(11.50 hodin)
(pokračuje E. Zeman)
Všechny varianty koncentrují výstavbu do let 2002 až 2006. V případě, že nebude nalezeno řešení financování v těchto letech, bude Masarykova univerzita realizovat obsah programu v příštích 25 letech ze zdrojů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a z vlastních zdrojů. To je však z řady uvedených důvodů neefektivní, přináší to jen malý užitek pro společnost.
Z uvedeného přehledu tří variant financování a jejich rozboru vychází jako nejvýhodnější půjčka od Evropské investiční banky. Evropská investiční banka je mezinárodní organizací, která neorientuje svoji činnost ziskově, ale může nabídnout úvěry s výhodnějšími podmínkami než běžné banky.
Závěrem bych chtěl říci, že v souladu s usnesením vlády č. 203/2002 z 27. února letošního roku a s právními možnostmi navrhuji Parlamentu, aby přijal návrh zákona, na základě kterého by bylo možno přijmout úvěr od Evropské investiční banky ve výši do 95 mil. eur, účelově určený pro financování programu Rozvoj materiálně technické základny Masarykovy univerzity v Brně.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro první čtení pan poslanec Martin Kocourek.
Poslanec Martin Kocourek: Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych jako zpravodaj k tomuto tisku 1269 nejdříve zrekapituloval, že vláda v tomto návrhu navrhuje sněmovně, aby souhlasila s přijetím úvěru 95 mil. eur od Evropské investiční banky, a to k financování investičního programu Rozvoj materiálně technické základny Masarykovy univerzity v Brně. Tento úvěr pro Českou republiku by byl splatný ve lhůtě do 31. prosince 2026. Vláda dále navrhuje, aby úvěrovou smlouvu, plynoucí ze souhlasu sněmovny, sjednal jménem České republiky ministr financí.
Ve vládním návrhu zákona je také pasáž, která říká, že sněmovna souhlasí předem také s tím, že o výnosy získané z úvěru Evropské investiční banky lze navýšit výdaje státního rozpočtu, a to v tom roce, ve kterém budou tyto zdroje užity, neboli navyšuje se negativní saldo státního rozpočtu, který je pro příslušný rok schválen.
Celý tento vládní návrh je postaven na srovnání tří variant financování tohoto projektu. Jak zmínil pan ministr, první variantou je financování čistě Masarykovou univerzitou a státním rozpočtem. Tato varianta předpokládá náklady programu 4,853 mld. Kč. Druhou variantou je financování Masarykovou univerzitou, státním rozpočtem a zmíněným úvěrem od Evropské investiční banky. Tato varianta má stejné náklady programu jako předchozí. Třetí variantou je financování Masarykovou univerzitou, státním rozpočtem a developerem, která předpokládá návrh nákladů ve výši zhruba 8 mld. Kč.
Jako stanovisko bych chtěl uvést, že se budu pohybovat ve dvou rovinách - v rovině věcné a v rovině financování tohoto projektu.
K samotnému záměru vlády bych chtěl konstatovat, že s tímto záměrem rozvoje materiálně technické základny Masarykovy univerzity v Brně se počítá již ve schváleném státním rozpočtu na rok 2002, a to v investičních akcích, kde má program materiálně technické základny Masarykovy univerzity v Brně číslo 333.330, a s vyčíslenými výdaji tohoto programu ve výši 3,677 mld. Kč. To je tedy konstatování k věcnému záměru tohoto zákona.
Mnohem podstatnější je ale pohled na navržené financování této akce, pohled na náklady a soulad se schváleným zákonem o státním rozpočtu roku 2002 a dále dopad tohoto zákona na státní rozpočty let budoucích.
Moje stanovisko k rozpočtově finanční stránce tohoto návrhu se dá shrnout do následujících bodů:
1. Není v souladu program 333.310 (?) a vládní návrh zákona, neboť obsahuje různé vyčíslení celkových nákladů programu, resp. nároků na státní rozpočet, to je zmíněných 3,677 mld. Kč ve schváleném státním rozpočtu roku 2002 a 4,853 mld. Kč v tomto vládním návrhu.
