(9.40 hodin)
(pokračuje Frank)
I já se tedy přikláním k návrhu zpravodaje, aby návrh zákona byl propuštěn do druhého čtení, a i když existují některé výhrady, jsem přesvědčen, že je možné je případnými pozměňovacími návrhy zlepšit nebo doplnit. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Ptám se, zda se někdo dále hlásí do obecné rozpravy. Pan poslanec Turek má slovo.
Poslanec Radim Turek: Děkuji, paní místopředsedkyně. Omlouvám se, že jsem ve své zpravodajské zprávě nezmínil ještě jednu velmi důležitou věc. Součástí navrhovaného zákona je také návrh vyhlášky Ministerstva obrany, kde se mají přesně stanovit i podmínky, za jakých vojenští veteráni mohou být přijímáni do domů s pečovatelskou službou a podobných zařízení. Nejsem si jist, zda je tento zákon přikázán i zdravotnímu výboru. Myslím, že by stálo za pozornost, protože se zde hovoří o odborných lékařských termínech a ve svých připomínkách mám i to, že především následná péče pro vojenské veterány je to, o co vojáci usilují, a neměly by se jim až příliš ztěžovat podmínky, které dejme tomu v některých pasážích navrhované vyhlášky jsou obsaženy a za kterých nemohou být přijímáni do příslušných léčebných a pečovatelských zařízení. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Hlásí se někdo dále do obecné rozpravy? Není tomu tak. Obecnou rozpravu končím.
Budeme se zabývat návrhem na přikázání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro obranu a bezpečnost. Pan poslanec Turek navrhl přikázat výboru pro sociální politiku a zdravotnictví. Má někdo jiný návrh? Není tomu tak.
V hlasování pořadové číslo 77, které zahajuji, se ptám, kdo je pro přikázání výboru pro obranu a bezpečnost. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 77 tento návrh byl přijat, když se pro něj z přítomných 159 vyslovilo 90 a nikdo nebyl proti.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 78 a ptám se, kdo je pro přikázání tohoto návrhu výboru pro sociální politiku a zdravotnictví. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 78 tento návrh byl přijat, když se pro něj z přítomných 161 vyslovilo 55 a 39 bylo proti.
Konstatuji, že tento návrh byl přikázán… (Námitky ze sálu.) Řekla jsem byl přijat? Omlouvám se, samozřejmě nebyl přijat.
Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro obranu a bezpečnost. Tím končím prvé čtení tohoto návrhu.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dalším bodem je bod 32 schváleného pořadu schůze, kterým je
32.
Vládní návrh zákona o zaměstnaneckém penzijním připojištění
a o změně některých zákonů
/sněmovní tisk 1098/ - prvé čtení
Z pověření vlády předložený návrh uvedou místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Vladimír Špidla a ministr financí Jiří Rusnok. Prosím pana ministra Špidlu, aby se ujal slova.
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Vladimír Špidla: Vážená paní předsedající, vážené dámy, vážení pánové, návrh zákona o zaměstnaneckém penzijním připojištění je podle mého názoru zákonem, který je mimořádně významný, je koncepční a souvisí s celkovým směřováním našeho důchodového systému. Vzhledem k závažnosti tohoto zákona si dovoluji sdělit sněmovně, že můj projev bude mít rozsah přibližně půl hodiny, čili ti, kteří jej nebudou sledovat z důvodů odborných a věcných, mají myslím čas na to, zabývat se jinými důležitými věcmi.
Předstupuji tedy před vás, dámy poslankyně a páni poslanci, v souladu s programovým prohlášením vlády s návrhem zákona o zaměstnaneckém penzijním připojištění a o změně některých zákonů. Tento zákon, jak už jsem řekl, považuji za velmi významný z hlediska cílů a rozvoje našeho důchodového systému i z hlediska směřování naší země do EU. Od tohoto zákona vláda očekává rozšíření možností pro vytváření doplňkových důchodových příjmů o formu, která se dlouhodobě a mimořádně dobře osvědčuje v nejvyspělejších zemích světa, zejména v zemích EU. Členské státy EU, ale v zásadě se dá říci, že všechny vyspělé země světa, usilují v rámci svých důchodových reforem o co nejvyšší zapojení všech skupin obyvatelstva do dobrovolných doplňkových důchodových systémů. Charakteristická pro moderní stát je široká nabídka těchto forem, obchodně či neziskově organizovaných, spravovaných vlastnicky majiteli instituce poskytující doplňkové penze či na principu paritní zprávy zaměstnavatele a zaměstnance, která zajišťuje v uvedených zemích dostatečné možnosti pro všechny skupiny obyvatel nebo jednotlivce k tomu, aby si mohli vytvořit potřebné zdroje pro své zabezpečení ve stáří nebo při invaliditě prostřednictvím dávkově definovaných nebo příspěvkově definovaných soukromých systémů.
Pro jednotlivé formy existují v jednotlivých zemích zpravidla samostatné právní úpravy, které jsou v rámci EU usměrňovány příslušnou komunitární legislativou samostatně pro zaměstnanecké penzijní systémy a samostatně pro ostatní doplňkové důchodové systémy. Tyto systémy jsou výsledkem dlouhodobého demokratického vývoje v členských státech EU a v současné podobě, která se mezi nejvyspělejšími zeměmi zásadně neliší, odpovídají ekonomickým i sociálním potřebám těchto zemí.
Pokud jde o celkové trendy, je patrná snaha o rozšíření nabídky v soukromých doplňkových systémech, kdy země, v nichž mají historicky zřetelnou převahu neziskově organizované zaměstnanecké penzijní fondy - na prvním místě USA a Velká Británie - vytvářejí v posledních letech podmínky pro rozvoj individuálních penzí, a naopak země, které dosud zaměstnanecké penzijní fondy neměly, jako je Itálie a Německo, tyto fondy zavádějí.
Současné penzijní připojištění se státním příspěvkem umožňuje vytvářet důchodové doplňkové příjmy jako podobné individuální systémy ve světě velmi nákladným způsobem v soutěži navzájem si konkurujících akciových společností a svým uspořádáním i podmínkami se velmi liší od podmínek, které jsou ve světě pro penzijní fondy obvyklé. Naše současné penzijní fondy si nyní, po sedmi letech své činnosti, nekonkurují dosaženými výnosy a chtěl bych zdůraznit, že v některých okamžicích jsou reálné výnosy nižší než nula, čili dochází k reálné ztrátě. Tyto fondy si nekonkurují dosaženými výnosy, kvalitou nabízených služeb či klientsky přívětivým přístupem, ale především bojem o účastníka prostřednictvím vysokých odměn vyplácených dealerům. To je substanciální nedostatek našeho systému.
Hospodářská soutěž a konkurence tak působí nikoli v zájmu účastníka, jak by se dalo předpokládat, ale proti němu. Účastník penzijního připojištění, klient, se musí o prospěch z investovaných vlastních penzijních úspor dělit s vlastníky penzijního fondu, dealery, reklamními agenturami a jeho výnos je tak nižší než v zaměstnaneckých systémech provozovaných neziskovým způsobem. Chci zdůraznit: z penzijního fondu, z penzijního vkladu uloženého u současného individuálního fondu, se platí dealer, reklamní agentura, akcionář a správa fondu.
***