(14.10 hodin)
(pokračuje Stodůlka)
Senát přistoupil k systematické analýze ústavy krátce po 5. výročí nabytí její účinnosti, to znamená na jaře 1998. Zhruba po půlročních diskusích, kdy bylo z řad odborné i politické veřejnosti shromážděno cca pět desítek nejrůznějších námětů ke změnám ústavy, nabyl Senát dojmu, že by bylo vhodné základní zákon státu v některých ohledech pozměnit či doplnit, a zřídil mj. za tímto účelem svou ústavní komisi.
První návrh novely ústavy byl k vnitrosenátnímu projednání předložen v září 1999. Zaměřil se zejména na ústavní úpravu zákonodárného procesu, kterou se pokoušel modifikovat na základě dosud získaných praktických zkušeností a s přihlédnutím k modelům běžným v dvoukomorových parlamentech v zahraničí. Tento návrh byl projednán na dvou odborných seminářích a v senátních výborech, připomínkován v odborném tisku a nakonec vzat zpět za účelem doplnění.
Návrh novely ústavy, který dnes projednáváte, z původního návrhu vychází, je však poměrně širší. Rozhodli jsme se totiž pokusit se utřídit návrhy obsažené ve vládních a poslaneckých ústavodárných iniciativách posledních let a zpracovat návrh novelizace ústavy, který by v zásadě umožnil její další bezproblémovou a obecně akceptovanou aplikaci.
Blížící se datum 10. výročí nabytí účinnosti ústavy je symbolickým rámcem tohoto snažení. Připomíná nám již poměrně dlouhou dobu vcelku úspěšného používání ústavy, jež však hlavně díky velmi krátké době vyměřené na její přípravu nemohla předejít problémům a výtkám spojeným s absencí některých institutů či ne zcela přesným ztvárněním institutů jiných.
Výrazem respektu k ústavě a jejím převažujícím kvalitám je také to, že předkládaný návrh považujeme spíše za dotvoření, domyšlení či dotažení obecně artikulovaných záměrů ústavodárce ve světle dosavadních zkušeností, spíše za vyladění soukolí moci než za hlubinnou revizi.
(Velký hluk v jednací síni.)
Předseda PSP Václav Klaus: Vážení kolegové, prosím opravdu o klid. Nevím, jestli jste tak nadšeni z toho, že se po několika dnech vidíte, že si musíte sdělovat své zážitky z víkendu. Myslím si, že je to fakt nedůstojné. I pány místopředsednickou dvojici prosím nerušit.
Senátor Jiří Stodůlka: Připomínám jen, že na nedostatečné vyvážení vztahů mezi ústavními institucemi upozorňuje nejen řada konstitucionalistů a politologů, ale ve své zprávě o stavu české společnosti také tato vláda.
Právě vyvažování moci je hlavním tématem našeho návrhu, při jehož zpracování jsme se inspirovali jak ústavní listinou z roku 1920, tak třeba ústavami belgickou nebo německou.
Při přípravě této novely ústavy jsme využili dlouhodobých a četných konzultací nejen s odborníky z akademických pracovišť, ale i s reprezentanty institucí, které byly v námětech ke změnám ústavy dotčeny, to znamená Ústavního soudu a Nejvyššího soudu, Nejvyššího kontrolního úřadu, České národní banky, Kanceláře prezidenta republiky. Rozsah návrhů se přitom proměňoval např. v závislosti na přípravě a přijetí tzv. bezpečnostní novely a tzv. euronovely ústavy. Samostatně při tom stojí důsledky eventuální ratifikace statutu Mezinárodního trestního soudu. V závěrečné etapě přípravy byl návrh k informaci zaslán poslaneckým klubům a znovu bylo osloveno asi 30 expertů, z nichž většina zaslala připomínky, v jejichž intencích byla provedena konečná revize textu.
Návrh projednaly všechny senátní výbory a Senátem byl hlasy 53 senátorů schválen s jediným pozměňovacím návrhem, který se týkal postavení Nejvyššího kontrolního úřadu.
Nyní stručně k obsahu samotného návrhu. Čítá 26 legislativních bodů, jež se dotýkají hlav druhé, třetí, čtvrté, páté a šesté ústavy. Některé změny jsou spíše technického rázu, např. zákonná opatření Senátu a přechod pravomocí prezidenta republiky, jiné reagují na dlouhodobé diskuse o vhodnosti zvolené ústavní úpravy imunity a milosti. Většina ostatních se však pokouší o dokonalejší vyvážení vztahů mezi veřejnými mocemi, resp. o zřetelnější provázání ústavních základů výkonu moci s jejich provedením v zákonech, zejména organických. Proberu je chronologicky, to znamená nikoli podle důležitosti. V podrobnostech odkazuji na rozsáhlou důvodovou zprávu.
První dva návrhy se týkají mandátu poslance a senátora. Vcelku korespondují s tím, co bylo mj. navrhováno v tzv. poslaneckém návrhu novely ústavy. Navrhujeme spojit zánik mandátu s pravomocným odsouzením za úmyslný trestný čin anebo za trestný čin, za nějž byl zákonodárce odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody.
(Opětně velký hluk v jednací síni.)
Předseda PSP Václav Klaus: Opravdu nevím, mám-li vstát ze svého křesla a přerušit schůzi. Nevím, dámy, co je tak zásadního - hlasitě se teď bavit. Můžete jít opravdu diskutovat ven. Nezajímá vás vystoupení pana senátora.
***