(11.00 hodin)
(pokračuje Patočka)
Zejména bych se zmínil o jedné skutečnosti, že i zástupce Ministerstva financí, který jako sekční gestor projednával, byl to pan náměstek Janota a informoval rozpočtový výbor o struktuře řízení nákupu - uvedu stručnou charakteristiku: vede vládní zmocněnec s cca 100 odborníky a probíhá souběžně na čtyřech úrovních, a to kontraktační, technicko-logistické, to obhospodařuje Ministerstvo národní obrany, dále na úrovni offsetů, o kterých zde bylo hovořeno, což je v kompetenci Ministerstva průmyslu a obchodu, a na úrovni finanční, která je v kompetenci Ministerstva financí.
Pro rozhodování v rozpočtovém výboru byla prioritní finanční úroveň posuzování a dovolil bych si uvést, že pro základ a východisko i Ministerstva financí byla kupní smlouva, která v té době, když my jsme to projednávali, nebylo naprosto jednoznačně prokazatelně ani efektivně provedeno zhodnocení celé dodávky a nebylo předloženo přehledné a transparentní financování. Zástupce Ministerstva financí konstatoval, že návrh smlouvy byl v době, kdy rozpočtový výbor to projednával, pro Ministerstvo financí, nepřijatelný. Nebylo jasně odděleno financování od dodávek, nebyla doložena charakteristika financování úvěru. Jedná se o parametry objemů, výběr věřitele, úrokových nákladů, nákladů pojištění a zajištění celého tohoto obchodu.
Jsem názoru, že předkladatel zřetelně, byť nepřímo, vyjádřil nesouhlas s realizací požadovaného úvěru. Současně i potvrdil, že rozpočtovému výboru pro jeho rozhodování nebyly předloženy žádné korektní informace.
Musím se vrátit k tomu, že nebyly splněny vládou termíny, které byly stanoveny sněmovnou - do 31. 3. měly být předloženy výborům i poslancům příslušné termíny. Zmíním se i o tom, že jsme mnozí z nás absolvovali konferenci, kterou pořádalo Ministerstvo obrany a Ministerstvo průmyslu a obchodu, o offsetech. Byla asi zhruba před měsícem - hovořil zde o tom pan kolega Nečas. Myslím, že z celkové struktury, která byla přednesena, z těch 150 % tzv. offsetů mně v tom chybí jedna základní obchodní věc, o které jsem myslel, že zde zazní a že tam budou tzv. tvrdé a podmíněné offsety. Tento axiom se tam nikdy neobjevil.
Zmíním se o procesu projednávání v rozpočtovém výboru. Chtěl bych říci, že usnesení, které jsem zde přednesl, že rozpočtový výbor propouští nebo doporučuje, skončilo na poměru 8 : 7, to je na nejtěsnějším možném poměru, a že absence našich kolegů zejména z tzv. koalice umožnila vlastní propuštění tohoto pozitivního stanoviska. Důsledkem toho byla samozřejmě oponentní zpráva menšiny.
Vážený pane předsedo, dovolil bych si ještě říci několik dalších slov. Je nesporné, že projednáváme požadavek vlády na zcela mimořádný objem úvěru, který by závažně zatěžoval budoucí disponibilní zdroje státních rozpočtů. Je skutečností, že vláda ignorovala usnesení Poslanecké sněmovny a nepředložila v určeném termínu sněmovně ani rozpočtovému výboru potřebné korektní informace. Je asi zřejmé, že v kvantifikaci dalších vyvolaných výdajů chybí k objektivnímu posouzení výdajů z celkového pořízení další náklady, vyvolané po dobu životnosti letadel, dále náklady na infrastrukturální a technické investice, náklady na výcvik pilotů a pozemního personálu, náklady na eliminaci případných nežádoucích vlivů na obyvatelstvo.
