(16.30 hodin)
(pokračuje Ouzký)

Pan kolega Janeček nás při každém projednávání tohoto problému ujišťuje, že obecně není proti doplatkům, nemá proti tomu nic z věcné stránky, není proti placení za nadstandard - ale. Pro každou debatu je typické, že vždy následuje ono velké "ale" s vykřičníkem. Proto si myslím, že by veškerá vystoupení k tomuto tématu napříště měla být bez "ale", měla by být jasná, měla být "jsem pro, nejsem pro", "považuji paragraf Fischerové" - když se mu zde v této sněmovně tak již léta říká - "za věc správnou, či ho považuji za věc špatnou", a ta věc budiž pojmenována jasně, tak jak velmi často ve vztahu řekněme k některým výrokům křesťanských demokratů po tom voláme. Protahovat a vyhrocovat tento spor tady nemá cenu.

Pevně doufám, že veřejnost, a to nejen lékařská, tento spor velmi pozorně sleduje a že se podle toho také zachová při dalším rozhodování. Děkuji vám za pozornost.

 

Předseda PSP Václav Klaus: Pan poslanec David.

 

Poslanec Ivan David: Pane předsedo, dámy a pánové, já si myslím, že některé argumenty, které zde padají, jsou nekorektní. Aby bylo jasno, já jsem vždycky říkal a znovu budu opakovat, že jsem pro to, aby tzv. nadstandard byl hrazen pacientem. Kdo jiný by ho měl hradit? Já jsem zásadně proti tomu, aby občané byli solidární v tom, co nelze dopřát každému z občanů. V tom nemají být solidární. Současně trvám na tom, že musí zůstat zachována dostatečně vysoká úroveň zdravotní péče. Nevytvářejme tady prostor pro komerční pojištění neúměrně velkého rozsahu. Nejsme Švýcarsko. Uvědomme si, jak naši občané jsou na tom finančně. Říkám to zcela jednoznačně. Jsem pro to, aby to, co není standardem, bylo hrazeno, a nemám nic proti tomu, aby pro to vznikl prostor. Naopak jsem pro to, ale za podmínky, že tento prostor bude velmi korektně vymezen, a to v tomto případě není ani v nejmenším. Není korektně vymezen.

Tady je pouze legalizována ta praxe, o které paní senátorka Roithová předpokládá, že ji zákonodárci neznají. Možná ji zákonodárci neznají, ale dobře ji znají pojištěnci, dobře ji znají pacienti a vědí, že jsou často nuceni nevybíravými prostředky, aby platili i za to, co nepochybně je součástí hrazené péče. A tak jak je popsáno to, co může být uhrazeno v tomto senátním návrhu, to umožňuje libovolný výklad. To umožňuje, aby bylo uvedeno v dokumentaci, že pacient si to a to přeje. On to podepíše. Tím může být doloženo, že si to skutečně přál.

Já se domnívám, že takový postup není možný. Není přece pravda, že by existoval tak široký rozsah služeb, který by nebylo možno jasně popsat a nebylo možno jasně stanovit, co z toho hradí pojišťovna a co z toho nehradí pojišťovna.

Proto neříkejme, že je to záležitost politická. Je to záležitost věcná a spočívá v tom, že dosud se nepodařilo jasně popsat, co má být obsahem nadstandardní péče. Jestliže se to daří u léků - a těch není v seznamu právě málo - pak nevidím důvod, proč by se to nemohlo dařit u služeb. Jsem přesvědčen o tom, že to je možné, ale tady existuje vůle, aby se uvolnil prostor pro libovolný výklad a libovolné přijímání říkejme tomu darů, úplatků, říkejme tomu jak chceme, ale tento postup nepokládám za korektní.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Václav Klaus: Nevím, jestli se tady máme pustit do podrobné debaty. Hlásí se někdo další? Ještě jednou paní senátorka.

 

Paní senátorka Zuzana Roithová: Je mi strašně líto, jestliže existuje politická vůle ČSSD vytvořit podmínky pro nadstandardní úhradu zdravotní péče, což neupravuje tento zákon, proč za třiapůl roku žádný takový konkrétní jasný návrh předložen nebyl.

Ale to, co my tady řešíme, je odstranění slůvka "v souvislosti", to znamená přijímání úhrad v souvislosti s hrazenou péči, a říkáme a zpřesňujeme, že ano, v souvislosti to je možné, ale za podmínek, že o to pacient prokazatelně požádá, a to pak případně musí být prokázáno i před soudem.

Za druhé říkáme, že je prokazatelně předem seznámen s výší úhrady.

Za třetí říkáme, že ví o jiných možnostech, jak v takovéto péči, která má ještě nějaké souvislosti, může čerpat ještě jiným způsobem.

To je přece režim, který uvádí do souladu s morálkou praxi tam, kde to skutečně morální je, a uvádí to dokonce pod sankcemi, které se uplatní v případě, že by se prokázalo, že to prokazatelně nebylo se souhlasem pacienta, prokazatelně na jeho žádost, s prokazatelně předem známou výší úhrady a s prokazatelným seznámením o jiných možnostech.

Závěrem mi dovolte říci - senátoři jsou také zákonodárci. Z 61 senátorů jich 55 zvedlo ruku pro přijetí takto upravené normy, která neřeší globálně nadstandardní služby ve zdravotnictví, ale řeší to, že ono slůvko "v souvislosti" musí mít také nějaká pravidla.

Děkuji vám za dnešní odpoledne.

 

Předseda PSP Václav Klaus: Jestliže se nikdo další nehlásí, rozpravu končím a přistoupíme k hlasování.

Chce eventuálně něco říci pan ministr? (Nechce.)

Přistoupíme k hlasování. Podle § 97 odst. 4 zákona o jednacím řádu sněmovny je k přijetí následujícího usnesení zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny. Budeme hlasovat o usnesení "sněmovna vyslovuje souhlas" atd., "ve znění schváleném Senátem, podle sněmovního tisku 925/5." Doufám, že všichni jsou připraveni hlasovat.

 

Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro senátní verzi, nechť stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti senátní verzi?

V hlasování pořadové číslo 48 bylo 58 poslanců pro, 84 proti. Návrh zákona ve verzi schválené Senátem jsme nepřijali.

 

Nyní budeme hlasovat znovu podle § 97 odstavce 5 zákona o jednacím řádu. K přijetí je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců. Vidím, že bylo nastaveno potřebné kvorum. Nyní budeme hlasovat o tom, zda schvalujeme návrh zákona ve znění, ve kterém byl postoupen Senátu, podle sněmovního tisku 925/4.

 

Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro, nechť stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

V hlasování pořadové číslo 49 z přítomných 169 poslanců 84 pro, 49 proti. Ani tento návrh nebyl přijat. Konstatuji, že jsme návrh zákona nepřijali.

 

Děkuji paní senátorce, děkuji panu ministrovi.

 

Přecházíme k bodu 3.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP