(14.50 hodin)
(pokračuje Langer)
Myslím, že zcela nedostatečně tento návrh řeší problematiku předcházení krizím ústavního systému, tak jak je řešil návrh poslanecký. Neřeší dostatečně problém, kdy je vyslovena nedůvěra vládě, kdy dochází k rozpouštění Poslanecké sněmovny. Vzpomeňte si na problém existence dvou předsedů vlády, které jsme měli v případě podání demise vlády jako takové.
Oproti tomu kolegové ze Senátu řeší svůj vlastní problém. Myslím, že by se to dalo nazvat hledáním vlastní identity a vlastní role, a řešení tohoto hledání kolegové vidí v jednostranném posílení svých kompetencí. Myslím, že to je špatně.
Myslím si, že řešení leží úplně někde jinde. Leží v zásadní reformě ústavního systému. Myslím, že takováto zásadní reforma ústavního systému nemůže být projednávána několik málo měsíců před koncem volebního období. Dobrá doba myslím je maximálně polovina volebního období, tak aby byla dostatečně dlouhá doba na přípravu této změny a dostatečně dlouhá doba na zažití této změny.
Osobně si myslím, že bychom měli mít po příštích volbách odvahu k ústavní reformě. Rád bych přispěl do této reformy svým vlastním dílem, svou vlastní inspirací, která oproti posilování role Senátu leží úplně někde jinde. Spočívá ve zrušení Senátu, zavedení jednokomorového parlamentu, zavedení prostého většinového systému, kterým by byli voleni poslanci do této jedné komory nebo jednokomorového parlamentu, zmenšení počtu poslanců, zvětšení počtu volebních obvodů, což by ve svém důsledku znamenalo vyšší šanci pro každého z nás, kteří bychom v takovémto parlamentu jednoho dne možná seděli, více se identifikovat s volebním obvodem, který by byl výrazně menší, než jsou ty, ve kterých budeme nebo jsme byli voleni. Mělo by to znamenat šanci pro silnější odpovědnost každého z nás vůči těm, kteří nás zvolili, měla by to být šance pro větší kontrolu toho, co zde děláme, ze strany těch, kteří nás volili. Myslím, že by to byla šance pro zvýšení důvěryhodnosti politického systému jako celku, a tím i k vyšší spokojenosti občanů s tímto systémem. Myslím, že toto by měl být základní motiv jakékoli změny ústavy, a já jsem přesvědčen, že návrh, který nám kolegové ze Senátu předložili, takovýto cíl nebo naplnění tohoto cíle nepřináší, a proto jednak si netroufám v tuto chvíli navrhovat vrácení k přepracování, protože to považuji za nedůstojné.
Myslím, že korektní je, když už prezentuji tak zásadně odlišný názor, navrhnout zamítnutí předloženého ústavního zákona, a to také svým vystoupením činím. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu poslanci Langerovi. Táži se, kdo další se hlásí do rozpravy. Nejsou zde zájemci o diskusi o ústavě. Pan poslanec Jičínský.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Předpokládám, že někdo se přece jen ještě přihlásí, protože závažnost této věci podle mého soudu je toho druhu, že bychom neměli hned rozhodovat o návrhu na zamítnutí. Sám kolega Langer tady vystoupil s určitou představou, která možná někomu není zcela neznámá, ale nepochybně je to návrh velmi závažný a je to návrh, o kterém by měla být asi vedena diskuse jak na půdě Poslanecké sněmovny, tak i ve veřejnosti.
