(16.00 hodin)
(pokračuje Gross)
Co se týče druhé výhrady, že to je precedens a že bychom za chvíli platili zdravotní pojištění, že bychom platili pojištění na bezpečnost silničního a jiného provozu, policii, nevím, proč bychom měli mít z tohoto strach, když se nic takového nestalo v zemích, kde takovýto systém již funguje. Jak již bylo řečeno je to systém, který funguje ve Spolkové republice Německo, v Rakousku, ve Švýcarsku, ve Skandinávii, na Slovensku, ve Slovinsku a jistě bychom našli ještě řadu dalších zemí, kde to funguje. Nevidím tedy důvod, proč bychom z této věci měli mít strach.
Když se hovořilo o zdravotnictví, to jsem vůbec nepochopil, protože přece každý občan si platí své zdravotní pojištění, a do něj je také zahrnut zdravotnický výkon při rychlé záchranné službě, a také čerpá prostředky od zdravotních pojišťoven.
Co se týče bezpečnosti silničního provozu, přece když se něco stane na té silnici, tak jako první tam jsou právě ti hasiči, o kterých tady hovoříme, a rychlá záchranná služba, která je hrazena z jiných prostředků, mimo jiné také z pojištění.
Co se týče policie, myslím, že policie skutečně nepatří do tohoto systému financování, protože to je věc, která musí jít čistě na vrub státního rozpočtu, a nelze tu hovořit o tom, že by to mělo být někdy v budoucnu jinak. V tomto směru si tedy myslím, že má paní zpravodajka pravdu, že ten minulý návrh byl v tomto směru špatný.
Co se týče historie, chci jen připomenout, že ani z historického hlediska v českých zemích není tato věc nikterak nová, protože i v minulosti tento systém tady fungoval. Byl zde zákon z roku 1884, který stanovil příspěvek pro Království české ve výši 2 %, tj. tedy jen jakýsi exkurs do historie, poté to bylo nahrazeno zákonem č. 79/1935 Sb., kde došlo ke změně pro území Československé republiky na 3 %, a poté vládním nařízením č. 31/1942 Sb. byl tento zákon zrušen a byla zavedena daň z požární ochrany. Exkurs tedy je takový, že i v minulosti se u nás vědělo, že z běžných státních prostředků, které má stát každoročně k dispozici, se tento úkol dá financovat velmi obtížně. A když to vědí a realizují takové bohaté státy, jako je Spolková republika Německo a Rakousko, tak si myslím, že bychom neměli mít větší ambice, než mají tyto státy, protože prostě tady na jedné straně stojí potřeba nějaké veřejné služby, na druhé straně možnosti státního rozpočtu nebo veřejných rozpočtů obecně, a je nutno hledat nějaký rozumný průsečík. Pokud řekneme, že chceme snížit dosavadní standard veřejné služby, protože dlouhodobě je obtížné toto ze státního rozpočtu financovat, pak to samozřejmě rozhodnutí je, ale je to rozhodnutí, které podle mého názoru správné není.
Co se týče některých údajů, které zde už byly uváděny, uvedl bych k nim pouze to, že v České republice systém, který tu funguje, je opravdu systémem srovnatelným se systémy nejlépe fungujícími, ale pravda také je, že se tu do jisté míry žije z podstaty, protože obnova technického parku je velmi složitá a nákladná, a vzhledem ke kapitálovým výdajům, na jejichž snižování se mimo jiné v Poslanecké sněmovně také tlačí - není to tak dlouho, co jsme zde projednávali snižování rozpočtů -, tak nelze samozřejmě investovat do takového množství techniky, které je dnes objektivně zapotřebí, do které investovat je nutno, a to jak u profesionálních hasičů, tak i u hasičů dobrovolných.
V České republice ten systém funguje tak, že na jednu korunu investovaných finančních prostředků do systému hasičských sborů zhruba čtyři koruny představují úspory finančních prostředků, které z velké většiny jsou součástí úspor, nebo jinými slovy zisků právě konkrétních pojišťoven. Není to zisk v onom pravém slova smyslu, ale je to zisk v tom slova smyslu, že kdyby prostě toto shořelo, tak ta pojišťovna bude muset příslušné částky hradit v případě, že ten konkrétní objekt patřil někomu, kdo byl pojištěn. A jak zde již zaznělo, více jak padesát procent subjektů, na které by se toto mělo vztahovat, je pojištěno. Čili minimálně v poměru 1 : 2 je tento systém pro pojišťovny výhodný, a z toho důvodu nevidím racionální důvod, proč se nesnažit pojišťovny zatáhnout do toho, aby ty, které vydělávají na fungování záchranného sboru, se částečně spolupodílely na financování.
