(17.40 hodin)
(pokračuje Rusnok)

Za druhé. Já jsem s panem majitelem, nebo většinovým vlastníkem společnosti už jednal osobně - myslím, že to je do jisté míry nový trend oproti minulému vedení Ministerstva průmyslu a obchodu - a budu s ním jednat i nadále. Ale jak už jsem řekl, připravil jsem si čas a nabídl jsem schůzku na příští týden.

Pokud jde o problém zaměstnanosti a našich práv, já chci, aby stát byl přítomen a reprezentoval svůj akcionářský podíl ve statutárních orgánech. A na tom se domluvíme, o tom nepochybuji. Nicméně to nestačí. Pokud jde o problematiku budoucí zaměstnanosti, tam je poměrně jasný, i když relativně složitý problém, který vyplývá z následujícího. Tím, jak jsme nastavili legislativu, abychom ono "hladké přistání" bývalým horníkům, nebo i ještě stávajícím, usnadnili, tak jsme nastavili legislativu tak, že tato skupina pracovníků má jisté nadstandardní - z hlediska jiných zaměstnaneckých kategorií - výhody, což samozřejmě zatěžuje nákladovost příslušné společnosti. A ta společnost se chová přirozeně ekonomicky a říká: já když budu dále zaměstnávat takto chráněné české zaměstnance, tak oni pro mě budou dražší v řádu deseti a více procent, než když si objednám zaměstnance, kteří tyto výhody nemají, to znamená zaměstnance z dovozu. V úvahu připadají v podstatě Polsko a Slovensko.

Jednal jsem i s příslušnými odborovými svazy a ta cesta je jediná - domluvit se s vlastníkem na jedné straně a na druhé straně se zaměstnanci a jejich reprezentanty na tom, že všichni trochu slevíme ze svých požadavků. To znamená, že se budeme snažit najít cestu, jak změnit systém nadstandardních sociálních dávek pro horníky a bývalé horníky tak, aby o něco méně zatěžovali toho, kdo podniká v tomto oboru, na jedné straně. A na druhé straně jak majitel a skupina, která podniká v tomto oboru, prostě zreviduje představy o své efektivnosti a něco málo na "oltář vlasti", ale spíše dotčených zaměstnanců také položí. A pouze touto cestou hledání kompromisu lze tento problém nějakým způsobem zmenšit, případně úplně minimalizovat.

Myslím, že jsme se předběžně na tomto směru dohodli, zejména tedy se zaměstnanci aspoň v tuto chvíli mohu říci, nebo jejich reprezentanty, a budeme takto pokračovat i nadále. Podaří-li se nám to, tak celý problém bude podstatně menší než tak, jak vypadá dnes z toho hypotetického výpočtu v dokumentu, který jste citoval. Pokud se nám to nepodaří, tak samozřejmě ten problém bude existovat v tomto rozměru a bude velký a budeme ho muset řešit. Je otázka, jestli se to za cenu nákladů, které by to vyvolalo v jiných součástech, třeba veřejných financích, vyplatilo.

Čili toto je moje stanovisko a myslím si, že tomu skutečně věnuji náležitou pozornost a budu ji věnovat i nadále. Děkuji vám.

 

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji za odpověď panu ministru Rusnokovi. Přistoupíme k další interpelaci. Dalším poslancem, který ji uplatní, bude pan poslanec František Beneš, protože předchozí interpelace byla stažena. Bude interpelovat pana ministra Dostála. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Upozorňuji vás, že vaše interpelace smí trvat dvě minuty.

 

Poslanec František Beneš: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Nebudu déle hovořit než dvě minuty.

Vážený pane ministře, v Praze na Invalidovně dosáhla hladina povodňové vody letos v srpnu o 2,94 metru výše, než byla úroveň povodně z roku 1890, a ta byla považována za tzv. stoletou vodu. Tisíc sto většinou několikapatrových činžovních domů v Karlíně bylo zatopeno do výše prvého patra. Ze zatopené oblasti bylo evakuováno 20 tisíc obyvatel a dosud se jich nevrátila ani polovina. Čtyři domy se zřítily, 42 dalších je uzavřených, protože jejich zřícení hrozí. Počet ohrožených domů se neustále zvětšuje. Poslední dva byly vystěhovány včera večer.

