(17.30 hodin)
(pokračuje Kasal)
V rozpravě také zazněl návrh na zkrácení lhůty pro projednávání na sedm dní. Na sedm dní, ano, dobře jste slyšeli.
Já vás odhlásím a poprosím o registraci. Dáme příležitost všem, kteří se chtějí účastnit hlasování, aby mohli přijít.
Pan poslanec Vymětal správně upozorňuje, že ke zkrácení lhůty je potřeba, aby zazněl souhlas navrhovatele. Vidím, že pan ministr souhlasí, takže jsme naplnili jednací řád.
Nyní rozhodneme o přikázání předloženého návrhu k projednání rozpočtovému výboru.
Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 30 a táži se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji.
Hlasování pořadové číslo 30 skončilo. Pro se vyslovilo 163 poslanců, 1 poslanec byl proti. Návrh byl přijat.
Dále zazněl návrh na přikázání předloženého návrhu k projednání hospodářskému výboru.
Rozhodneme o tom v hlasování pořadové číslo 31, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji.
Hlasování pořadové číslo 31 skončilo. Výsledek je, že pro se vyslovilo 153 poslanců, proti 8. Návrh byl přijat.
Dále zazněl návrh na zkrácení lhůty pro projednávání na sedm dnů.
Rozhodneme o tomto návrhu v hlasování pořadové číslo 32, které jsem zahájil. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti? Děkuji.
Hlasování pořadové číslo 32 skončilo. Výsledek je pro 121 poslanců, proti 37. I tento návrh byl přijat.
Tím mohu konstatovat, že jsme prvé čtení návrhu tohoto zákona úspěšně skončili. Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji.
O slovo se přihlásil pan poslanec Karel Vymětal.
Poslanec Karel Vymětal: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, vzhledem k tomu, jak byl ukončen předchozí bod, dovoluji si procedurálně navrhnout, abychom zařadili do programu této schůze druhé a třetí čtení tohoto vládního návrhu zákona s tím, že druhé čtení by bylo zařazeno jako první bod ve středu příští týden 16. 10. 2002.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji. O tomto návrhu dávám hlasovat bezprostředně v hlasování pořadové číslo 33, které jsem zahájil. Kdo je pro, aby druhé čtení tohoto návrhu zákona proběhlo příští středu? Kdo je proti? Děkuji.
Hlasování pořadové číslo 33 skončilo. Pro 112 poslanců, proti bylo 30. Návrh pana poslance Vymětala na zařazení tohoto bodu ve druhém čtení byl přijat.
Nyní se můžeme pustit do dalšího bodu, kterým je
7.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 526/1990 Sb.,
o cenách, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 52/ - prvé čtení
Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr financí pan Bohuslav Sobotka. Pane ministře, máte slovo.
Ministr financí ČR Bohuslav Sobotka: Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, předkládám návrh změny zákona o cenách, který zajišťuje plnou slučitelnost české právní úpravy v označování zboží cenami se směrnicí Evropských společenství o ochraně spotřebitele při označování výrobků cenou.
Podstata návrhu spočívá v tom, že obchodníci budou mít podle návrhu povinnost označit výrobky nabízené spotřebiteli nejen prodejní cenou konkrétního kusu prodávaného výrobku, ale současně i cenou za měrnou jednotku množství. Tou se zpravidla rozumí jeden kilogram, jeden litr a jeden metr, jeden metr čtvereční, resp. jeden metr krychlový. Tato povinnost má usnadnit porovnávání ceny v nabídce většího množství různých srovnatelných výrobků v odlišném balení. V souladu s evropskou úpravou není tato povinnost všeobecná, to znamená, že se neuplatňuje v případech, kdy by to nebylo vhodné či zavádějící, a umožňuje se uplatnit přechodné období hlavně pro menší prodejny. Označování současně jako cenu za kus, tak cenu za jednotku množství bude po vstupu zákona v platnost platit v podstatě pro balené potravinářské výrobky a vymezený okruh nepotravinářských výrobků v samoobslužných prodejnách s plochou nad 400 metrů čtverečních. Pro menší prodejny je v souladu se směrnicí navrhováno přechodné období.
Některé povinnosti, které směrnice ukládá, jsou již v českých cenových předpisech upraveny, a proto nejsou předmětem návrhu novely zákona o cenách. Jedná se například o obecnou povinnost označit zboží cenou, či aby označení ceny bylo jednoznačné, snadno identifikovatelné a dobře čitelné, či aby byla uvedena cena včetně daně z přidané hodnoty a všech ostatních daní.
Navrhuje se účinnost nové právní úpravy, a to tak, že tato právní úprava by byla účinná ke dni vstupu do Evropské unie, a to z následujících důvodů. Členské země EU měly povinnost přizpůsobit právo svých zemí této směrnici do 18. března 2000. Ve většině zemí však nebyl tento termín dodržen. Je diskutován zejména ne zcela jednoznačný přínos pro spotřebitele v některých případech, kdy např. více cen na cenovce může spotřebitele spíše uvádět v pochybnost. Svoji roli zde mohou hrát i zvýšené náklady obchodníků, zejména při přechodu na nové označení, což se může následně projevit v cenách. I když se již dnes můžeme v obchodní síti, v jednotlivých velkoplošných prodejnách setkat s uváděním vedle ceny za kus také ceny za měrnou jednotku množství, řada obchodních firem bude nepochybně následně potřebovat určitý čas na technickou přípravu pro toto označení.
V tuto chvíli si dovolím požádat Poslaneckou sněmovnu, aby tuto harmonizační úpravu české právní úpravy propustila do druhého čtení. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji vám, pane ministře, za odůvodnění tohoto návrhu a prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Miloslav Vlček.
Poslanec Miloslav Vlček: Pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych přednesl svoji zpravodajskou zprávu ke sněmovnímu tisku č. 52. Pan ministr mi moji úlohu velice usnadnil. Jen bych tady doplnil, že navrhovaná právní úprava není v rozporu s ústavním pořádkem České republiky, a doporučuji tuto novelu pustit do druhého čtení. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu zpravodaji Miloslavu Vlčkovi a otevírám obecnou rozpravu. Písemné přihlášky nemám, hlásí se pan poslanec Doležal.
Poslanec Vladimír Doležal: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, já jsem si se zájmem přečetl tento návrh a musím konstatovat, že když nic jiného, tak jsem z něj překvapen, protože jsem se do dneška domníval, že český národ je národ matematiků a do pěti umí počítat. Ovšem tento návrh mě přesvědčuje o jiném.
Pokud přehlédnu to, že v odkaze pod čarou 9a se odvoláváme na směrnici EU - a já jsem neslyšel nikdy, že pro nás tyto směrnice jsou závazné, a pokud jsem aspoň absolvoval mnoho kursů o českém právu, tak nevím, z čeho toto vyplývá, a dokonce nevím, ve které sbírce vyhlášek či zákonů tuto směrnici najdeme. Takže bych rád, abychom když tak dodržovali řádný legislativní proces. Přiznám se, že jsem to konzultoval i s legislativou, která je z toho tak trochu nešťastná, ale tvrdí, že v některých zákonech to sice prošlo, ale že to určitě dobře není. Bohužel, legislativní pravidla vlády to umožňují, ale ta nejsou podle mého názoru pro tuto sněmovnu závazná.
Ale co je dál? My tady rozhodneme, že na všem zboží bude jak cena celková, tak cena za kus, kilogram, metr, centimetr, stránku - nevím, co si dalšího vymyslíme. To znamená, že nutíme výrobce, aby v daném okamžiku změnili své etikety, změnili systém označování výrobků, změnili obal. A co se tím stane?
***