(9.50 hodin)
(pokračuje Špidla)
Po tisíc let se nedokázalo Irsko vyrovnat, pokud jde o hrubý domácí produkt na hlavu, ekonomické kapacitě Velké Británie. Dvacet let po vstupu do Evropské unie překonalo v tomto souhrnném parametru úroveň Velké Británie. Mimo evropskou integraci by toho nikdy nebylo schopno.
Zvýšit životní úroveň a kvalitu života svých občanů je nepochybně zájmem jakéhokoli slušného demokratického státu.
Dámy a pánové, já stejně tak jako kdokoliv pohrdám těmi, kteří jsou servilní, protože odpovědnost, kterou nám naši občané dali, je odpovědnost velká a naší povinností je tvrdě a důsledně hájit jejich zájmy. Je ovšem někdy otázkou rozeznat a formulovat, co je oním zájmem. Já nepochybuji o tom, že pan Václav Klaus to s národními zájmy myslí dobře. Nepochybuji ovšem o tom, že máme právo mít názor na národní zájem a jeho prosazování v jiném kontextu. Já nepovažuji za možné a přijatelné, nepovažuji za přiměřené například ono zdůrazňování pozice Spojených států, a kdybych naznačil onu servilitu, musím říci, že v některých okamžicích jsem sledoval až příliš bezpodmínečné přijímání některých přístupů, které jsou mimo Evropu. Myslím si, že i o tom bychom mohli debatovat, ale nepovažuji to za významné.
Dámy a pánové, dovolte mi, abych zcela jasně řekl: evropský projekt je projektem, na němž má zájem se podílet Česká republika. Pan Václav Klaus podepsal Asociační dohodu. Podepsal ji před lety. Já mám ke způsobu, jakým tato Asociační dohoda byla podepsána, a k řadě jejích detailů značné výhrady a jsem přesvědčen, že reprezentace, která tak učinila, v onen okamžik nehájila důsledně národní zájmy a že pokročila dále než (potlesk) za hranice, které byly přiměřené, ale to je jiná záležitost. Přesto jsem přesvědčen, že ono základní rozhodnutí, které v Asociační dohodě bylo učiněno, totiž krok ke vstupu do evropské integrace, bylo správné a je v plném souladu s národními zájmy. (Potlesk.)
Dámy a pánové, je také - a o tom nepochybuji - naším národním zájmem účastnit se mezivládní konference a uznávám, že účastnit se mezivládní konference v situaci, kdy stát není integrován v pozici aktivního člena, je nepochybně důležité a správné, protože to poskytuje možnost ovlivnit formulaci strategických dokumentů. Této možnosti se stát našeho významu nesmí nikdy vzdávat. Myslím si, že tato debata také ukázala, jak obtížné to bude a jak složitě budeme muset formulovat, kdo bude zastupovat stát v této mezivládní konferenci a jaké mu budou dány mandátové limity a kdo mu tyto mandátové limity dá, protože to bude mimořádně důležitá a zodpovědná úloha a musíme se jí perspektivně zhostit.
Dámy a pánové, jsem přesvědčen o tom, že onen "diplomatický" incident otevřel velmi důležité otázky, a jsem velmi rád, že se tyto otázky takovýmto trošku ohňostrojovým způsobem dostaly do popředí a do debaty. Jsem také přesvědčen, že tato debata v zásadě začala už dříve. Pokud jsem dnes například četl některé články v novinách, je zřejmé, že už vstoupila do politického uvažování, a je to tak správné.
Přes to všechno mi, dámy a pánové, dovolte říci, že si myslím, že ono vystoupení bylo podle mého názoru svým způsobem za hranicí toho, jakým způsobem se má v těchto oblastech vystupovat, ale jak říkám, považuji to za poměrně bezvýznamné. To, že se otevřela debata, však za významné považuji. Děkuji. (Potlesk.)
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane místopředsedo. Dále je přihlášen pan kolega Zahradil. Připraví se pan kolega Pešek s přednostním právem za klub Unie svobody. (Ze sálu se ozývají protesty.) Promiňte, pane kolego. Já tady mám písemné přihlášky a ty mají přednost před přihláškou z lavice.
Poslanec Pavel Pešek: Pane předsedající, dámy a pánové, já vás dlouho nezdržím. Já mám téměř technickou poznámku. Chtěl bych říci - a poněkud tím naváži na včerejší slova Vlastimila Tlustého - dříve než všichni vytleskávači Karla Kühnla se do něj ve svých projevech obují. Chtěl bych říci, že Karel Kühnl jako navrhovatel tohoto bodu je na zahraniční cestě v Berlíně, takže až mu to budete "nandávat", bohužel nebude moci reagovat.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji za toto sdělení. Slovo má pan poslanec Zahradil.
Poslanec Jan Zahradil: Děkuji vám, pane předsedající. Dovolte mi, abych krátce - doufám v klidném a konstruktivním duchu - pokračoval v této debatě. Chtěl bych poděkovat panu předsedovi Poslanecké sněmovny za to, že celkem detailním způsobem osvětlil jak formální, tak věcnou stránku svého projevu k části vedení Evropského parlamentu, tedy nikoliv k Evropskému parlamentu, ale pouze k části jeho vedení v Bruselu.
Chtěl bych také ocenit vystoupení pana místopředsedy vlády Špidly, který se nepokusil vnést do této diskuse tón konfrontační, ale snažil se udržet věcnou rovinu. Myslím, že to stojí za ocenění. V podobném duchu bych chtěl pokračovat i já.
Dovolte mi napřed, abych se zamyslel nad formálními stránkami celého tohoto bodu nebo formálními stránkami zdůvodnění, proč byl tento bod vůbec na jednání zařazen.
Pročítal jsem si ústavu a pročítal jsem si jednací řád sněmovny a nenašel jsem tam žádný explicitní právní předpis, žádné explicitní právní ustanovení, které by určovalo kterémukoliv z vysokých ústavních činitelů způsob a limity jeho prezentace v zahraničí, ať už v Evropském parlamentu, nebo na kterémkoliv jiném fóru. Musím tedy vycházet z toho, že způsob vystupování, ať už formální, nebo věcný, kteréhokoliv ústavního činitele České republiky je dán něčím, co bych si dovolil označit jako zvykové právo. A také si myslím, že by bylo velmi záhodno, abychom v rámci tohoto zvykového práva dodržovali zásadu řekněme stejného zacházení se všemi ústavními činiteli.
Já myslím, že si všichni dobře pamatujeme - a nebylo by těžké udělat takovou rešerši a její časovou osu - na nejrůznější vystoupení nejrůznějších ústavních činitelů na nejrůznějších mezinárodních fórech, ať šlo o předsedu vlády České republiky, ať šlo o ministra zahraničí České republiky, ať šlo o prezidenta České republiky nebo o celou řadu jiných ústavních činitelů, a že si také pamatujeme, že v celé řadě - dokonce si troufám říci že v drtivé většině - těchto případů, prezentací a vystoupení těchto vysokých ústavních činitelů na mezinárodních fórech tato jejich vystoupení a tyto jejich prezentace nebyly podloženy nějakou předcházející konsensuální debatou v jakémkoliv ústavním orgánu České republiky a nikdy také nedocházelo k tomu, aby ex post byl kterýkoliv ústavní činitel České republiky a především ten, který pochází z té nejvyšší čtyřky, popotahován, nebo aby byly podnikány pokusy volat ho ex post k jakési pseudozodpovědnosti za to, co na nějakém mezinárodním fóru řekl nebo neřekl.
***