Ministerstvo pro místní rozvoj zaslalo začátkem září na stavební úřady v postižených oblastech, a tedy také do Prahy 8, žádost, která vycházela z vašeho dopisu panu ministru Němcovi, aby při obnově zaplaveného území bylo postupováno i s ohledem na místní památkový fond. Následně však přišly minimálně tři dopisy od Státního památkového ústavu v hlavním městě Praze, ve kterých jsou formulovány požadavky památkářů v rozsahu, který místo komentáře uvedu.

V dopise ze 17. 9. je požadována opětovná výstavba, a to v co nejautentičtější podobě, části domu číslo popisné 110 v Karlíně, který se zřítil. V dopise ze 24. 9. je nabízena operativní a týmová pomoc, v některých případech i obratem, a současně je uvedeno, že u demolic trvají památkáři na vypracování oponentního statického posudku.

Žádám vás, pane ministře, o součinnost orgánů státní památkové péče při pořizování územně plánovací dokumentace pro výstavbu protipovodňových opatření a o posouzení možnosti změny statutu a rozsahu památkové zóny Karlín na nejvýznamnější jednotlivé stavby nebo na malé lokality tak, aby byla možná obnova území a v Karlíně mohli lidé bydlet na úrovni dvacátého století.

 

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Uplynul čas vyměřený pro vaši interpelaci, pane poslanče.

 

Poslanec František Beneš: Jenom jedna věta: aby byl zrušen požadavek na vypracování oponentních statických posudků, aby byl zrušen požadavek na obnovu zříceného domu 110 v Karlíně.

Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám. Prosím, aby se slova ujal pan ministr kultury Dostál. Myslím, že to bude mít trošku těžké, protože zde nezazněly konkrétní otázky, spíše výzvy k některým koncepčním krokům ministerstva. Ale jistě se s tím skvěle vyrovná. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr kultury ČR Pavel Dostál Vážená paní místopředsedkyně, vážení a milí pozůstalí poslanci, páni ministři, předem bych chtěl říci interpelujícímu panu poslanci, že budu velice rád, pokud by mi písemně dal své konkrétní požadavky týkající se rozhodnutí Státního památkového ústavu Praha, neboť opravdu jen velice těžko mohu v této chvíli odpovědně říci, zda jeho rozhodnutí, pokud se týká Karlína, bylo relevantní, nebo zda šlo o pouhou byrokracii. Pokud pan poslanec sleduje mé spory s památkovou péčí, tak jistě pochopí, že ta záležitost, pokud se týče právě povodní, není jednoduchá. Čili já bych, kdyby dovolil pan poslanec, jednak ho poprosil, aby mi písemně dal své podklady, abych mohl konkrétně odpovědět na jeho dotaz týkající se rozhodnutí památkové péče, a pokud má zájem nebo pokud chce slyšet, kterak je v Karlíně postupováno ve vztahu k povodním v souvislosti s ústavem památkové péče, tak to bych ho seznámil nyní, přímo zde od mikrofonu.

Pravdou je, že ve vztahu k povodní zasaženému území Karlína a zejména památkové zóny Karlín byl Ministerstvem kultury v součinnosti se Státním památkovým ústavem v hlavním městě Praze vyhotoven komplexní materiál k následkům povodní na památkovém fondu v Praze. Bylo to připraveno do 29. srpna letošního roku. Státní památkový ústav v hlavním městě Praze upozornil ve věci odstraňování následků povodní Úřad městské části Praha 8, odbor výstavby, na nezbytnou součinnost s odborem památkové péče Magistrátu hlavního města Prahy a Státním památkovým ústavem v hlavním městě Praze, zejména pokud se týká památkově chráněných objektů, a požádal ho o poskytnutí seznamu narušených domů.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP