(17.20 hodin)
(pokračuje Beneš)
Dovolte, abych ocitoval přesná čísla. V roce 1997 celkový podíl výdajů na bydlení na hrubém domácím produktu byl 0,53 %, zatímco v roce 2000 to bylo 0,80 %, tedy nárůst o 0,27 %. Ale pozor, nárůst dluhu byl z 15,7 na 46,1, tedy o více než 30 mld. korun, a tedy o 2,3 % hrubého domácího produktu. Proč uvádím ta čísla? Prostě proto, že jednou se jedná o desetiny, podruhé se jedná o celá procenta. O celá procenta, která někdo bude muset v budoucnosti zaplatit.
A možná, že díky tomu, že ty sliby nebyly tolik realizovány, tak že se ukázalo, že je zde příležitost pro trh. A ten se té příležitosti chopil a výsledkem jsou, díky státní podpoře, reálné úvěrové podmínky pro hypoteční úvěry. Doufejme, že vláda tyto reálné a podle mého názoru plošné podmínky nechá být a nebude vytvářet nesystémové podpory tu jednoho, tu druhého, tu jedné skupiny, tu druhé skupiny, které ve svém dopadu mají za cíl jediné - dojde k znevýhodnění těch, kteří se nestihnou seznámit s měnícími se podmínkami, dojde ke zvýhodnění těch, kteří umějí leštit kliky na správném místě, kteří mají správné informace ve správný čas.
Ale pozor, vláda se s tímto zřejmě úplně smířit nechce, a tak chystá vlastně novou kampaň. Nebudu mluvit o velkém třesku, neboť tato kampaň mate tím, že budeme zakládat obecně prospěšná družstva, že budeme přijímat zákony o podpoře bydlení. Jen tak mimochodem, zákon o podpoře bydlení asi těžko něco změní. Družstva podle mého názoru také nepřinesou nové byty, ale to nevadí. Vláda koneckonců obě dvě normy projednává již rok a zřejmě je bude mít na svém programu ještě hodně dlouho, neboť ze schůze 25. června letošního roku jednu stáhla a druhou přeložila až na 25. července - naštěstí letošního roku. Čili myslím, že se můžeme radovat, že tyto předvolební sliby budou probíhat. Samozřejmě budou probíhat bez toho, že by se občané mohli přesvědčit, že se jedná pouze o sliby a mýty, nikoli o realitu.
Protože čtení ani vládního prohlášení, ani hodnocení vlády sebe samo není příliš veselé, dovolte mi, abych trošku odbočil a abych ocitoval ze zdůvodnění ministra pro místní rozvoj, proč že nejde zrušit společnost zřízenou za účelem privatizace majetku na území prostoru bývalých vojenských újezdů Ralsko a Mladá. Upozorňuji, že je to reakce na volání všech poslanců výboru, že to není výkřik opozičních poslanců, ať už smluvních, nebo nesmluvních.
Z odpovědi pana ministra dovolte, abych zacitoval: "Veškerý movitý majetek ve správě společnosti PRIVUM by musel být převeden na nového správce, tedy nový odbor Ministerstva pro místní rozvoj." Jenom zdůrazňuji, že ta společnost byla založena za účelem privatizace, nikoli správy. A nyní si představte, že ještě je zapotřebí provádět kontrolu fyzickou a díky fyzické přítomnosti, neboť na území té části, která je pronajata armádě, probíhá 5 až 8 vojenských cvičení měsíčně. Myslím, že pan ministr obrany by mohl mít radost, jak moc armáda cvičí, protože 5 až 8 cvičení měsíčně je poměrně hodně.
Pak se samozřejmě nelze divit, že pan ministr Lachnit se cítí být pobouřen, když někdo hovoří o tom, že Ministerstvo pro místní rozvoj má být zrušeno. Koneckonců, pracně vyměnil všechny náměstky, skoro všechny vedoucí odborů a koneckonců i některé vedoucí oddělení. Zřejmě by pan ministr místo těchto výměn udělal lépe - a já myslím, že i celá vláda - kdyby opozici vypálili rybník a Ministerstvo pro místní rozvoj zrušili ještě během tohoto volebního období. A když už konečně to Ministerstvo pro místní rozvoj tady je a vznikly nové kraje, tak aby se také ty kraje mohly zabývat oním rozvojem, kvůli němuž, předpokládám, vznikaly.