2. Vládní zdůvodnění návrhu financování programu je velmi neprůkazné, neboť návrh nákladů programu je přepočítáván na kurs 33 Kč na euro, ale např. k 15. 3. 2002 byl kurs eura k české koruně 31,55, což by znamenalo u 95 mil. eur rozdíl 152,75 mil. Kč. Pak bych se musel zeptat, zda má program takovou flexibilitu, že když přijde o 152 mil. Kč, může být přesto kompletně realizován. Mohu se tedy ptát, zda je řádně projektově a kalkulačně připraven.
3. Vláda tvrdí, že jde o úvěr 95 mil. eur se sedmiletým odkladem splátek jistiny při úroku 5,34 %. Pokud si ale uděláme analýzu takového úvěru, potom zjistíme, že pak by se dluhová služba z vládního podkladu, to je 2,260 mld. Kč, lišila od analýzy, to je 2,427 mld. Kč, o 167 mil. Kč. Z toho plyne, že buď se někdo mýlí, nebo je v důvodové zprávě tato lhůta odkladu splátek uvedena nepřesně, protože pokud si dosadíme pětiletý odklad splátek, tak dluhová služba, kterou předpokládá vládní návrh, nám vyjde.
4. Mohu také konstatovat, že ostatní parametry úvěru od Evropské investiční banky jsou pro Českou republiku příznivé. Vyplývá to ze srovnání navržené úrokové míry úvěru Evropské investiční banky, to je 5,34 %, a úrokových měr na desetileté dluhopisy, které v České republice v březnu činily 5,57 % - rok předtím to bylo 6,61 %. To by prakticky znamenalo, že čistá současná hodnota tohoto úvěru je z pohledu České republiky kladná, což je pro Českou republiku velmi výhodné. Lze si jen postesknout, že takový pohled současné hodnoty tohoto projektu není v materiálu diskutován.
Z mé předchozí poznámky plyne také otázka, zda podle mého názoru výhodné parametry úvěru budou skutečně promítnuty do smlouvy s Evropskou investiční bankou.
V této souvislosti bych chtěl vládnímu návrhu vyčíst, že neobsahuje návrh smlouvy mezi Českou republikou a Evropskou investiční bankou, abychom neschvalovali pro ministra financí bianco parametry této úvěrové smlouvy.
Pro mne je dále velmi těžko přijatelný navržený § 2, který říká, že dopady tohoto projektu nebudou součástí schvalovaných státních rozpočtů, ale budou se připočítávat k saldu státního rozpočtu navíc.
Závěrem mi dovolte, abych shrnul, že
1. proti projektu výstavby kampusu v Brně nic nemám, neboť je ve státním rozpočtu na rok 2002 již předjímán,
2. bych chtěl uznat, že financování akce z úvěru Evropské investiční banky je pro Českou republiku výhodné,
3. jsem proti tomu, aby se projekt za 4,8 mld. Kč projednával tímto zrychleným režimem, a to ještě v situaci, kdy základní finanční parametry jsou nejisté nebo neprůkazné,
4. doporučuji proto, aby se financování tohoto projektu projednávalo jednak standardně ve třech čteních a v rozpočtovém výboru; doporučuji, aby tento projekt financování byl pokud možno projednáván společně s návrhem státního rozpočtu na rok 2003, neboť až tam se počítá s užitím výnosů z tohoto úvěru.
Na letošní rok program 333.330 má financování zajištěné v plánované výši 100 milionů Kč. Chtěl bych proto sněmovně avizovat, že v rámci rozpravy podám návrh na vrácení tohoto materiálu k dopracování předkladateli.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu zpravodaji Kocourkovi. Otevírám obecnou rozpravu a ptám se, kdo se do ní hlásí. Pan poslanec Kocourek má slovo.
***