Nechci se dostávat k nefinanční úrovni problémů, a zůstanu proto u problému požadovaného úvěru na nákup stíhacích letadel. Pro mě je hlavním kritériem priorita potřeby rozvoje ČR, ke kterým patří mimo jiné i priority i reforma armády, ale nikoliv vyšší priorita modernizace stíhacího letectva, vyšší zadluženost, vyšší útrata na úkor budoucích příjmů státního rozpočtu. Veřejnost je podle mého soudu nutno seznámit s cenou, kterou by pro tuto republiku znamenalo přijetí úvěru na tyto stíhací letouny na úkor případných jiných potřeb, kdyby se vůbec o takovémto úvěru sněmovna rozhodla.
Je také nutno uvést, že by se jednalo o úvěr v dvojnásobné výši letošních celkových rozpočtovaných kapitálových výdajů, tedy ve všech citlivých kapitolách, které byly předmětem našeho velmi složitého vyjednávání o schválení rozpočtu na rok 2002. Dovolím si např. uvést, jaké jiné potřeby by bylo možné realizovat v případě přijetí takovéhoto mimořádného úvěru ve výši 87 miliard korun. Myslím si, že asi všichni vezmete na vědomí, co by se za tuto částku dalo postavit nebo uhradit - 21 750 rodinných domků v ceně 4 mil. Kč za kus. Dalo by se postavit cca 300 km dálnic. Dalo by se odkanalizovat 2900 obcí v průměrné rozpočtové hodnotě 30 mil Kč. Dalo by se postavit zhruba 33 tisíc bytů v rozpočtové úrovni 2,6 mil Kč luxusního bytu. Zcela jistě by přicházelo v úvahu mnoho dalších prioritních potřeb. Zmíním se o realizaci preventivních úprav před povodněmi, opravy státních architektonických památek, úpravy silnic druhé a třetí třídy, modernizace železniční dopravy a revitalizace panelových sídlišť. Zcela jistě by se takových potřeb objevilo víc.
Postrádám v důvodové zprávě jakékoliv racionální stanovisko vlády k výběru poskytovatele úvěru. Myslím si, že tato republika má určitě vážnější rozpočtové potřeby, nehledě na stále narůstající růst veřejného dluhu. Z těchto důvodů, které jsem uvedl, proto předkládám návrh na zamítnutí tohoto vládního návrhu.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji vám, pane poslanče. Dále bude hovořit pan poslanec Karel Kühnl, připraví se pan poslanec Zdeněk Kořistka.
Poslanec Karel Kühnl: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové. Protože jsem byl u jednání Poslanecké sněmovny, když projednávala vládní návrh zákona, který se týká nákupu 24 nadzvukových letadel, v prvním čtení navrhovatelem onoho usnesení, kterým sněmovna požádala vládu o předložení tří zpráv o průběhu prací na aktualizaci bezpečnostní strategie, na koncepci výstavby profesionalizace armády a na koncepci vojenské obranné strategie, a dále celkový projekt financování nákupu nadzvukových letounů, tak bych si dovolil pár slov k těmto otázkám.
Vláda 12. dubna, tedy téměř se čtrnáctidenním zpožděním, přece jen předložila tři koncepce, o kterých se hovoří v prvních třech bodech onoho usnesení, a musím říci, že jakkoliv jsem akceptoval již při jednáních v prvním čtení, že není možné do konce března předložit hotové koncepce z určitých časových důvodů, tak přece jenom zprávu o průběhu prací na aktualizaci bezpečnostní strategie v souvislosti se změnou bezpečnostních rizik po 11. září jsme si asi všichni představovali trochu jinak.
Vláda nám předložila nikoliv zprávu o průběhu prací, ale zprávu o předběžném harmonogramu novelizace bezpečnostní strategie. Jinými slovy, dostali jsme málo obsažný plán v průběhu prací, jakýsi harmonogram, kdy dojde k jakémusi semináři a k jakémusi rozhodnutí.
***