(10.00 hodin)
(pokračuje Plachý)
Pro rok 2001 neupřesnilo CzechInvestu účel užití příspěvku na realizaci a administraci programu. Důsledkem toho byla skutečnost, že CzechInvest použil takto nedostatečně účelově určené prostředky na úhradu nákladů na služby spojené s realizací jiných programů a v některých případech postupoval nehospodárně. Například uhradil částku 1,559 mil. korun za činnosti spojené s prokazováním vlastnických vztahů, přičemž tyto náklady měly hradit obce z vlastních prostředků. Příspěvek ze státního rozpočtu na provoz CzechInvestu v roce 2001, který pokrýval všechny jeho plánované výdaje, činil celkem 148 milionů korun, z toho 15,6 milionů korun Ministerstvo průmyslu a obchodu určilo navíc na realizaci a administraci programu zainvestování průmyslových zón. Ministerstvo průmyslu a obchodu nezpracovalo žádný systémový rozbor využití těchto nákladů vzhledem k dosahovaným výstupům.
Bylo prokázáno nejednotné posuzování žádostí ze strany CzechInvestu, který některé ze žádostí vyřadil z důvodů nevyjasněných vlastnických vztahů k pozemkům, jiné s podobnými nedostatky doporučil k realizaci. Ministerstvo průmyslu a obchodu přesto tyto žádosti schválilo.
U příjemců podpor byly zjištěny nedostatky v předprojektové a projektové přípravě jednotlivých akcí, které následně negativně ovlivnily celkovou výši investičních nákladů a způsobily vícepráce značného věcného a finančního rozsahu. Nedostatky byly rovněž zjištěny v oblasti porušování rozpočtové kázně.
Budoucí rozvoj dalších průmyslových zón může být limitován rozhodnutím Ministerstva průmyslu a obchodu o realizaci zóny Kolín - Ovčáry, která svou finanční náročností převyšuje vyčleněné finanční prostředky pro ostatní průmyslové zóny až do roku 2003. Kontrolovaný objem finančních prostředků u 18 vybraných projektů činil 717 milionů korun. Na tyto akce byla poskytnuta podpora ze státního rozpočtu ve výši 377 milionů korun, z toho kontrolou zjištěné nedostatky se dotýkaly částky ve výši 164,3 milionu korun, tedy 43 %. Z toho 131,1 milionu korun tvořily nedostatky v účetnictví.
Tolik zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu.
Jak je vidět, nedostatků je spousta. Proto vaším prostřednictvím, paní předsedající, kladu otázku nepřítomnému panu ministrovi, resp. přítomnému jeho zástupci, zda o těchto nedostatcích podpory výstavby průmyslových zón ví a jak je hodlá řešit.
Další problematickou částí zprávy je tzv. Sektorový operační program Průmysl. Tento program zavádí dalších deset programů, které kolidovaly se 17 programy podpory malého a středního podnikání. Přitom u nově zaváděných programů se nejedná o záruky, úvěry, příspěvky na úhradu úroků, ale především o dotace přidělované neprůhledným rozhodovacím procesem. Nabízí se otázka, co je vůbec přínosem Sektorového operačního programu Průmysl. Ze zprávy to totiž zřejmé není.
Poslední výtka se týká hodnocení efektivnosti podpor. Zpráva sice poprvé obsahuje hodnocení efektivnosti, ale zato mně osobně zde chybí záměr na další zdokonalování účinnosti podpor, jak je uvedeno v novém zákoně č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání.
Dámy a pánové, asi by bylo chybou rušit stávající systém programové podpory malého a středního podnikání. Stejnou chybou by však bylo očekávat od deset let starého systému podpor, který je již dávno za svým zenitem, že nastartuje dynamický rozvoj malého a středního podnikání. Po deseti letech nastal čas přehodnotit systém podpory malého a středního podnikání a nevymýšlet přitom vymyšlené. Stačí paradoxně realizovat tzv. politiku podpory malého a středního podnikání v podobě, v jaké ji nesl do vlády ministr Grégr - a já doufám, že si ji přečetl. Bohužel s ní byl vyhozen.
Nízké daně, daňová podpora investic oproti spotřebě, debyrokratizace podnikatelského prostředí, zlepšení postavení věřitelů, zkvalitnění a zrychlení práce soudů, zavedení podnikatelského vzdělávání na všech stupních škol, včetně etiky podnikání, bezesporu správnou cestou jsou. Obecně řečeno - méně státu a více svobody pro podnikání je ta nejlepší pomoc, a to nejen pro malé a střední podnikání.
Děkuji za vaši pozornost.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane poslanče. Mám zde další písemné přihlášky do rozpravy, ale registrovala jsem také, že pan ministr říká, že bude reagovat, až všichni poslanci přihlášení do rozpravy přednesou svá slova. Děkuji vám za pochopení této situace.
Uděluji nyní slovo paní poslankyni Aleně Páralové, která je další písemně přihlášenou do obecné rozpravy. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Alena Páralová: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, členové vlády, vážené dámy, vážení pánové, ze Zprávy o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2001 se dovídáme, že k 31. 12. 2001 bylo v naší zemi registrováno 1,862 milionu podnikatelských subjektů vlastnících živnostenská oprávnění, z nichž fyzických osob bylo 1,635 milionu a právnických osob 227 tisíc.
Pro podnikatele je jistě zajímavé, kolik malých a středních podniků a podnikajících fyzických osob je ekonomicky aktivních, a dále, jaké procento z těchto subjektů dosáhlo na státní podporu malého a středního podnikání. Tento údaj však v materiálu hledáme marně. Ve zprávě je sice uvedena míra nezaměstnanosti pro jednotlivé regiony, ale pouze k datu 31. 12. 2001.
Postrádám i velmi důležitou část, a sice přehlednou tabulku zobrazující vývoj jednotlivých parametrů právě včetně míry nezaměstnanosti v posledních letech. Srovnáme-li tuto zprávu se zprávami předkládanými sněmovně za Klausových vlád, zjistíme, že tam tabulky nechyběly. Nechyběly ani ve zprávě za rok 1997 předkládané vládou premiéra Zemana na podzim 1998.
Premiér Špidla často opakuje, že sociálně demokratická vláda zachránila tuto zemi poté, co ji Klausovy vlády zdevastovaly. Proč asi je v letošní zprávě vývoj předchozích let diskrétně zamlčen? Co myslíte? Je to z vrozené skromnosti vlády, nebo se vláda nemá čím chlubit?
Podporu obdrželo 7198 podnikatelských subjektů, což znamená 3,8 promile subjektů. Z ekonomicky aktivních podniků pak získalo podporu necelé jedno procento subjektů. Z prostředků státního rozpočtu bylo na tuto podporu vyčerpáno celkem 3,554 miliardy korun.
Ve zprávě se dále uvádí, že za nepřímou podporu podnikání lze považovat i aktivní politiku zaměstnanosti realizovanou Ministerstvem práce a sociálních věcí, např. na zřizování nových pracovních míst ve výši více než 3 miliardy korun. Sečteme-li obě tyto položky, dostaneme 6,6 miliardy korun. Vynaložili jsme tedy 6,6 miliardy korun na podporu zaměstnanosti a podnikání a nezaměstnanost nezadržitelně stoupá, a co je horší - že i při růstu hrubého domácího produktu klesá zaměstnanost.
Nabízí se otázka, zda by nebylo daleko prospěšnější vynaložit oněch 6,6 miliardy např. na stavbu dálnice do Hradce Králové a na rychlostní komunikaci R35, což by velice pomohlo Pardubickému kraji, kde je nejnižší průměrná mzda.
***