(16.10 hodin)
(pokračuje Vávra)
Jejich výsledkem musí být jednoduchý a nediskriminační systém podpor, nejlépe ovšem ve snížení daní.
Čeho je dobré si všimnout, je sdělení, že klidný cenový vývoj zatím - zase podtrhuji slovo zatím - nebyl narušen růstem mezd a růst národohospodářské produktivity práce nadále zaostává za růstem reálné mzdy. Tato nepříznivá relace a její pokračování by mohlo znamenat riziko z hlediska udržení makroekonomické stability. Jisté je, že pokračování růstu mezd bez vyššího zvyšování produktivity, tzn. postupné otevírání nůžek, je varováním pro vládu, která, doufám, provede nezbytná opatření právě pro udržení makroekonomické stability.
Dále se konstatuje: Nezaměstnanost v r. 2001 byla celkem stabilní na úrovni kolem 9 %. Je to číslo, které se od r. 1997 zvedlo asi o 3,8 %. Co je ovšem horší, je reálný předpoklad, že se koncem letošního roku nezaměstnanost zvedne nad 10 %. To je alarmující a zároveň to ukazuje, že systém podpor v zaměstnanosti je neefektivní, že sociální systém je nevyhovující a je nutno přejít na jiné způsoby nezatěžující výdajovou stránku státního rozpočtu svým růstem. To, že ke snížení problematiky nezaměstnanosti přispívají zahraniční investice, není na místě, neboť dochází jen k přeskupování zaměstnanců v okolí těchto investic. Je dosti příkladů o tom, že zaměstnance svážejí autobusy z jiných okresů a nezaměstnaní v blízkém okolí zahraniční investice nemají o práci zájem.
Doufám, že si koaliční vláda uvědomuje, že nízký přínos pro příjmovou stránku státního rozpočtu z investic na zelené louce, kurs české koruny, jen deklarativní zájem o malé a střední podniky, nárůst mezd nepodpořený nárůstem produktivity práce, zvyšující se nezaměstnanost, nárůst mandatorních a pseudomandatorních výdajů a další aspekty jsou pro ní výzvou k řešení ve prospěch občanů České republiky.
K samotnému hospodaření Ministerstva průmyslu a obchodu a jeho organizačních složek a příspěvkových organizací sděluji, že příjmová stránka je vyšší než schválený rozpočet a výdajová stránka je zase nižší, takže z pohledu čísel je vše v pořádku. Ale mám několik dotazů k hospodaření.
Za prvé - investiční výdaje. Bylo vždy využito zákona o veřejných zakázkách v celé šíři? Vždyť u samotného ministerstva se jedná o 66,3 mil. Kč, dále nákup 250 ks PC, 17 ks notebooků, a to pro zajištění akčního plánu realizace státní informační politiky, dále potom 7,4 mil. Kč spojených s projektem zabezpečujícím funkčnost soustavy živnostenských rejstříků. Organizační složky státu, mezi něž patří Puncovní úřad, Česká obchodní inspekce, Státní energetická inspekce, Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva a Design centrum v ČR, dohromady investovaly 50,5 mld. Kč. Příspěvkové organizace v působnosti MPO, mezi něž patří CzechTrade, CzechInvest, CzechIndustry, Agentura pro rozvoj a podnikání, Česká energetická agentura, Správa služeb MPO, Český normalizační institut, Český metrologický institut a další tři ústavy dohromady investovaly 43,5 mld. Kč.
U CzechInvestu bych se zastavil. Na činnost se zainvestováním průmyslových zón byla určena částka 15,6 mil. Kč a dle sdělení NKÚ byla překročena o 3,8 mil. Kč, přičemž MPO stanovilo její využití jen obecně. NKÚ kontrolovala využití dotací ze státního rozpočtu poskytovaných na zainvestování průmyslových zón a jeho kritické vyhodnocení najdeme ve Věstníku NKÚ, roč. 10, částka 2 z roku 2002, kontrolní závěr 01/26. Předpokládám, že MPO nebude zlehčovat výsledky této kontroly, vyvodí závěry a přijme z ní ponaučení tak, aby se tyto nedostatky zjištěné kontrolou neopakovaly. Jde přece o plýtvání peněz daňových poplatníků.
