(12.00 hodin)
(pokračuje Sobotka)
Jedním z důvodů je snížení přebytku bilance služeb, kam se promítá především pokles aktivního salda bilance turistického ruchu.
Dalším a stále významnějším faktorem se stává prohlubování deficitu bilance výnosu, která zahrnuje repatriované i reinvestované zisky zahraničních investorů. Odliv zisku je tak určitou daní za podporu výkonnosti exportní kapacity české ekonomiky, kterou zahraniční investice přirozeně představují. Deficit běžného účtu platební bilance bude i v letošním i v příštím roce pokryt přílivem zahraničních investic na finančním účtu. Vysoký podíl privatizačních příjmů na přílivu investic a současný pokles objemu investic nesouvisejících s privatizací by mohl vyústit v příštích letech v určité problémy s financováním deficitu běžného účtu po ukončení privatizačního procesu. To se ovšem toto riziko aktuálně nevztahuje k roku 2003.
Pokud jde o tento delší časový horizont, jako zásadní se proto jeví další zvýšení konkurenční schopnosti ekonomiky a s tím související omezení nerovnováhy na straně běžného účtu. Pokud jde o podrobnější informace o očekávaném vývoji české ekonomiky ve zbytku roku 2002 a v roce 2003 a rovněž všechny odhady relevantních makroekonomických ukazatelů, jsou uvedeny v části B rozpočtové dokumentace, kterou máte k dispozici. Při přípravě makroekonomické predikce Ministerstvo financí standardně využívá spolupráce s institucemi státní i soukromé sféry zabývajícími se makroekonomickou analýzou a prognózou. Je možné konstatovat, že makroekonomický rámec návrhu státního rozpočtu je poměrně blízký konsensuální makroekonomické předpovědi. Rovněž tak je poměrně blízký makroekonomické předpovědi z dílny České národní banky.
Dámy a pánové, druhým pilířem či základnou, z níž vychází návrh rozpočtu na rok 2003, jsou výsledky hospodaření v letošním roce. Na základě informací o plnění státního rozpočtu v období leden až září 2002 lze očekávat, že v letošním roce celkové příjmy dosáhnou 697 mld. korun a budou přibližně o 7,2 mld. korun vyšší, než předpokládal schválený rozpočet. Celkové výdaje budou činit 760 mld. korun a převýší o 23 miliard schválený rozpočet na letošní rok. Předpokládaný deficit ve výši 62 mld. korun rovněž překročí schválený rozpočet o částku cca 16,5 mld. korun.
Je pravdou, že každoročně se skutečnost odchyluje více či méně od původně schválených propozic, i když příčiny těchto diskrepancí jsou v každém roce odlišné. Vždy je nezbytné tyto příčiny identifikovat a přesně posoudit, zda některé nepříznivé tendence ve vývoji hospodaření centrální vlády nebyly způsobeny například i porušením rozpočtové kázně. Jak jsem již uvedl, vývoj příjmů státního rozpočtu je v letošním roce příznivý, a to díky vyšší než předpokládané dynamice daňových příjmů, zejména daní z příjmu, jejichž výnos kompenzuje očekávané výpadky u daně z přidané hodnoty a spotřebních daní.
Lepší výsledky oproti schválenému rozpočtu očekáváme i u ostatních příjmových položek, tj. u příjmů z pojistného na sociální zabezpečení, nedaňových a kapitálových příjmů a příjmů z operací státních finančních aktiv. Je tedy zřejmé, že vyšší než schválený rozpočtový deficit je způsoben výhradně odchylkami na straně výdajů. Pokud hovořím v této chvíli o těchto odchylkách, mám na mysli dodatečné výdaje státního rozpočtu ve výši téměř 16 mld. korun, které původně nebyly do schváleného rozpočtu na rok 2002 zahrnuty. Tyto dodatečné výdaje byly určeny na vybrané dluhopisové programy, na úhradu ztráty Konsolidační banky za rok 1999 ve výši 12 mld. korun, na úhradu výdajů spojených s vysláním 6. polní nemocnice do Afghánistánu 600 mil. korun, na návratnou finanční výpomoc pro Zajišťovací fond družstevních záložen 960 mil. korun, na dálniční obchvat Plzně krytý úvěrem od Evropské investiční banky v rozsahu 2,3 mld. korun. Všechny tyto výdaje se realizovaly na základě zákonů, které v průběhu letošního roku schválila Poslanecká sněmovna Parlamentu.
