pomoci potřebným se nemusíme dohadovat, zda stát má či nemá vnucovat podnikatelské sféře mzdové tarify, zda má či nemá právo bránit schopným lidem v práci zákoníkem nepráce, zda má či nemá podporovat lobby mocných proti malým vyššími kolektivními smlouvami. Budu se věnovat oblasti, kde je úloha státu nezastupitelná, oblasti pomoci lidem, kteří ji opravdu potřebují, dětem z problémových rodin, lidem různým způsobem handicapovaným, lidem, kteří se nikoli vlastní vinou dostali do svízelných životních situací.
V naší legislativě již dlouho chybí zákon o sociální pomoci, který by měl nahradit zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení. Tento zastaralý zákon nemůže reflektovat na pozitivní změny, k nimž došlo po roce 1989. Všichni, kdo poskytují i využívají sociální služby, již dlouho čekají, že nastoupí nová legislativa, která vezme v úvahu, že se v naší zemi na tomto poli změnilo mnohé k lepšímu. Veřejné mínění klade větší důraz na rodinu a upouští se od odkládání mentálně i tělesně postižených a starších členů rodiny do ústavů. Fungují nestátní neziskové organizace, které byly doslova vydupány ze země často pouze rodiči postižených dětí. Prvotním impulsem byla láska a nadšení.
Vše, co bylo na tomto poli vybudováno, stálo mnoho energie a úsilí. Je samozřejmé, že nikdo neočekává, že přijetí zákona zajistí nestátním neziskovým organizacím bezstarostnou existenci, čeká se však na jasná a transparentní pravidla daná zákonem, aby každoročně tyto organizace nebyly znejišťovány a nemusely znovu a znovu poníženě obhajovat své projekty před mocí obdařenými úředníky ministerstva, kteří milostivě rozdělují ohromné dotace.
Ve vládní zprávě se píše, že do závěrečné fáze postoupily práce na návrhu věcného záměru zákona o sociálních službách. K návrhu věcného záměru zákona probíhaly po tři dlouhé roky diskuse v regionech a nyní se prý připravuje jejich další kolo. Pan ministr Špidla a s ním celé jeho ministerstvo takto vede - jak sám říká - široký, trvalý a mnohostranný dialog. Výsledkem je zamítnutí věcného záměru zákona Legislativní radou vlády. Jak vypadá ŠTMD neboli široký, trvalý, mnohostranný dialog, mám ještě v čerstvé paměti. V dlouhých diskusích specialistů na pracovní právo nad zákoníkem práce, jichž jsem se zúčastnila, zaznělo mnoho zajímavých názorů. Tyto názory v návrhu zákona nikdo bohužel neakceptoval. Po této zkušenosti mám obavy ze zklamání mnoha schopných a nadšených lidí, kteří se aktivně zúčastňují širokého, trvalého a mnohostranného dialogu a marně čekají na zákon o sociální pomoci zohledňující jejich zkušenosti a názory.
K mému překvapení jim v současné době kdosi namluvil, že v parlamentu neexistuje vůle zákon přijmout. Obávám se, že znám žábu na prameni blokující přijetí zákona o sociální pomoci. Prozradím vám, že jméno této tajemné žáby začíná na Š. V legislativním plánu vlády jsem totiž návrh zákona o sociální pomoci či například zákon o rehabilitaci hledala marně. Je již téměř jisté, že vláda bohužel nepředloží v tomto volebním období tolik potřebnou a očekávanou právní úpravu financování a doručování sociálních služeb. Je mi to opravdu velmi líto.
Závěr je jediný. V oblasti, kterou lze nazvat sociální politikou s velkým S, to je v oblasti pomoci potřebným, vláda své programové prohlášení neplní. Místo zákonů o sociální pomoci a rehabilitaci máme pouze široký, trvalý a mnohostranný dialog. Politika vlády vede místo k posilování úlohy a vlivu rodiny k budování megalomanských ústavů sociální péče a domovů důchodců, kde klienti mají někdy k dispozici sice nadstandardní vybavení, ale kde jim zcela určitě chybí lidské teplo jejich vlastní rodiny. Na tomto poli pomoci potřebným je politika pana ministra Špidly vskutku politikou nekompromisní a tvrdou, zcela pragmatickou, která místo zájmu potřebných hájí zájmy klientů mocných lobby. Proto jsem přesvědčena, že ve zprávě, kterou projednáváme, je jedna zcela zásadní chyba - správný název kapitoly není "sociální politika" ale "socialisticko-asociální politika".
Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji paní poslankyni Páralové. Slovo má pan kolega Štrait, připraví se pan poslanec Cabrnoch a Starec. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jaroslav Štrait: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, také jsem si se zájmem prostudoval část kontroly vládního prohlášení, která se zabývá sociální politikou. Nechci tuto část přeceňovat nebo nějak izolovaně vytrhávat, protože je výsledkem tvorby zdrojů, ale chtě nechtě se dotýká všech vrstev společnosti od nemluvňat až po naše seniory.
Také jsem se vrátil k dokumentům volebního programu sociální demokracie z roku 1998, také k té části o sociální politice, abych si dokumenty porovnal, co se podařilo za ty tři roky udělat.
Kontrolní zpráva věnuje pozornost nezaměstnanosti. Domnívám se, že tomu je tak zcela oprávněně, bohužel nezaměstnanost v České republice stále osciluje kolem 9 % a to je hodně. Je to plus minus půl milionů lidí bez práce, jak ti nejmladší, tak i ti, kteří nemohou na trhu práce nabídnout kvalitní pracovní sílu, to jsou občané handicapovaní. V České republice vznikly navíc také ještě krizové regiony s nezaměstnaností přes 20 % a tam je stav kritický. Víme všichni, že jedna věc jsou občané evidovaní na úřadech práce a druhá věc jsou ti, kteří už jsou z evidence vyňati a jsou v sociální síti. To znamená, že lidí bez práce je nepoměrně víc. Divím se, že vláda sociální demokracie v této souvislosti nepřevzala politiku Evropské unie ve vztahu k nezaměstnanosti. Tam se hovoří o cílech "plné zaměstnanosti". U nás se taháme zatím o procenta.
Další část kontroly vládního prohlášení je věnována seniorům a připravované důchodové reformě. Přestože vláda předložila celkem solidní a ucelené koncepce, její smluvní partner ODS mlčí. To také o něčem asi svědčí.
Dále je ve vládním prohlášení výčet různých zákonů z oblasti sociálního zabezpečení, které vláda předložila v uplynulém roce. Doporučuji, aby další zákony už nepředkládala, resp. další zákony neotevírala. Obvykle to dopadne vždycky hůř, než byl vládní úmysl.
***