K reformě veřejné správy zde padala - a nemám na mysli teď, při tomto projednávání, ale paušálně v tomto volebním období - v této sněmovně spousta sebepochval, pochval, ale i odsudků, kritik - jednou oprávněných, jednou možná méně oprávněných. Faktem ale je, že zřízením krajů snížily centrální úřady stavy o 192 zaměstnanců. Opakuji 192 - opravuji, tabulkových míst. Z toho Ministerstvo práce a sociálních věcí 112, Ministerstvo životního prostředí 50, Ministerstvo pro místní rozvoj 30. Jen tak mimochodem - ti z vás, kteří sledujete kraje, tak mi dáte za pravdu, že na jednom kraji je dneska více než 100 zaměstnanců - krát 13 - dáte mi jistě za pravdu, že i zde nějak nesedí řády. Na straně snížení počtu zaměstnanců je to o řád méně, na straně zvýšení počtu zaměstnanců, byť v jiné struktuře - jenom…
(Několik poslanců před řečništěm diskutuje.)
Pan předseda vlády mě nyní, pane předsedající, upozorňuje, že jsou to moji spolustraníci. Ano, má pravdu. Teď už ano. Předtím to byl i on, kdo rušil. Takže já jenom, aby padlo ono pověstné "padni komu padni".
Dovolte tedy ještě k těm regionům, že o ustanovení nových pracovišť, nikoli ministerstev, ale agentur, ať už z oblasti životního prostředí, resp. ochrany životního prostředí, nebo agentury Ministerstva pro místní rozvoj, o tom se nikde nehovoří. A ministr vnitra si zřejmě teprve koncem května přečetl předávací protokol v oblasti Ministerstva vnitra v té části, která se věnuje reformě veřejné správy, a začal konat. Promiňte, tvářit se, že začíná konat. Ministr jinak poměrně akčních činů bleskově slíbil, že na jaře 2003 vše bude fungovat bezvadně, dokonce - a děkuji panu předsedovi vlády, že ve svém úvodním vystoupení připustil, že vše tak jasné není - a doufám, že se nám podaří všechny ty kroky udělat tak, aby neplatilo, že vše padne až na jaře roku 2003, a že volby budou probíhat v roce 2002, čili vlastně nebude-li něco fungovat, tak že to odnese někdo nový.
Vážené dámy, vážení pánové, přislíbil jsem i panu ministrovi životního prostředí, který už byl celý nervózní, že se budu věnovat i oblasti, která v názvu našeho výboru je až na třetím místě. Začnu tím, co vládní zpráva neobsahuje, a to je uzavření kapitoly o životním prostředí v rámci jednání o vstupu ČR do EU. Jistě jste postřehli, že to je jakési poděkování. Je to poděkování za završení snahy a za ukončení procesu pozitivního zhodnocení úsilí, které od roku 1989 vynaložily nejenom vlády, nejenom obce, nejenom úřady, nejenom parlament, ale především občané, podnikatelé této země ke zlepšení stavu životního prostředí.
Pan předseda vlády tady říká, že ještě za komunistů - jistě si vzpomene, že v roce 1989 byl jistý mezník a že na podzim 1989 to byl právě stav životního prostředí v naší zemi, který vedl k poměrně rozsáhlému zapojení obyvatel do demonstrací, a že to byly koncentrace kysličníku siřičitého ve výši 2200 mikrogramů na metr krychlový, které v tehdejší době řadily Českou republiky v oblasti severních Čech mezi nejhorší země z hlediska stavu životního prostředí nejen v Evropě, ale v podstatě v celém civilizovaném světě, a že právě ten pokrok je v tom, že jsme se dostali v koncentracích speciálně této škodliviny na částku výrazně nižší, desetinovou, možná lokálně i menší procentuálně, než je ten paušál přes celou republiku.
***