Jen mimochodem připomínám, že již podle dnes platného zákona tento princip je schválen. Tento princip by měl fungovat. Jiná věc je, že pojišťovny ho obcházejí a do příslušného fondu ty prostředky neodvádějí. Není to žádné nelegální obcházení zákona, ale ta konstrukce je taková, že je nenutí, aby ty prostředky do příslušného fondu dávaly. Znovu ale říkám, že ten princip, že by se pojišťovny podílet měly, již v dnes platných zákonech je. Princip tu je, je jen špatně konstruován. Je ale otázka, jestli tohle bylo úmyslem zákonodárce. Já si myslím, že to úmyslem zákonodárce nebylo, protože kdyby to úmyslem zákonodárce bylo, tak by to tam vůbec nedával. My tedy v podstatě chceme dosáhnout toho, aby se zfunkčnil ten mechanismus, který již před řadou let do zákonů České republiky zaveden byl.
Já bych chtěl tedy poděkovat předkladatelům za to, že měli tu odvahu a v tomto čase, který tu je - už mnoho času do konce funkčního období nezbývá - toto téma ještě vzali. Doufám, že jak profesionální hasiči, tak také dobrovolní hasiči budou schopni leckterému poslanci nebo poslankyni vysvětlit některé věci, které v této možná trochu hektické diskusi, která je po výtce politická v této sněmovně, zaznít nemohou.
V každé případě bych byl rád, kdyby tento zákon mohl být propuštěn do druhého čtení. Je možné, že dojde k určitým korekcím i z hlediska procent, i z hlediska některých jiných konstrukčních záležitostí tohoto zákona, ale myslím si, že by nebylo dobré, kdyby automaticky šel tento návrh pod stůl.
Děkuji tedy za to, že jste mě vydrželi chvíli poslouchat, a znovu opakuji, že to není stanovisko vlády - to je vyjádřeno ve sněmovním tisku, který máte k dispozici. Je to stanovisko ministra vnitra, který kromě jiných také za tuto oblast odpovídá.
Děkuji.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Mám zde ještě přihlášku pana poslance Doktora.
Poslanec Michal Doktor: Pokud se nehlásí nikdo jiný s přednostním právem, já svého práva vystoupit využiji.
Přemýšlel jsem o tom, jak vstoupit do této diskuse, a začnu od konce, od slov pana ministra vnitra. Přiznám se, že ze všech diskutujících, kteří se vyslovovali pro podporu tohoto zákona, resp. této novely, kterou předložila skupina poslanců, mám právě s jeho vystoupením největší obtíž.
Tato diskuse jistě není určena k tomu, abychom tu hovořili o podstatě zákona, který uvedl v činnost integrovaný záchranný systém, resp. uvedl do činnosti Hasičský záchranný sbor ČR. Pokud si vzpomeneme na situaci, která provázela právě projednávání těchto tří novel, těchto tří zákonných předloh, pak právě tento ministr vnitra zde na půdě Poslanecké sněmovny garantoval, a s ním i Poslanecká sněmovna svým hlasováním, že zvolený model poskytování veřejné služby, kterou je činnost záchranných sborů České republiky, jejichž součástí jsou i hasiči, Hasičský záchranný sbor České republiky, ale i řada občanských sdružení a dalších institucí, bude financovatelný ze zdrojů, které má k dispozici tento stát, a jeho přijetí nebude znamenat další vícenároky na státní rozpočet, stát bude schopen jej financovat.
Prvního ledna 2001 tento systém byl uveden v činnost, dnes je 12. února, tedy o jeden rok více, a ministr vnitra říká, že na fungování systému v tomto roce nemá zdroje, a k zajištění veřejné služby, za niž učinil příslib on a tato Poslanecká sněmovna, požaduje soukromoprávní zdroje, zdroje soukromých pojišťoven, resp. zdroje pojištěných poplatníků. Ptám se, jestli to není důvod pro to, aby ministr nabídl své odstoupení. Jde tu přece o výrazný nesoulad dvou tvrzení a o zcela neobjektivní postup.
Jestliže ministr vnitra říká, že paní zpravodajka se plete, když sněmovnu uvádí v omyl, že původní návrh pana poslance Žižky byl zcela jinou konstrukcí, pak já tvrdím, že paní zpravodajka má pravdu a pan ministr vnitra se výrazně plete, protože já jsem byl z těch poslanců, kteří návrh pana poslance Žižky odmítali. Postupoval technicky úplně stejně, úplně stejně vytvářel speciální fond, který neměl být kontrolován formou parlamentního dohledu.
***