(16.30 hodin)
(pokračuje Ransdorf)
V souhrnu tak vzrostly příjmy obcí o 21,7 mld. Kč, to je o 13,3 %. Současně vzrostly jejich výdaje o 31,5 mld. Kč, tedy o 19,2 %, a vedly ke zvýšení schodku o 9,8 mld. Kč, tedy na osminásobek stavu v předchozím roce. Největší nárůst výdajů vyvolalo převedení školství do pravomoci jejich zřizovatelů, to je obcí. V důsledku toho se neinvestiční příspěvky příspěvkovým organizacím zvýšily o 22,4 mld. Kč, byly však kryty formou účelových dotací. Nárůst schodku obecních rozpočtů byl vyvolán zvýšením kapitálových výdajů o 9,5 mld. Kč, to je o 17 %.
Zpráva se spokojuje s konstatováním, že jde o projev hospodářského oživení, aniž by to blíže bylo zdůvodněno.
Schodkové hospodaření obcí se tedy promítlo do dalšího růstu jejich zadluženosti a na konci loňského roku tak činila celková zadluženost obcí v České republice podle některých odhadů téměř 50 mld. Kč, jsou ale i odhady mnohem vyšší. Zmíněný růst zadluženosti se ale dotýká pouze tří magistrátních měst. Zadlužení ostatních obcí stagnovalo na úrovni 24,1 mld. Kč, ale v tomto úhrnu jsou skryty obce, jimž nabíhají termíny splatnosti úvěrů, komunálních obligací nebo ostatních dluhů a které nejsou schopny své závazky splácet.
V Praze, Brně a Ostravě se zvýšila zadluženost v průběhu roku 2001 o 7,3 mld. Kč, to je o 17,8 %, a dosáhla 24,2 mld. Kč. Zvýšení bylo kryto ve výši 3,3 mld. Kč přijetím dalších úvěrů, vydáním obligací ve výši 3,7 mld. Kč a přijetím finančních výpomocí ve výši 0,3 mld. Kč.
Vývoj zadlužení obcí dosáhl úrovně, který je možné označit za časovanou bombu, jak jsme opakovaně z řad našeho klubu z řečniště sněmovny na to upozorňovali. Tato bomba hrozí kdykoliv nekontrolovaným výbuchem. Po škodách z letošních povodní se situace v řadě míst dále zhorší, zvláště v Praze, která se značně zadlužila již v minulých letech.
V této souvislosti si dovoluji také upozornit ctihodného pana ministra financí, že od poloviny letošního roku již obce nejsou omezovány centrální vládou při přijímání nových úvěrů. Pravda, u nových emisí komunálních obligací však povolovací režim ze strany Komise pro cenné papíry platí dále.
Na závěr si proto dovolím, vážené kolegyně a kolegové, charakterizovat předloženou vládní zprávu o státním závěrečném účtu za loňský rok jako dokument hodnotící, jak už jsem výše uvedl, plnění státního rozpočtu pouze v jeho jednotlivých segmentech, přičemž souhrnnější zhodnocení často absentuje. Navíc jde o zhodnocení, pro které je příznačná izolovanost od širších vazeb ekonomického vývoje. Ano, řekl bych, že i v této zprávě se projevil Murphyho zákon o převzetí podniku, totiž že při každé změně majitele poskytuje nová firma horší službu. Doufám, že to nebude platit pro tuto vládu, která nastoupila po vládě Miloše Zemana. Není ale lepší a rychlejší udělat něco pořádně než vysvětlovat, proč jsem to udělal špatně? Nebo aby pak pro Ministerstvo financí neplatil aforismus moravského mudrce, lidového filozofa Františka Vymazala, který říkal, že finančník drží stát asi tak jako provaz oběšence.
Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Miloslavu Ransdorfovi. V průběhu jeho řeči se přihlásil pan poslanec Martin Kocourek, kterému dávám slovo, a také paní poslankyně Alena Páralová, která se připraví.
Poslanec Martin Kocourek: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, nebudu opakovat všechna čísla, která zde zazněla, protože si myslím, že jsou dostatečně popsána v podkladech, a považuji za zbytečné tato čísla zde znovu opakovat. Nicméně při čtení tohoto návrhu státního závěrečného účtu jsem narazil na tři okruhy problémů, ze kterých pro mne plynou tři otázky na pana ministra.
