(10.30 hodin)
(pokračuje Špidla)
Protože kdyby naši občané nebyli disciplinovaní, kultivovaní, houževnatí a stateční, tak se nikdy nepodařilo uskutečnit záchrannou operaci v takovém rozsahu, v takovém čase a s takovým úspěchem.
Jakkoli je tato věc nepochybná, bohužel došlo ke ztrátám na životech. Tyto ztráty jsou významně nižší než například v sousedním vyspělém Německu. Myslím si, že i to je ukázka toho, že náš systém reagoval na situaci, která je vysloveně srovnatelná, do které jsme se dostali rychleji, méně očekávaně, a přesto je počet lidí, kteří zahynuli, daleko menší.
V současné době je registrováno 14 ztrát na životech. Z toho pravděpodobně šest nelze dát do souvislosti s povodněmi jako takovými, ale je nutné je dát do souvislosti s riskantním chováním lidí v této vypjaté situaci. Čili tento úspěch je velký, ale přesto si myslím, že by bylo správné minutou ticha uctít památku těch, kteří zahynuli v zuření tohoto přírodního živlu, stejně tak jako touto minutou vzdát úctu těm, kteří se tak úspěšně a s takovým odhodláním nasadili.
Dámy a pánové, žádám vás o minutu ticha.
(Všichni přítomní v sále povstali. Následovala minuta ticha.)
Děkuji vám.
Povodeň zasáhla, jak jsem již uvedl, řadu velkých měst a obcí. Zcela zatopených bylo 99 měst a obcí, které mají celkem 263 tis. obyvatel. Chci říci, že pro účely této statistiky jsme městské části považovali za obce, čili je to včetně městských částí.
Částečně zatopených bylo 347 měst a obcí, které měly 1 333 000 obyvatel. Znamená to tedy, že bylo postiženo celkem 446 obcí, tj. 7,1 % obcí z celkového počtu obcí. V nich žil v okamžiku povodně 1 600 000 obyvatel, to znamená, přímo či nepřímo se do kontaktu s povodní dostalo 15,6 % obyvatel České republiky.
Podle předběžných odhadů vlády živelní pohroma zapříčinila škody ve výši 60 až 90 miliard korun. Myslím si, že toto číslo zdaleka není konečné a že musíme uvažovat o tom, že je pouhým odhadem. To je právě jeden z důvodů, proč vláda předkládá návrh na prodloužení odevzdání státního rozpočtu, protože k jeho skutečně kvalitnímu zpracování tváří v tvář této kruté katastrofě budeme potřebovat ještě dodatečný čas.
Mnohamiliardové škody jsou v průmyslu, na budovách, na telekomunikacích, na poštách, na zemědělských kulturách, lesích, stavu vodních děl apod. Myslím si, že výčet škod bude trvat ještě určitou dobu.
Částečně bylo narušeno i životní prostředí. Zde bych chtěl zdůraznit, že nebylo narušeno ekologickou havárií v takovém klasickém slova smyslu. Jedinou registrovanou havárií, naštěstí ne zcela velkého rozsahu, ale přesto byla velmi nebezpečná a krizové štáby měly velmi těžké rozhodování, byl únik chloru z Neratovic. Ten se podařilo nasazením Hasičského záchranného sboru a Armády České republiky zvládnout, a z tohoto hlediska, jakkoli to nepochybně ekologická havárie byla, její důsledky byly omezené.
Další ekologické havárie nejsou registrovány, kromě dílčích havárií, které byly způsobeny např. vyplavením menších zásobníků ropných látek apod. V jednom paradoxním případě se ukázalo, že tím byl odhalen trestný čin, kdy profesionální řidič si shromažďoval ve své garáži benzin neznámého původu. Žádná z těchto havárií nebyla významná z hlediska životního prostředí.
To, co je z hlediska životního prostředí velmi významné, je, že bylo celkově zasaženo 76 čističek odpadních vod, a to jak u statisícových a milionových měst, například České Budějovice a Praha, tak samozřejmě u desítek měst a obcí, které jsou menší, ale přesto jsou významné. Odstranění této situace bude vyžadovat velké úsilí, protože nepochybně ovlivnění životního prostředí a ovlivnění hygieny v prostředí bude významné, a musíme této věci věnovat pozornost.
Pokud jde o celkové hodnocení této povodně v oněch konvenčních termínech stoleté, pětisetleté a tisícileté vody, myslím, že nemá velký význam s těmito pojmy manipulovat. Snad pouze jediná poznámka: u přítoku do Orlíku se hovoří o tisícileté vodě, u přítoku z Orlíku do Prahy se hovoří o pětisetleté vodě a na odchodu z České republiky jsou to vody, které nepřekračují hodnotu stoleté vody, ale v zásadě se jí blíží.
Myslím, že při této příležitosti můžeme vzdát hold vodnímu stavitelství v České republice, protože například rybník Rožmberk je postaven na objem vody 5 mil. m3 a ve vrcholném okamžiku obsahoval 70 mil. m3. Přesto hráz postavená v 16. století odolala.
Okamžitě poté, co opadlo bezprostřední nebezpečí, byla provedena revize přehrad a všech vodních děl. Tato revize skončila velmi uspokojivě, protože z hlediska celkové stability těchto vodních děl nebyly shledány závady, i když, pravda, došlo k dílčím poškozením technického zařízení, turbin, různých kanálů apod., ale základní stabilita a konstrukční schopnost těchto vodních děl zadržovat vodu byla zachována.
Dovolte mi, abych se zabýval jen velmi krátce chronologií událostí, resp. velmi krátce činností provádění záchranných prací, likvidace škod a činností vlády.
Na odstraňování škod a záchranné práce bylo nasazeno celkem 27 tisíc záchranářů, z toho 3 800 profesionálních hasičů, 11 500 dobrovolných hasičů, 4 800 policistů, 1 350 vojáků pro posílení policie a 5 700 vojáků pro záchranné práce. Spolu s nimi bylo nasazeno 2 000 vozidel a jiné techniky, vrtulníky Armády ČR a Policie ČR.
***