Jak jsem již uvedl, celková suma uvedených dotačních výdajů státního rozpočtu činí celkem 16 mld. korun, což je téměř stejná suma, o jakou bude v letošním roce překročen schválený deficit. Jinak řečeno, pokud by neuskutečnily původně nerozpočtované, ale zdůvodněné a příslušnými zákony zlegalizované výdaje, mohl bych vám dnes oznámit, že schválený rozpočet, alespoň pokud jde o výši deficitu, bude v roce 2002 splněn. Znamená to, že výdajová politika jak předchozí, tak současné vlády, byla letos umírněná. Naopak vláda dokázala najít v letošním rozpočtu i prostředky na další neplánovaný a neočekávaný účel, a to na krytí výdajů určených na likvidaci letošních povodňových škod.
Dovolte mi nyní, vážené dámy a vážení pánové, abych o financování sanačních a obnovovacích prací v zatopených územích uvedl některá fakta.
Okamžitě po povodních prověřila vláda možnosti uspořit některé výdaje státního rozpočtu a tyto úspory předisponovat na programy či aktivity související se záchrannými pracemi a pracemi při povodních. Tyto úspory našla v kapitole Všeobecná pokladní správa a v kapitole Státní dluh ve výši cca 1,115 mld. korun. Na odstraňování povodňových škod byly z letošního rozpočtu vynaloženy další 3 mld. korun, které byly kryty vyššími nerozpočtovanými příjmy v kapitole všeobecné pokladní správy. Použití těchto dodatečných příjmů schválila Poslanecká sněmovna.
S ohledem na rozsah povodňových škod by byl příspěvek samotného státního rozpočtu na jeho odstraňování zanedbatelnou veličinou. Vláda však použije na tyto účely nejen finance ze státního rozpočtu, ale i z jiných zdrojů, především ze státních fondů a z přijatého úvěru od Evropské investiční banky a v menší míře i z fondu Evropské unie.
Pokud jde o celkovou bilanci výdajů na financování povodňových škod, dovolte mi, abych zde zmínil nejprve podrobnější údaje týkající se roku 2002 a rovněž tak podrobnější údaje týkající se odstraňování povodňových škod v roce 2003, struktury financování tohoto velkého úkolu, který před vládou a před samosprávami v příštím roce leží.
Pokud jde o výdaje v roce 2002 ze státního rozpočtu, předpokládáme, že celkem v letošním roce bude včetně, tedy v rámci úspor v kapitolách, vynaložena částka 4,2 mld. korun. Ministerstvo pro místní rozvoj vynaložilo částku zhruba 300 mil. korun, Ministerstvo zemědělství částku 1 mld. korun, Pozemkový fond 500 mil. korun, 300 mil. korun Státní fond životního prostředí, Státní fond rozvoje bydlení zhruba 5 mld. korun a Státní fond dopravní infrastruktury 1 mld. korun. Celkem tedy lze očekávat, že přímé výdaje z centrálních úřadů a státních fondů v letošním roce, které jsou spojeny s povodněmi, budou činit částku přesahující 12 mld. korun.
Pokud jde o rozvrh financování odstraňování povodňových škod v roce 2003. Do Poslanecké sněmovny byl již předložen návrh zákona na čerpání úvěru od Evropské investiční banky v celkovém rámci tohoto úvěru 12 mld. korun. V příštím roce, v roce 2003, předpokládáme čerpání úvěru od EIB v rozsahu 7,5 mld. korun. Tyto prostředky budou čerpány prostřednictvím státního rozpočtu. Zdroje z této půjčky budou tedy příjmy i výdaji státního rozpočtu na rok 2003, což bude stanovit příslušný speciální zákon o této půjčce, který Poslanecká sněmovna v krátkém časovém horizontu bude projednávat.
Čisté výdaje ze státního rozpočtu mimo výdaje z půjčky od Evropské investiční banky jsou v tuto chvíli v návrhu rozpočtu zahrnuty v rozsahu 3,300 mld. korun. V příštím roce rovněž počítáme s čerpáním částky 400 mil. korun v rámci urychleného režimu v Ispě. Počítáme s tím, že Státní fond dopravní infrastruktury v příštím roce vynaloží na odstraňování povodňových škod částku 2,9 mld. korun, Státní fond rozvoje bydlení částku 3 mld. korun, Státní fond životního prostředí částku 300 mil. korun. A očekáváme rovněž, že by mohla být během příštího roku úspěšná jednání o poskytnutí dotace z Fondu solidarity Evropské unie, který byl nově zřízen a kde v tuto chvíli probíhá definice podmínek, za kterých budou prostředky z tohoto fondu poskytovány. A tady ta optimistická varianta hovoří o částce zhruba 6 mld. korun, kterou bychom ještě v příštím roce z tohoto fondu mohli získat.
***