Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1998 – 2002

(10.50 hodin)
(pokračuje Benda)

V této sněmovně, jak jsme se několikrát přesvědčili, většinový dvoutřetinový názor téměř není. Podařilo se ho získat k jednomu obecnějšímu návrhu o referendu a zdá se, že tento názor tu nepřevládá.

Proto si myslím, že by bylo rozumné opustit v tuto chvíli myšlenku na obecné referendum a soustředit se na to, abychom vůbec mohli referendum o vstupu České republiky do Evropské unie konat. Jsem moc zvědav, jak se zachová sociální demokracie, pokud tento tisk neprojde - zda bude pokračovat ve svém odmítání referenda o vstupu České republiky do Evropské unie a zda bude trvat na tom, že v takovém případě, kdy neprojde obecné referendum, o vstupu ČR do EU rozhodnou pouze obě komory Parlamentu. Myslím, že tato otázka bude před námi velmi brzo stát, a že by tedy sociální demokracie měla tuto otázku poctivě občanům této země zodpovědět.

Navrhuji zamítnutí tohoto tisku. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. Kdo se dále hlásí do obecné rozpravy? Pan kolega Zdeněk Jičínský.

Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, myslím, že v této věci asi těžko někoho překvapíme tak původními myšlenkami, které by změnily stanoviska těch, kteří nepochybně už jsou rozhodnuti, jak budou hlasovat.

Jen k tomu, co říkal kolega Benda, který kladl sugestivní otázku na adresu sociální demokracie. Já samozřejmě nejsem oprávněn formulovat názor sociální demokracie, ale řeknu názor svůj, který jsem už tu řekl. Myslím, že vstup do Evropské unie nebo souhlas se smlouvou o přijetí za člena EU nepochybně vyžaduje lidové hlasování o této věci. Zároveň ale myslím, že jakkoli se toto datum blíží, není tak kritické, že kdyby tato sněmovna nepřijala zákon o jednorázovém referendu, že už bychom všechny časové lhůty tím ztratili, že by tedy o vstupu do EU musely rozhodnout obě komory Parlamentu. Taková časová krize tu není a nemyslím, že bude. Nepochybně sněmovna po volbách bude brzo konstituována, a pokud bude časová potřeba, pak takovýto zákon se rychle stihne projednat, kdyby ani po volbách nebyla vůle k přijetí obecného zákona o referendu. Takže bych tady takovou časovou krizí nestrašil.

Zároveň ale chci říci jednu věc, která myslím stojí za úvahu. Nepochybně jsme všichni sledovali průběh petiční akce v Rakousku a máme na ni jistě svůj názor. Jakkoli samozřejmě nesouhlasím s tím, co bylo předmětem petiční akce Svobodných, nemohu tomu upřít pozitivní význam v tom smyslu, že většina rakouských občanů byla postavena před důležitou otázku politiky země a že většina rakouských občanů zaujala v této věci stanovisko. Znamená to, že v důležitých otázkách se nevyslovovali jenom politici. Politici se budou muset vyslovit v parlamentu, zda se výsledkem této petiční akce budou zabývat, nebo nebudou. Ale něco důležitého pro život rakouské společnosti bylo předmětem lidového hlasování. To je věc, kterou bychom si měli uvědomit, protože značná část občanů není spokojena s politickou situací, jak plyne z průzkumů veřejného mínění - i když ne vždy jsem přesvědčen o jejich objektivitě - které prokazují, že nechuť k politice u značné části občanů je rozšířena.

Jakkoli tedy nemyslím, že bych ovlivnil stanovisko těch kolegů, kteří už jsou rozhodnuti, jak budou postupovat, tak tento moment, který patří bohužel k dost negativním stránkám naší politické reality, bychom neměli přehlížet.

Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. Kdo se dále hlásí do obecné rozpravy? Pokud se nikdo nehlásí, obecnou rozpravu končím a budeme hlasovat o návrhu pana poslance Bendy na zamítnutí tohoto návrhu zákona.

Na vaši žádost vás odhlašuji a žádám o novou registraci.

Doufám, že již dorazila do sněmovny podstatná část poslanců a poslankyň. Budeme tedy hlasovat o návrhu na zamítnutí. Jen dodávám pro ty, kdo se opozdili, že jsem všechny odhlásil a že je třeba se znovu zaregistrovat.

Zahájil jsem hlasování a táži se, kdo je pro, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 77 z přítomných 151 poslanců pro hlasovalo 52, proti 96. Návrh nebyl přijat.

Otevírám tedy podrobnou rozpravu a táži se, kdo se do ní hlásí. Opět pan poslanec Marek Benda. Prosím.

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, dámy a pánové, přednesu dva návrhy, které bych chtěl, aby byly přijaty.

První návrh se týká čl. 2 odst. 2: "Prezident republiky dále vyhlásí referendum, navrhne-li mu to formou petice nejméně 300 000 občanů oprávněných hlasovat v referendu." Navrhuji, aby v této formulaci byla číslovka 300 000 nahrazena číslovkou 500 000 občanů.

Myslím si, že každé referendum, jak se ukazuje zejména ze zkušenosti našich slovenských kolegů, ale i mnoha dalších zemí, je vždycky pokusem určitých politických sil destabilizovat situaci v zemi a v podstatě vyvolat cosi jako nové volby. Proto jsem přesvědčen o tom, že má být tento práh zvýšen, aby ta možnost byla ztížena. Chtějí-li iniciátoři získat nadpoloviční většinu občanů, neměl by pro ně být problém získat pro referendum půl milionu občanů, což je přesně 5 % občanů této země.

A druhý návrh, který mám, je k čl. 4 bod 1: "Návrh předložený v referendu je přijat, zúčastnila-li se hlasování nejméně polovina občanů k tomu oprávněných a vyslovila-li se pro něj nadpoloviční většina zúčastněných občanů."

Myslím, že toto je zase podstatná otázka, zda chceme připustit, aby se konala referenda, a to ať na návrh 300 000 občanů, nebo jedné z komor Parlamentu, kterých se zúčastní 15 nebo 7 % občanů, a jen většina z této části obyvatelstva se vysloví ať již kladně, nebo záporně k otázce, a výsledek referenda bude pak závazný. Pokládám to za velmi podstatnou věc, abychom opravdu v referendu rozhodovali jen ty věci, kde většina občanů bude mít pocit, že to je věc, která je trápí a kterou chtějí rozhodnout, a aby jenom takové rozhodnutí bylo závazné.

Proto navrhuji tyto dvě změny. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. Patnáct procent občanů přišlo také k volbám do Senátu, například.

Kdo se dále hlásí do podrobné rozpravy?

Pokud se nikdo nehlásí, podrobnou rozpravu končím a končím druhé čtení tohoto návrhu zákona. Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji a končím projednávání bodu č. 40.

Přistoupíme k dalšímu bodu, kterým je bod

***