(10.00 hodin)
(pokračuje Klaus)
Zdá se mi naprosto evidentní, že jediným možným novým konceptem je totálně zásadně nová kombinace solidarity přes stát a osobní zodpovědnosti každého jednotlivce. Pokud dočasná komise neuměla přijmout tuto větu, pokud vláda ve své koncepci se bojí či stydí říci tuto větu, že je třeba zásadní změna této kombinace, a to ve prospěch osobní zodpovědnosti a méně státu, méně státního nivelizovaného přerozdělování, tak se nemůžeme pohnout dopředu ani o sebemenší krůček. Já bych považoval za obrovské vítězství práce dočasné komise, kdyby místo desítek stránek materiálů, které projednávala, se shodla na jedné jediné větě, která by řekla - nová, jiná kombinace přerozdělování a osobní zásluhy. Kdyby tato jedna věta, která se dá napsat do jedné řádky, byla výsledkem práce této komise, tak by předvedla zodpovědnost Poslanecké sněmovny. Jsem velmi smutný, že tato zodpovědnost bohužel přes tisíce stránek, které tam byly předkládány, takto jednoznačně formulována nebyla.
Za Občanskou demokratickou stranu mohu říci, že má připraven návrh této nové kombinace solidarity přes státní přerozdělování a osobní zodpovědnosti. Příští týden zahájíme s veřejností České republiky debatu na toto téma. Nemá cenu, abych rozebíral detaily v tomto svém vystoupení. Všichni budou mít šanci, aby se s tímto naším návrhem seznámili.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Slovo má přihlášený poslanec Jaroslav Štrait, připraví se pan poslanec Volák.
Poslanec Jaroslav Štrait: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, dovolte mi zhruba tři poznámky k projednávaným dvěma materiálům.
Klub KSČM se aktivně podílel na práci důchodové komise, která se snažila víceméně definovat parametry budoucí důchodové reformy v České republice. Výsledkem, jak několikrát zaznělo, je pět rozdílných stanovisek, které se někde sbližují, někde se vzdalují atd. Ale já myslím, že tam nikdo nepředpokládal, že dojde k nějaké shodě, natož ke shodě v jedné rozvité větě. To jsem pokládal od začátku za absurdní.
Klub KSČM dlouhodobě prosazuje a bude prosazovat - a netajím se s tím v následující předvolební kampani - nejméně anebo možná maximálně tři principy, jak by se měly důchody u nás do budoucna odvíjet. Za prvé jde o průběžné financování důchodového systému na rozdíl od systému kapitálového. Říkám otevřeně, že v tak nestabilním prostředí, jaké dosud v České republice existuje, je to jediný způsob, bezpečný způsob. Zatím nikdo lepší nevymyslel. Pokud jsou zde přítomni perónisté - včera byla tady na toto téma debata - nebo dokonce stoupenci generála Pinocheta, tak zaznamenali určité zprávy z Jižní Ameriky, že stát - a podtrhuji slovo "stát" - Argentina, vytuneloval lidem penzijní fondy. A to ještě poměrně nedávno nás ve výboru pro sociální politiku a zdravotnictví školil chilský expert o tom, jak jsou tamní penzijní fondy bezpečné. Kdo se s tím zabývá podrobněji, tak ví, že k podobnému skandálu došlo, došlo k vytunelování důchodových fondů podnikových v koncernu Enron v USA.
Já vidím průběžný systém financování jako ochranu před inflací, protože to, co se jeden měsíc vybere, tak se zase důchodcům seniorům v důchodech dá. Není tady ani prostor pro vytunelování nebo pro nějaké dlouhodobé znehodnocení inflací. Průběžnost je náš první pilíř.
Druhý pilíř je to, že budeme akcentovat, aby důchodový systém byl solidární. Jsme si vědomi, že míra solidarity mezi mladými a starými, přesně řečeno mezi lidmi v produktivním věku a lidmi pobírajícími důchod, je dnes velká. Důchod však by měl být určitou formou sociální dávky a měl by jenom do jisté míry vyjadřovat dnes už ohromné rozdíly mezi platy. Před rokem 1989 to bylo - pokud si vzpomínám - asi 1 : 6, 1 : 8 maximálně. Dnes to jsou dvaceti- až třicetinásobné rozdíly. Tedy druhý pilíř solidarity věkové i příjmové považujeme také za velmi důležitý.
Třetím pilířem našeho systému v důchodové reformě je zachování - a o tom se tady mluvilo málo - poměru mezi průměrnou mzdou a průměrným starobním důchodem. Já jsem si vědom ošidnosti, když hovořím o průměru. U nás průměrné mzdy plus minus 15 tisíc dosahuje asi tak 30 % lidí, ale od něčeho se odrazit musíme.
Nechci zabíhat do podrobností, ale relace 50 % hrubé mzdy z roku 1989 dnes povážlivě klesla na 44,2 % a domnívám se, že tento faktor bude při vstupu do Evropské unie, pokud k němu samozřejmě dojde na základě referenda, jako limitující. Mzdy musí za sebou táhnout důchody, jinak naši senioři se budou propadat do chudoby, budou se vzájemně nůžky oddalovat.
Pokud jde o další doplňkové spořicí systémy, klub KSČM je neodmítá. Budeme o nich samozřejmě diskutovat a už jsme také diskutovali. Nesmějí však být přeceňovány. Na stáří si může peníze odkládat jenom ten, kdo má práci a práci dobře placenou. Trochu tady zaniká v současné době jedno číslo, že koncem roku 2001 jsme zaznamenali český rekord, fakticky československý rekord v nezaměstnanosti 8,9 %. Zatím se nepodařilo ani národním plánem atd. zastavit trend růstu nezaměstnanosti a stále více rodin se propadá do sociální sítě, nebo bychom mohli říci také do určité formy chudoby, a těžko se spoří tam, kde se žije ze sociálních dávek.
Mohl bych také mluvit o bezpečnosti nebo míře bezpečnosti různých penzijních fondů, ale to už jsme si tady jednou při interpelaci vyříkali.
V závěru chci vyjádřit určité uspokojení nad prací komise. Ta by mohla vést k dělnosti příkladem, že některé problémy, i když s výsledkem, o kterém se hovořilo, lze řešit. Poděkování zaslouží i osobně kolega Sobotka za tolerantní a vzorné vedení této komise. S jednou věcí jsem však spokojen nebyl. Do konce jsme zvali pravidelně celou řadu a mnoho expertů z různých oborů. Bohužel většinou říkali, co jsme chtěli slyšet. Já jsem se přesvědčil, a protože mám určité osobní zkušenosti z této oblasti, že míra servility k novým mocným se nezměnila u nás snad od doby husitské.
Děkuji vám.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Nyní má slovo pan poslanec Volák.
Poslanec Stanislav Volák: Paní místopředsedkyně, vážená vládo, kolegyně a kolegové, v úvodu bych chtěl poprosit o relativní vstřícnost k mému projevu. Nemám to napsané a opravdu se hovoří poměrně velmi složitě při tomto hluku.
***