(10.40 hodin)
(pokračuje Brožík)
Domnívám se proto, že je možné o něm hlasovat nyní bez toho, abychom v tomto případě uplatňovali jakékoliv veto, protože tento návrh zazněl při projednávání programu této 46. schůze.
Já bych ještě poprosil pana kolegu, jestli má představu, kam tento návrh zařadit, protože se dostáváme postupně právě již k prvním čtením, to znamená, že poslední bod prvních čtení je bod č. 99 - trestní řád, který je také vládní návrh, protože ho předkládá ministr Březina, tak jestli jako poslední bod prvních čtení zařadíme tento návrh zákona, nebo případně jestli máte nějakou jinou představu, pane poslanče.
Poslanec Břetislav Petr: Pane předsedající, domnívám se, že pokud bude tento zákon zařazen na pořad této schůze, tak ať je zařazen jako poslední ve skupině prvních čtení.
Místopředseda PSP František Brožík: Dobře. Já vás ještě požádám, abyste ještě jednou přečetl název tohoto bodu programu, který by zněl: vládní návrh zákona…
Poslanec Břetislav Petr: Ano. Abych se nezmýlil - jedná se o vládní návrh zákona o hornické činnosti, výbušninách a státní báňské správě. A jedná se o zákon 61/1998 Sb.
Místopředseda PSP František Brožík: Ano, děkuji. Víme všichni, o čem budeme hlasovat.
Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 76 z přítomných 144 poslanců pro 80, proti 38. Návrh byl přijat.
Děkuji za tento návrh na úpravu programu. Znamená to, že jsme zařadili jako bod č. 100 toto prvé čtení vládní novely zákona 61/1998 Sb.
Nyní přistoupíme k novému bodu programu, kterým je bod
40.
Vládní návrh ústavního zákona o referendu a o změně ústavního zákona
č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů
/sněmovní tisk 1039/ - druhé čtení
Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede místopředseda vlády Pavel Rychetský. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.
Místopředseda vlády ČR Pavel Rychetský: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně a páni poslanci. Vím, že vám předkládáme již poněkolikáté zásadní návrh na přijetí ústavního zákona, kterým by se součástí ústavního pořádku České republiky stalo referendum, to je všelidové hlasování. Nechci opakovat to, co kde bylo řečeno v prvém čtení. Chci jenom zdůraznit, že předložený návrh byl zpracován po důkladném vyhodnocení všech sedmi předchozích rozprav na půdě Poslanecké sněmovny nejenom v tomto, ale i v minulých volebních obdobích.
Vychází z toho, že na jedné straně není demokracie úplná, není-li součástí ústavního systému možnost, aby o základních otázkách spolurozhodovali občané; na druhé straně vychází z toho, že žijeme v moderní, sofistikované společnosti, ve které není možno zavádět formy přímé demokracie, jak je známe z antických městských států. Referendum v této předložené podobě tedy předpokládá, že by občané rozhodovali za prvé jenom o zásadních otázkách vnitřní a zahraniční politiky státu, a za druhé negativně je zásadně řečeno, že by v takovém referendu nemohly být položeny otázky, které by se dotýkaly demokratických základů státu, občanských práv a svobod, tzn. možnosti jejich zkrácení, omezení, nebo dokonce zrušení, stejně tak jako daňových platebních povinností občanů.
Není možné nahrazovat výkon moci zákonodárné nebo soudní referendem. Návrh tedy předpokládá, že referendum by vlastně zasahovalo především do působnosti moci výkonné. Jinými slovy referendum by bylo především závazným pokynem pro rozhodnutí vlády, pro taková rozhodnutí, která jednoznačně přesahují horizont jedné vlády, jejíž důsledky, ať už v zahraničněpolitické, nebo vnitřní otázce, jsou zásadního rázu, ke kterým by neměla mít vláda jednoznačný mandát.
Jako příklad uvedu samozřejmě to, co vládní návrh už obsahuje jako povinné referendum, to je vstup České republiky do Evropské unie, ale dovedu si představit podle tohoto zákona i referendum o takových otázkách, jako je mírové využívání jaderné energetiky, jako je rozhodnutí, zda vyzbrojit vzdušné síly České armády nadzvukovými stíhačkami apod. Znamená to, že by referendum podle tohoto zákona - bude-li přijat - bylo spíše institutem výjimečným jenom pro situaci, kdy by vláda nebo Parlament jako iniciátoři referenda usoudily, že chtějí k této zásadní otázce znát závazné stanovisko občanů. Proto také vládní návrh předpokládá, že by to byla vláda, ta či ona komora Parlamentu, které by mohly iniciovat referendum. Předpokládá ovšem také, že referendum by mohli iniciovat občané, přičemž je stanoveno velmi vysoké kvorum pro takovou petiční akci, tj. 300 tisíc podpisů.
Předložený vládní návrh ústavního zákona byl přikázán k projednání ústavně právnímu výboru Poslanecké sněmovny. Dlužno říci, že ústavně právní výbor nepřijal žádné usnesení, kdy přesně polovina přítomných členů výboru byla pro přijetí tohoto zákona, polovina proti. Podotýkám, že úplně stejně dopadlo následující projednávání dnešního následujícího bodu, tj. senátního návrhu zákona o referendu. Pevně věřím, že propustíte tuto osnovu do třetího čtení a v té se zhruba v druhé polovině příštího týdne přijme zásadní rozhodnutí parlamentu většinovým hlasováním.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane místopředsedo. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj ústavně právního výboru Zdeněk Koudelka, neboť návrh jsme v prvním čtení přikázali k projednání ústavně právnímu výboru, a z jeho jednání bylo rozdáno usnesení jako sněmovní tisk 1039/1. Prosím, pane kolego, máte slovo.
Poslanec Zdeněk Koudelka: Vážený pane předsedající, vážená sněmovno. Rozdáno nebylo usnesení, ale pouze záznam, a to z toho důvodu, že ústavně právní výbor v této věci nepřijal žádné usnesení. Děkuji.
Místopředseda PSP František Brožík: Já vám děkuji, pane poslanče. Otevírám obecnou rozpravu a táži se, kdo se do ní hlásí.
Poslanec Zdeněk Koudelka: K otázce ústavního zákona o referendu chci uvést, že sociální demokracie chce zavést tento institut do ústavního pořádku České republiky, a to jako institut obecný, a ne pouze k otázce vstupu do EU. Sociální demokraté chtějí dát lidem možnost rozhodovat i o vstupu do EU, ale i v jiných důležitých otázkách veřejného života, a proto sociální demokracie podpoří vládní návrh zákona o referendu, a nikoliv návrh senátní. Děkuji.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. Dále se hlásí pan poslanec Marek Benda.
Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové. Já asi nepřijdu s žádným ode mne překvapujícím návrhem, totiž návrhem, aby tento tisk byl zamítnut a abychom se zabývali tím následujícím bodem, a to je senátním návrhem zákona o referendu ke vstupu České republiky do EU. Já se domnívám, že opakovaná snaha vlády sociální demokracie předkládat stále nové a nové zákony o obecném referendu fakticky vede k tomu, že se dostáváme do situace, kdy je otázka, zda vůbec budeme mít podle jakého zákona konat referendum o vstupu České republiky do EU. Je zcela zřejmé, že druhá komora Parlamentu - Senát, která musí dát svůj souhlas k ústavnímu zákonu, preferuje ono referendum pouze k této individuální věci, a to vstupu České republiky do EU.
***