Prvním okruhem problémů, který jsem zaznamenal, je vývoj státních finančních aktiv a státních finančních pasiv. Z předložené zprávy totiž plyne, že rok 2001 je historickým mezníkem v dějinách samostatné České republiky, neboť v roce 2001 poprvé státní finanční pasiva budou vyšší než státní finanční aktiva, a to o 86,1 mld. Kč, jinými slovy, Česká republika v roce 2001 byla ve ztrátě, neboli - chcete-li jinak - v červených číslech. Také metodicky nám nově vzniká problém, neboť státní finanční aktiva a státní finační pasiva nejsou vybilancována, to znamená, že nejsou ve stejné výši, což je proti ekonomické logice.
Moje první otázka na pana ministra tedy zní, zda a jak hodlá vyřešit zejména metodický problém nestejné výše státních finančních aktiv a státních finančních pasiv a případně jestli by byl tak laskav a odpověděl nám, jak dlouho ještě očekává, že Česká republika bude v červených číslech, jak se dle jeho názoru bude ztráta České republiky v nejbližších letech vyvíjet a kdy se Česká republika vrátí zpět do čísel černých, neboli k prosperitě. Tolik otázka první.
Okruh problémů nebo poznatků druhý. Ten se týká samotného státního rozpočtu na rok 2001 a jeho hodnocení ve státním závěrečném účtu za rok 2001. Já bych chtěl připomenout, že státní rozpočet na rok 2001 byl schválen na základě politických dohod, které se týkaly zejména struktury deficitu. Tyto dohody říkaly, že tzv. běžný deficit státního rozpočtu na rok 2001 nepřekročí 20 mld. Kč a deficit kapitoly operace státních finančních aktiv nepřekročí 29 mld. Kč, dohromady 49 mld. Kč. Dále jsem si vědom faktu, že v průběhu roku 2001 sněmovna schválila dodatečné dluhopisové programy s celkovým rámcem 46,2 mld. Kč. Na to navazuje moje druhá otázka.
Rád bych požádal pana ministra, aby zhodnotil naplnění zmíněných politických dohod, které umožnily přijetí státního rozpočtu na rok 2001, tedy aby nám zejména sdělil:
a) číslo běžného deficitu za rok 2001, plynoucí ze státního závěrečného účtu, b) čerpání dodatečně schválených dluhopisových programů v roce 2001, resp. kolik dodatečného deficitu z těchto schválených programů vláda případně přesunula jako další dodatečný deficit do státního rozpočtu na rok 2002. Tolik druhý okruh, druhá otázka.
Třetí okruh problémů bych popsal na základě usnesení rozpočtového výboru ke státnímu závěrečnému účtu, kde v bodě III/2 se doporučuje sněmovně, aby souhlasila s tím, že část prostředků představujících rozdíl mezi výší státních dluhopisů podle bodu III/1 usnesení rozpočtového výboru ve výši státních dluhopisů, k jejichž vydání podle zvláštního právního předpisu byla vláda oprávněna zákonem o státním rozpočtu České republiky na rok 2001, bude ve výši 10,8 mld. Kč použita k úhradě části schodku státního rozpočtu České republiky za rok 2000 převyšující objem schválený zákonem o státním rozpočtu České republiky na rok 2000. K tomuto usnesení bych se chtěl pana ministra zeptat ve své třetí otázce, zda s tímto usnesením souhlasí, a pokud s tímto usnesením souhlasí, rád bych se zeptal, na základě kterého zvláštního právního předpisu byla vláda oprávněna zákonem o státním rozpočtu České republiky na rok 2001 k vydání státních dluhopisů tak, aby mohla případně z jejich zbytku profinancovat i deficit státního rozpočtu za rok 2000.
To jsou moje tři základní otázky a prosil bych pana ministra, zda by byl tak laskav a odpověděl na ně ještě v obecné rozpravě, abych případně na jeho odpovědi mohl ještě reagovat. Velmi mu za to děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Kocourkovi a prosím, aby se slova ujala paní poslankyně Alena Páralová.
***