Za druhé. Při schvalování rozpočtu kapitoly 322 MPO pro r. 2001 nebyly ze státního rozpočtu na nově vznikající příspěvkovou organizaci CzechIndustry na základě usnesení hospodářského výboru přiděleny žádné prostředky. Hospodářský výbor se domníval, že tato organizace je zbytečná, protože již existovalo dost příspěvkových organizací kromě samotných odborů MPO, které budoucí činnost CzechIndustry mohly vykonávat. Přesto existovala a hospodařila se 14 mil. Kč. Co tedy CzechIndustry přinesla České republice zásadního, aby tím prokázala svoji nezbytnost?
A za třetí. Oblast čerpání mzdových prostředků je velmi zajímavá. Ve schváleném státním rozpočtu celého resortu MPO je vždy naplánován limit počtu zaměstnanců včetně průměrného platu. Schvalovaná skutečnost je vždy rozdílná v počtu zaměstnanců, resp. průměrného přepočítatelného počtu zaměstnanců, který je asi o 6 % nižší. To platí jak pro r. 2000, tak i pro r. 2001. Zajímavostí jistě je, že úspora zaměstnanců se neprojevuje v úspoře platů. Průměrný plat je v přepočtu vyšší. MPO nárůst platů z roku na rok počítá z průměrného přepočítatelného počtu zaměstnanců násobeného průměrným platem. Jejich nárůst činí z r. 2000 na rok 2001 8,7 %. Skutečný nárůst je ale o 11,8 % a je výsledkem tohoto zvláštního plánování. Pro potvrzení tohoto výsledku stačí porovnat v obou rocích násobení přepočítatelného počtu zaměstnanců průměrným platem a dělením jejich součinu. Moje otázka tedy zní, jak je to možné, když inflace v roce 2001 byla jen 4,7 %, a kdo je za tuto oblast zodpovědný.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Eduardu Vávrovi a prosím, aby se slova ujal pan poslanec Miloslav Ransdorf jako poslední z písemně přihlášených do obecné rozpravy.
Poslanec Miloslav Ransdorf: Dámy a pánové, s politováním musím říci, že série mých krátkých projevů v minulém období tímto končí a nyní budu hovořit trochu obšírněji o státním závěrečném účtu za r. 2001. Budu se také několikrát dovolávat Murphyho zákonů, a to ne proto, že by to byla nějaká moje libůstka, ale proto, že je to oblíbené čtivo bývalého premiéra Miloše Zemana, a jeho duch je tu s námi díky tomu, že projednáváme státní závěrečný účet za r. 2001, a můžeme si tak v praxi prověřit, do jaké míry byla naplněna jeho teze, že jeho vláda vyvedla definitivně a neodvolatelně naši zemi z ekonomické a sociální krize.
Vládní zpráva, kterou projednáváme, obsahuje velké množství detailních informací, ale neodpovídá na řadu základních otázek, které si v souvislosti s hodnocením ekonomického vývoje musíme klást. Mí kolegové tyto otázky zmínili, a u některých hodnocených skutečností jsou pak závěry uvedené ve zprávě buď nepřesné, nebo dokonce zkreslené. Kladu si otázku, zda jde pouze a jenom o nepřesnosti a zkreslení, nebo o neznalost, či dokonce o záměr víceméně zatemnit skutečný vývoj našich veřejných resp. státních financí. Ale nešť! Víme sice, že vláda rozhoduje, ale již jsme si za dlouhá léta víceméně zvykli na to, že rozhodují a reálně vládnou úřednické aparáty. Úřednický aparát pracuje usilovně, s chutí a s výsledky, které jsou v plném souladu s již avizovaným Murphym, a sice s jeho zákonem pracoviště, totiž - těší-li vás vaše práce, děláte ji patrně špatně. A předložená zpráva o státním závěrečném účtu za loňský rok je toho opravdu parádním příkladem.
Obsahuje totiž velké množství dílčích údajů, ale jejich souhrnnější zhodnocení často absentuje. Komentář Ministerstva financí se omezuje na popis plnění rozpočtu, který však byl v průběhu roku přizpůsobován faktickému vývoji a doplňován o výdaje vědomě nezahrnuté do původního rozpočtu.
***