Když jsem hovořil o tom, proč doporučuji, aby tento návrh byl postoupen do druhého čtení, vycházel jsem z toho - a můj názor na tuto věc je myslím znám - od začátku jsem byl stoupenec jednokomorového parlamentu, ale uznávám, že tento názor, který nebyl ojedinělým názorem, svého času byl dokonce předložen takový návrh změny ústavy, prostě nebyl Poslaneckou sněmovnou akceptován v době, kdy byla Poslanecká sněmovna jediným orgánem parlamentu a jediným ústavodárným orgánem. Prostě se vytvořil systém dvoukomorového parlamentu. A jsme poměrně krátce před volbami a existuje tady občas zvláštní stav, který nepovažuji za normální, že zástupci jedné strany v jedné komoře mají jiný názor než v komoře druhé. Myslím, že by bylo dobré, kdybychom před volbami si ujasnili, jak se tento náš parlamentní ústavní systém má vyvíjet, a abychom v tomto směru občanům toto stanovisko také jasně formulovali.
Předpokládám, že by diskuse na půdě výborů Poslanecké sněmovny mohla přece jen přispět k ujasnění těchto názorů, k ujasnění některých sporných názorů ústavně právních - možná, že některé ani sporné nejsou, že se na nich dohodneme - ale že bychom měli diskutovat o těch ústavně politických otázkách, na které velmi radikální stanovisko vyjádřil pan poslanec Langer. Je-li to jeho stanovisko nebo je-li to stanovisko celé ODS, já nevím, ale samozřejmě mě to zajímá a myslím, že před volbami to bude zajímat i naše občany.
To jsou mé důvody, proč jsem byl pro to, abychom tento návrh v prvém kole nezamítali, abychom se jím zabývali, jakkoli jsem hned vyjádřil přesvědčení, že si nemyslím, že takto dalekosáhlou změnu v té podobě, v níž nám byla předložena, můžeme před volbami schválit.
Předseda PSP Václav Klaus: Ano. Mám tady tři přihlášky v pořadí Filip, Dundáčková, Svoboda. Prosím, pan poslanec Filip.
Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji, pane předsedo. Vážená vládo, paní a pánové, já zastávám názor velmi obdobný tomu, který tady vyjádřil pan kolega Jičínský, že tato norma není způsobilá ke schválení ve třetím čtení, ale přesto nemohu souhlasit s tím, co tu řekl pan místopředseda sněmovny Langer.
Myslím, že debata je velmi vážná a potřebná. Uzavírat se té debatě, nebo ji dokonce vůbec nevést je velmi špatné, protože můžeme mít z různých pohledů názor, že Česká republika potřebuje jednokomorový parlament. Je to jistě možné, je to jistě názor zcela legitimní, o kterém je třeba diskutovat. Je otázka, jestli pod jednokomorovým parlamentem vidíme jednomandátové volební obvody s většinovým systémem, anebo princip poměrného zastoupení, tedy jakýsi průřez názory občanů České republiky.
Ale to není to, co vyčítám tomuto návrhu. Oceňuji práci ústavní komise Senátu. Několikrát jsem se s ní setkal a řada názorů je mi tam velmi blízká a řada názorů je ne kontroverzních, řada názorů hraničí s úplnou změnou postavení jednotlivých ústavních institucí. Oceňuji, že předkladatel to také úplně uvedl. Protože ono posílení role Senátu znamená v podstatě to, že nebude jedna komora parlamentu zákonodárným sborem a druhá jakýmsi kontrolorem nebo komorou, která se zabývá detailním prozkoumáním chodu ústavních institucí, ale druhou zákonodárnou komorou, včetně kontroly vlády. A to už je debata, která je odlišná od toho, co tady říkal pan kolega Langer. To je podle mého soudu jeden z důvodů, proč je potřeba tuto debatu vést, proč ji není možné skončit v prvém čtení, a přestože je pravděpodobně zřejmé, že nemůže dojít ke schválení této změny Ústavy ČR, tak je potřeba asi právě proto, že je před volbami, jasně říci, jaké stanovisko zastáváme.
Mně je velmi blízké to, co navrhuje Senát např. v postavení Nejvyššího kontrolního úřadu. Pokoušel jsem se dvakrát v této sněmovně předložit novelu ústavy, která se právě NKÚ týkala. A předkládal jsem ji ve dvou rovinách. Poprvé z pohledu skutečné kontroly veřejných financí.
***