(16.50 hodin)
(pokračuje Recman)

Poslanecká sněmovna vyslovuje vládě nespokojenost za výrazné překročení schváleného deficitu státního rozpočtu. Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby Poslanecké sněmovně předložila střednědobý program obnovy území postižených povodněmi v roce 2002 včetně nástrojů k jeho uskutečňování, komplexní zprávu o postupu reformy veřejné správy a jejího přínosu pro snížení počtu pracovníků na všech stupních řízení a o promítnutí přenosu kompetencí do závazných limitů zaměstnanců a mzdových prostředků tak, aby již koncem roku 2003 bylo dosaženo snížení výdajů na státní správu, návrh novely trestního zákona a zákona o správě daní a poplatků tak, aby byl zajištěn účinnější postih neoprávněných nadměrných odpočtů DPH, rozbor schopnosti příjemců již schválených úvěrů se státní zárukou plnit v následujících letech dříve přijaté závazky, návrh opatření zajišťujících sjednocení podmínek pro odvody na sociální a důchodové zabezpečení a na politiku zaměstnanosti u zaměstnanců a u osob samostatně výdělečně činných.

Tento návrh usnesení předám v písemné podobě zpravodaji. Z procedurálního hlediska bych chtěl požádat, abychom o jednotlivých bodech návrhu usnesení hlasovali samostatně, protože jakýkoli bod nevylučuje hlasování o druhém bodě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Svatomíru Recmanovi. Prosím, aby se slova ujal pan poslanec Gongol, připraví se pan poslanec Kocourek.

 

Poslanec Jaroslav Gongol: Pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych předložil ještě další bod usnesení, který by zněl: Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby při zpracovávání příštích státních rozpočtů respektovala zásadu, že finanční prostředky vybrané na státní podporu zaměstnanosti by byly použity na podporu zaměstnanosti v nekrácené výši.

Krátké zdůvodnění. Již dlouhodobě, to je od přijetí změny zákona, který upravil výši odvodu na důchodové pojištění a státní politiku zaměstnanosti, je vykazován přebytek prostředků na státní politiku zaměstnanosti ve výši minimálně 10 miliard Kč ročně. Naopak v důchodovém fondu se ročně nedostává až 20 miliard Kč na výplatu důchodů. K narovnání těchto disproporcí je proto nutno se vrátit ke stavu před rokem 1995, kdy odvody do těchto fondů působily vyváženěji. Pro tuto chvíli proto navrhuji narovnání příjmů a výdajů na státní politiku zaměstnanosti, neboť řešení nezaměstnanosti pokládám za nejdůležitější problém, vyžadující urychlení řešení, a tudíž nevidím jako racionální šetřit právě na prostředcích, které je mají řešit.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Gongolovi. Prosím, aby se slova ujal pan poslanec Kocourek.

 

Poslanec Martin Kocourek: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové, vzhledem k tomu, že pan ministr nevystoupil v obecné rozpravě a neodpověděl na mé tři otázky, které jsem zde položil, pokusím se na ně odpovědět sám a uvidíme reakci pana ministra asi v jeho závěrečném slově. Poté navrhnu návrh usnesení, který bude navazovat na mé konstatování.

K mé první otázce, která se týká vývoje státních finančních aktiv a státních finančních pasiv a jejich nerovnováhy. Domnívám se, že bohužel budeme muset nově zavést do státních finančních pasiv novou položku, to jsou kumulované výsledky hospodaření státních rozpočtů za minulá léta, protože ty budou jasně ukazovat, jak vlády hospodařily, a dorovnávat výsledek bilance tak, aby státní finanční aktiva a pasiva souhlasila a byla v rovnováze.

Pokud se týká druhé otázky, jaký byl běžný deficit na základě státního závěrečného účtu, tak zde jednoduchými počty dospějeme k číslu 31 miliard, což je o 11 miliard více, než byly ony dohody, které vedly ke schválení rozpočtu, a v tomto ohledu se domnívám, že je možné tvrdit, že vláda nesplnila to, k čemu se při projednávání návrhu státního rozpočtu za rok 2001 zavázala.

