(17.20 hodin)
(pokračuje Dostál)
ČSFR dne 7. 9. 1992 sdělila diplomatickou nótou Centru světového dědictví UNESCO, že Česká republika má dostatek vlastních právních nástrojů, jimiž je schopna zajistit ochranu historických památek, a že vláda České republiky bude podporovat úsilí o harmonický rozvoj historických jader měst nominovaných k zápisu do seznamu světového dědictví, jmenovitě Českého Krumlova, se zřetelem na jejich historické a umělecké hodnoty a úsilí o eliminaci negativních dopadů turistického ruchu, dopravy, nevhodných staveb - to podtrhuji - a nevhodného užívání památek a jejich souborů.
Na zasedání mezivládního výboru pro světové dědictví v Santa Fé v USA ve dnech 7. - 14. prosince 1992 byl schválen návrh ČSFR na zápis mimo jiné historického jádra Českého Krumlova na seznam světového dědictví, v jehož důsledku je Česká republika od 14. prosince 1992 ve vztahu k tomuto kulturnímu statku vázána Úmluvou o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví a opatřeními stanovenými pro jejich provádění.
Dne 16. ledna 1993 nabylo právní moci správní rozhodnutí Ministerstva kultury o nepřípustnosti stavby otáčivého hlediště v zahradě zámku v Českém Krumlově z hlediska památkové péče. 16. ledna 1993 to bylo Ministerstvo kultury vlády, které předsedal Václav Klaus.
Dne 24. května 1993 Stavební úřad v Českém Krumlově vydal rozhodnutí o kolaudaci stavby otáčivého hlediště v zahradě zámku v Českém Krumlově, a to jako stavby dočasné na pět let.
Dne 21. června 1993 uzavřelo město České Budějovice a Památkový ústav v Českých Budějovicích nájemní smlouvu umožňující provoz otáčivého hlediště v zahradě zámku v Českém Krumlově, ve které se město České Budějovice zavazuje na svůj náklad odstranit stavbu hlediště do konce roku 1998 a uvést na svůj náklad příslušnou část zámecké zahrady ve lhůtě do 30. dubna 1999 do původního stavu.
Dopisem ze dne 17. června 1997 vyjádřil tehdejší ministr kultury Jaromír Talíř v zastoupení Ministerstva kultury jako dotčeného orgánu státní správy souhlas k žádosti města České Budějovice o prodloužení provozování otáčivého hlediště v zahradě zámku v Českém Krumlově o pět let, to je do roku 2002.
Dne 9. února Stavební úřad v Českém Krumlově povolil změnu užívání tohoto otáčivého hlediště do 1. 3. 2003.
Na základě shodně učiněného prohlášení města České Budějovice a Jihočeského divadla České Budějovice bylo notářským zápisem vydáno osvědčení o tom, že stavba otáčivého hlediště v zahradě zámku v Českém Krumlově je vlastnictvím České republiky. Zápis o vlastnictví otáčivého hlediště pro Českou republiku do katastru nemovitostí byl vyhotoven 16. března 1998. Proti tomu podalo Ministerstvo kultury dne 4. listopadu 1998, tedy už v mém funkčním období, žalobu o určení vlastnictví. Okresní soud v Českém Krumlově svým usnesením řízení ve věci zastavil s tím, že neshledal pro ně dostatek důvodů, resp. že neshledal aktivní legitimaci Ministerstva kultury k podání takové žaloby. Shodně s tímto usnesením posléze rozhodl s konečnou platností krajský soud. Město České Budějovice a Památkový ústav v Českých Budějovicích uzavřely dodatek k nájemní smlouvě, přičemž termín plnění závazku města České Budějovice na svůj náklad odstranit stavbu otáčivého hlediště v zahradě zámku v Českém Krumlově a uvést na svůj náklad příslušnou část zámecké zahrady do původního stavu se změnil na 31. 12. 2002.
Dnem nabytí účinnosti zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, vznikla příslušnost hospodařit s otáčivým hledištěm v zahradě zámku v Českém Krumlově Okresnímu úřadu Český Krumlov. Okresní úřad Český Krumlov tento majetek pro svou činnost nepotřebuje, a proto jej nabídl v souladu s uvedeným zákonem jinému státnímu subjektu, Státnímu památkovému ústavu v Českých Budějovicích, který je státní organizací příslušnou hospodařit s pozemkem, na kterém se otáčivé hlediště nachází.
22. června loňského roku byl vypracován znalcem z oboru stavebnictví, specializace statika, ocelové konstrukce a výpočetní technika, posudek stavu ocelové nosné konstrukce otáčivého hlediště v zahradě zámku v Českém Krumlově se závěrem, že daná stavba byla špatně provedena a že je špatně udržována, že všechny nosné konstrukce podlahy vyžadují generální opravu a že demontáž stavby představuje po provedené kalkulaci náklady ve výši 350 tisíc Kč.
19. října loňského roku poskytlo Ministerstvo kultury stálé misi České republiky při UNESCO na vyžádání ředitele Centra světového dědictví UNESCO základní informace o otáčivém hledišti v zahradě zámku v Českém Krumlově. Dopisem ze dne 8. ledna 2002 mi sdělil ředitel Centra světového dědictví UNESCO, že se ztotožňuje s názorem - tedy s názorem ministerstva - který pokládá otáčivé hlediště za nevhodné zařízení, pro které je třeba nalézt jiné umístění, a že sdílí názor, že by se povolení pro užívání této stavby už nemělo dále prodlužovat. Otáčivé hlediště v zahradě zámku v Českém Krumlově včetně negativních dopadů jeho provozu na zámeckou zahradu lze kvalifikovat jako stavbu odporující závazkům České republiky podle článků 4 a 5 Úmluvy o ochraně světového kulturního dědictví. Tím je založen předpoklad pro zrušení zápisu historického jádra Českého Krumlova jako památky světového kulturního a přírodního dědictví, přičemž postup Centra pro světové dědictví UNESCO již odpovídá proceduře stanovené pro takové případy mezivládním výborem pro světové dědictví.
Dne 10. ledna letošního roku přijal petiční výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR usnesení, jímž vyzývá Ministerstvo kultury a ostatní zainteresované instituce k zajištění dalšího provozování otáčivého hlediště na jeho dnešním místě v zahradě zámku v Českém Krumlově. Dopisem z 1. února jsem sdělil předsedovi petičního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, že uvedené usnesení petičního výboru nemohu respektovat s přihlédnutím k mezinárodním závazkům, jimiž je Česká republika vázána podle Úmluvy o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví.
V květnu 2002 přijalo zastupitelstvo Jihočeského kraje jakési usnesení, jímž podporuje zachování otáčivého hlediště v zahradě zámku v Českém Krumlově minimálně na dobu nezbytně nutnou k realizaci alternativního řešení točny. Ministr kultury svým dopisem ze dne 27. května t. r. v návaznosti na neformální rozpravu ve věci, jež se konala v rámci výjezdu vlády do Českých Budějovic, vyslovil názor, že by bylo možné uvažovat o prodloužení provozování stavby otáčivého hlediště v zahradě zámku v Českém Krumlově, nejdéle však do 30. června 2006, ale to za podmínky, že krajské orgány se právně relevantní formou zaváží, že nebudou požadovat další prodloužení po uvedeném termínu a že ve stejné době bude již postaveno na jiném vhodném místě nové otáčivé hlediště v Českém Krumlově.
***