Pokud se týká usnesení rozpočtového výboru, na které jsem se ptal ve třetí otázce, zde bych chtěl konstatovat, že Poslanecká sněmovna neschválila žádný dluhopisový zákon, který by vládě umožnil "odfinancovat" rozpočtem na rok 2001 předpokládaných 40 mld. Kč, to znamená, že v této chvíli ani neexistuje úspora, která by umožnila prosazovat profinancovat deficit státního rozpočtu za rok 2000, nemluvě o tom, že stále platí usnesení sněmovny, které neschválilo státní závěrečný účet České republiky za rok 2000.

Z tohoto pohledu musím navrhnout usnesení, které zní: Poslanecká sněmovna neschvaluje návrh státního závěrečného účtu za rok 2001.

Druhé usnesení - v návaznosti na to, co jsem zde před chvílí říkal: Poslanecká sněmovna konstatuje, že vláda v roce 2001 nehospodařila dle schváleného státního rozpočtu na rok 2001.

Tolik moje přihláška.

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Kocourkovi. Podrobnou rozpravu končím. Nyní se slova ujme pan ministr Bohuslav Sobotka.

 

Ministr financí ČR Bohuslav Sobotka: Pane místopředsedo, dámy a pánové, dovolte mi reagovat na proběhlou rozpravu, která zde právě skončila. Pokud jde o jednotlivá vystoupení v obecné rozpravě, musím říci, že se převážně zabývala analýzou údajů, které jsou uvedeny v materiálu Státní závěrečný účet, s tím, že velmi často se zde objevovaly návrhy, myšlenky o tom, že by stát měl přemýšlet o racionalizaci svých výdajů, že bychom měli hledat úspory v některých segmentech veřejných výdajů. Rovněž se zde objevily úvahy o tom, že bychom měli důsledněji řešit otázku výběru daní, otázku opatření proti daňovým únikům. Padala zde čísla, která hovořila o tom, jaké prostředky se pohybují v České republice v černé ekonomice. Objevily se zde názory, že bychom si měli vzít ponaučení z vývoje veřejných financí, zejména tedy z vývoje v roce 2001. Pak zde zazněly konkrétní dotazy zejména pana poslance Kocourka.

Já musím říci, že vláda je připravena zabývat se, a v tuto chvíli tak již postupně činí, jednotlivými výdaji v rámci státního rozpočtu, analyzovat tyto výdaje a hledat možnosti, jak v příštích letech racionálním způsobem tyto výdaje zefektivnit a přistoupit k politice postupné konsolidace schodků veřejných rozpočtů.

Je rovněž zřejmé, že v agendě vlády, jak vyplývá z programového prohlášení vlády, je celá řada legislativních kroků, které by měly směřovat k omezení prostoru, který zde podle mého názoru existuje pro daňové úniky, pro činnosti, které souvisejí s tím, že zde nejsou zdaňovány určité činnosti a určité zisky. V každém případě se domnívám, že je rovněž důležité, aby se zvýšila intenzita činnosti celní a daňové správy. Domnívám se, že příklady, o kterých zde hovořil např. pan poslanec Ransdorf, jsou signálem toho, že celní a daňová správa je schopna fungovat a že je schopna jednotlivé otázky celních a daňových úniků odhalovat a podílet se na jejich vyšetřování.

V každém případě bych jako ministr financí, který je odpovědný i za tuto oblast, velmi uvítal, kdyby celní a daňová správa měla k dispozici lepší nástroje v legislativní oblasti pro boj s daňovými úniky. Správnou myšlenkou je podpořit legislativní iniciativu směrem k zákazu prodeje zboží zatíženého spotřební daní na tržištích. Domnívám se, že by ještě jednou exekutiva a Ministerstvo financí - a v tuto chvíli se tak děje - měly zvážit otázku páskování lihovin či kolkování lihovin.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP